ČAM 2007.04 - M81
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2007 obdržel snímek galaxie M 81 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Pavlem Cagašem ze Zlína a Kamilem Hornochem z Lelekovic u Brna.
Na obloze existují oblasti astronomy tiše opomíjené. Dokonce i hvězdárny stavěné u měst svou orientací tyto oblasti někdy poněkud zanedbávají. A to i přesto, že zde nalezneme asi nejznámější hvězdná seskupení Malého a Velkého Vozu. Tedy správně astronomicky Malé a Velké Medvědice. Objektů z naší Galaxie je však zde k pozorování tak málo, že i Hubbleův dalekohled si zde nalezl své „hluboké pole“, kde nerušeně studuje jedny z nejslabších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. I když se asi žádný český astrofotograf nemůže s výkonem tohoto kosmického giganta srovnávat, přesto i my můžeme na severní obloze nahlédnout dosti hluboko do vesmíru.
Budeme-li prohlížet souhvězdí Velké Medvědice oblíbeným dalekohledem Somet Binar 25x100, možná nás zaujme dvojice slabých mlhavých obláčků galaxií M 81 a M 82. Bizardní krásu obou ukáže však až fotografie. A jednu takovou krásnou fotografii nám do soutěže Česká astrofotografie měsíce poslal Pavel Cagaš. Není však autorem jediným, neboť na vzniku snímku se podílel i Kamil Hornoch, vizuální a CCD pozorovatel komet, meteorů a proměnných hvězd. Kamil Hornoch byl navíc Pacifickou astronomickou společností vyhlášen „Nejlepším amatérským astronomem roku 2006“ (viz tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 86 na stránce tiskových prohlášení). Právě on pořídil barevnou část snímku. Jasovou část výsledného obrazu pořídil Pavel Cagaš dalekohledem s poněkud delším ohniskem a jiným nastavením snímací kamery, čímž dosáhl jemné kresby detailů. Takováto metoda skládání dílčích obrazů umožňuje získání kvalitních barevných snímků nebeských objektů.
Galaxie M 81, zachycená na vítězném snímku dubnového kola ČAM, je jednou z nejkrásnějších spirálních galaxií na naší obloze. Za její dokonalý tvar patrně může těsné přiblížení ke galaxii M 82, které nastalo přibližně před 600 milióny lety. M 81 je od nás vzdálena 12 miliónů světelných roků a byla objevena v roce 1774 Johannem Elertem Bodem. V roce 1779 ji nezávisle znovuobjevil Pierre Méchanin, který o ní podal zprávu Charlesu Messierovi, jenž ji v roce 1781 pod číslem 81 zanesl do svého katalogu. Její průměr je odhadován na 36 000 světelných roků. Galaxie to není osamocená, naopak je patrně největším a dominantním objektem kupy galaxií nazývané „Skupina galaxie M 81“.
Oceněný snímek je však zajímavý ještě něčím jiným. Právě na jasové části snímku byla objevena poblíž jádra galaxie nova – hvězda, která náhle prudce zvýšila svou jasnost. Na výsledném barevném snímku ji sice nenalezneme, neboť je přezářena jasem galaktického jádra, avšak v článku Pavla Cagaše a Kamila Hornocha na serveru České astronomické společnosti můžeme nalézt nejen podrobnosti objevu, ale i snímky, na nichž si můžeme novu prohlédnout. Snímek ukazuje nejen krásný výsledek astronomické spolupráce, ale i skutečnost, že nadšený amatérský astronom může být aktivním účastníkem důležitých astronomických objevů. A tak s radostí můžeme oběma astrofotografům poděkovat za mimořádný příspěvek nejen do soutěže ČAM a poblahopřát jim k zajímavému objevu.
Autoři snímku
Ing. Pavel Cagaš, Zlínská astronomická společnost
Kamil Hornoch Společnost pro meziplanetární hmotu, Česká astronomická společnost
Technické údaje a postup
Snímek vznikl kombinací dvou snímků pořízených v různou dobu různými dalekohledy. Tři barevné snímky přes RGB filtry exponoval 13. 3. 2007 Kamil Hornoch dalekohledem Newton 35cm f/4,7 kamerou G2-3200. Expoziční doby jednotlivých barev byly R:G:B = 17:20:27 minut.
Jasový snímek exponoval 11. 4. 2007 Pavel Cagaš na zlínské hvězdárně dalekohledem Newton 26,5cm f/8 také kamerou G2-3200. Expoziční doba byla 2,5 hodiny. Jasový snímek byl snímán v plném rozlišení CCD čipu, barevné snímky byly exponovány v binningu 2x2 pixely. Jednotlivé subexpozice byly registrovány a sečteny programem SIMS, výsledná LRGB kompozice byla složena v programu Photoshop. Nejslabší hvězdy viditelné na snímku dosahují 21,3mag.
O autorovi
Marcel Bělík
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
