Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.10 - Krabí mlhovina a planetka Fortuna

ČAM 2009.10 - Krabí mlhovina a planetka Fortuna

ČAM říjen 2009
ČAM říjen 2009
Titul Česká astrofotografie měsíce za měsíc říjen 2009 obdržel snímek "Krabí mlhovina a planetka Fortuna", jehož autorem je Jiří Linet.

Uběhl další měsíc a porota České astrofotografie měsíce opět řešila nelehký problém - vybrat vítěze říjnového kola soutěže. Nakonec se jím stal snímek pořízený astrofotografem Jiřím Linetem.

Za dobu, po kterou autor snímek exponoval, se na Zemi narodilo asi čtyřicet tisíc lidí, asi dvacet pět tisíc jich zemřelo, prodalo se asi padesát tisíc televizorů a za dvě stě padesát miliónů korun videoher. Bylo odesláno dvacet pět miliard e-mailů a prodáno osmdesát tisíc počítačů. Země se za tu dobu otočila přibližně o jednu osminu otáčky a uběhla na cestě kolem Slunce tři sta sedmdesát tisíc kilometrů. A na čipu fotoaparátu světlo vykouzlilo nádherný obraz Krabí mlhoviny spolu s planetkou Fortuna, která se v té době nacházela ve stejné oblasti oblohy.

Mlhovina jménem "Krabí" je pověstnou vesmírnou fyzikální laboratoří fyziky vysokých energií. Na jejím místě v roce 1054 čínští hvězdáři zpozorovali jasnou hvězdu po tři týdny viditelnou i na denní obloze. Dva roky ji pak mohli pouhýma očima sledovat ještě v noci. Nebyli však pravděpodobně sami. Záznamy, které by mohly zachycovat stejný objekt, se nalezly také u několika indiánských kmenů v Jižní Americe. Na jejím místě pak v roce 1731 John Bevis objevil mlhovinu, kterou zanesl do svého atlasu "Uranographia Britannica". 28. srpna 1758 ji při pátrání po kometě Halley nezávisle objevil Charles Messier, který se zprvu domníval, že pozoruje právě zmíněnou kometu. Objekt se však na obloze nepohyboval a tak přivedl Messiera k myšlence vytvoření svého pověstného katalogu. A právě tato mlhovinka, pozůstatek jasné hvězdy z roku 1054, se stala katalogovým číslem "jedna". Jméno "Krabí" získala podle kresby Williama Parsona, třetího Lorda Rosse, kterou tento astronom pořídil v roce 1844. Ve dvacátých letech minulého století na základě snímků pořízených na Lowellově a Wilsonově observatoři bylo zjištěno její rozpínání, které vedlo k předpokládané souvislosti s jasnou hvězdou pozorovanou čínskými hvězdáři. V roce 1942 díky pozorováním 100-palcovým Hookerovým teleskopem na Mt. Wilsonu Walter Baade rychlost rozpínání dále upřesnil. Nyní se již bezpečně ví, že zvětšující se mlhovina o průměru deset světelných let je pozůstatkem výbuchu supernovy. "Krabí nohy" jsou zřejmě zbytky vnějších vrstev původní hvězdy. Blikající hvězdička v jejím centru, prototyp hvězdných pulzarů, je zbytkem po původní hvězdě.

Planetka Fortuna, na snímku zachycena v podobě krátké čárky pohybujícího se tělesa, je jedním z největších těles hlavního pásu planetek. Objevil ji 22. srpna 1852 John Russell Hind na soukromé hvězdárně George Bishopa v Londýně. Její průměr se odhaduje na 220 kilometrů. Ze snímků pořízených v roce 1993 Hubbleovým teleskopem bylo zjištěno, že má téměř kulovitý tvar. Její povrch je tmavý se složením podobným chondritickým meteoritům. To vede některé astronomy k úvaze, že spolu s planetkou Ceres je Fortuna mateřským tělesem uhlíkatých chondritů.

Necelé tři hodiny exponoval Jiří Linet svůj vítězný snímek. Za tu dobu Krabí mlhovina zvětšila svůj průměr o více než čtyřicet miliónů kilometrů a její pulzar se otočil a blikl více než tři sta tisíckrát. Planetka Fortuna proletěla na své dráze kolem Slunce téměř dvě stě padesát tisíc kilometrů a otočila se jednou kolem své osy. Na Zemi se narodilo asi čtyřicet tisíc lidí a ….. a hlavně spoustě lidí udělá tento snímek jistě radost.

Autor snímku

Jiří Linet, 46 let

Technické údaje a postup

Datum: 22. 10. 2009 - 26 x 8 min
Místo pozorování: Havířov

Optika: 10" NWT, TV Paracorr, CLS
Montáž: EQ6 SS
Kamera: Canon 30Dm, 800 ISO
Pointace: TVguider

Zpracování: SubRaw, DSS, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »