Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.02 - Planety

ČAM 2010.02 - Planety

ČAM 2010.02
ČAM 2010.02
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2010 obdržel snímek "Planety", jehož autorem je Luděk Hamr.

Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis. S velkou pravděpodobností se spolu se skleněnýma očima kosmických sond dostaneme až těsně k blízkým či vzdálenějším planetám, pokud si již spolu s dopadovým modulem nesedneme přímo na pevný povrch planety nebo nevnikneme hluboko do jejího plynného tělesa. V internetových aplikacích můžeme dokonce procházet modely krajin vytvořenými díky detailním snímkům citlivých kamer sond. Pohled je to opravdu úžasný. Až se zdá, že se mu téměř nic nevyrovná.

Zkusme si však také počkat na temnou bezměsíčnou noc, teple se oblékněme a přes objektiv dalekohledu se na planety podívejme sami. Hustými mraky pokrytý Jupiter točící se ve víru svých měsíců nebo prstenci obklopený Saturn, jak vykouzlený nebeskou laternou magikou, nám dozajista vyrazí dech. A co teprve pohled na namodralou nadýchnutou kuličku Uranovu, vznášející se v mrazivých hlubinách periferie Sluneční soustavy. A to vše na vlastní oči.

Ne vždy však můžeme vyběhnout do noci a namířit dalekohled na jasnou hvězdičku na nebi, ve skutečnosti skrývající pod svým svitem krásnou planetu. Nemusíme však propadat zoufalství. I díky vítěznému snímku únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Luďka Hamra se můžeme v takovém případě planetami pokochat. Jeho kompozice všech šesti očima viditelných planet nám přináší pohled odpovídající reálnému vzhledu ve větším dalekohledu.

Takováto fotografie však nevzniká snadno. Filmové políčko ani digitální čip nemají totiž tu úžasnou schopnost oka vybrat si ze skutečného obrazu, často pokaženého chvěním vzduchu, vzácné okamžiky ostrého pohledu se všemi jemnými detaily. V případě fotografie takového objektu pak musí nastoupit technika, důmyslné metody zpracování mnoha jednotlivých snímků a hlavně zkušenost a trpělivost. Výsledkem mnoha hodin práce je nakonec jeden, ale zato krásný a ostrý snímek oběžnice Slunce, takový, jako na snímku vidíme.

Na závěr bychom chtěli Luďkovi Hamrovi poděkovat za úchvatný pohled na planety naší domovské soustavy. Určitě se však s ním a jeho snímky nesetkáváme naposledy, neboť tato verze není jistě konečná. Jak on sám píše, čeká ho ještě minimálně Neptun. A nezapomeňme, že za 10 let nastane další poměrně příznivá opozice Marsu, jehož nový portrét jistě změní vzhled této kompozice. Popřejme mu tedy jasné nebe nad hlavou, spolehlivou techniku a hlavně hodně elánu do dalšího lovu planet. Přejeme tím vlastně i sobě nové pohledy do nebe.

Autor snímku

Luděk Hamr, 50 let

Technické údaje a postup

Místo: Dražičky u Tábora
Datum: druhá polovina r. 2009 a leden 2010 (Mars)
Přístroj: Dobson 254/1200 (vše kromě Uranu) a Maksutov-Cassegrain 127/1500 (Uran), Poncetova plošina (Dobson) a EQ MON-2 (Mak), video AVI kompaktem Canon 720is
Zpracování: Registax, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »