Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Březen 2014: Měsíc s letadlem

ČAM Březen 2014: Měsíc s letadlem

Měsíc s letadlem Autor: Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem
Autor: Rostislav Kalousek
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2014 obdržel snímek „Měsíc s letadlem“, jehož autorem je Rostislav Kalousek.

Délka téměř 73 metrů a rozpětí křídel skoro 80. Dolet více než 15 000 kilometrů. Cena téměř půl miliardy dolarů. To je Airbus A380-841, největší současné dopravní letadlo světa se dvěmi palubami. Ty v maximální verzi pojmou až 885 cestujících.

Rovníkový průměr skoro 3500 kilometrů, polární téměř stejný. Vzdálenost od Země sice mírně kolísá, ovšem s údajem 380 000 kilometrů nebudeme daleko od pravdy. Cenu není možno určit ani soudním znalcem. To je pro změnu náš souputník Měsíc, ukazující nám pravidelně svou tvář, měnící se stále znovu a znovu od novu k úplňku a opět k novu.

Tato dvě tělesa nespojuje spolu asi vůbec nic. Ani Airbusem na Měsíc nedoletíme a patrně v něm neletěl ani žádný kosmonaut, který se procházel po měsíčním povrchu. A přeci mohou mít něco společného – fotografii. Jednu z nich pořídil fotograf Rostislav Kalousek a poslal ji do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, organizované Českou astronomickou společností. A právě tato fotografie vyhrála jejímu autorovi březnové kolo této soutěže.

Představuji si pilota sedícího na pravém sedadle se šálkem kávy a hledícího na zem, právě do míst, kde leží české město Holice. Ještě jednou se zaposlouchá do zvuku motoru. Zbytečně, vždyť autopilot spolehlivě ovládá čtyři dvouproudé motory Rolls-Royce i všechny klapky a směrovky. Vlevo svítí obrovský Měsíc, dole na zemi stojí postavička u dalekohledu a čeká na ten správný okamžik stisku spouště. Škoda, že jej pilot nemůže vidět, třeba by zamával. Buď on nebo někdo z cestujících letících se Singapore Airlines ve výšce 12 190 metrů.

Měsíc na snímku je 3 dny před úplňkem. Můžeme si tak vychutnat jak temnou krásu měsíčních moří, tak kostrbaté stíny vrhané krátery poblíž terminátoru. Krásně spatříme i světlé paprsky vycházející z mladého kráteru Tycho. Ten je se svými 109 milióny let stáří benjamínkem mezi velkými krátery. Tato impaktní struktura, nacházející se v jižní části Měsíce, má 85 kilometrů v průměru a hloubku téměř 5 kilometrů. Světlé pruhy vycházející z kráteru jsou tvořeny sekundárními krátery a horninou vyvrženou z místa dopadu asteroidu, který kráter vytvořil. Díky tomu, že tato vyvržená hornina ještě nestačila ztmavnout působením slunečních paprsků a dopady mikrometeoritů jako okolní horniny, jeví se nám ve světlých barvách. Na západní straně od kráteru se nalézá místo zcela bez paprsků. Usuzujeme z toho, že kráter vznikl šikmým dopadem tělesa, které přiletělo právě od západu. Jinak je na tom kráter Koperník, částečně schovaný za levým krajním motorem letadla. I z něho sice vycházejí do všech směrů pruhy vyvržených hornin, díky stáří více než 800 miliónů let jsou však již o poznání tmavší. Jeho průměr je 93 kilometrů, hluboký je téměř 4 kilometry a je obkroužen 900 metrů vysokými valy. Uprostřed se vypínají do výšky 1200 metrů vrcholky centrálního pahorku.

Méně je někdy více. To platí beze zbytku jistě i u této fotografie. Barevná magie letadla i spalin motorů nasvícených právě zapadnuvším Sluncem na pozadí bledé tváře Luny mluví sama. Tak snad již jen velkou gratulaci autorovi a přání hodně stejně krásných obrazů.

Autor: Rostislav Kalousek
Název: Měsíc s letadlem
Místo: Holice
Datum: 13. 3. 2014, 18:01
Optika: Newton 200/1000 mm
Stativ: EXOS2
Sensor: NIKON D5000
Zpracování: výřez
Popis: Přelet letadla Airbus A380-841 s imatrikulací 9V-SKL Singapore Airlines ve výšce 12 190 metrů přes Měsíc.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »