Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Leden 2015: Kometa C/2014 Q2 Lovejoy

ČAM Leden 2015: Kometa C/2014 Q2 Lovejoy

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Autor: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2015 získal snímek Petera Aniola a Miloslava Druckmüllera „Kometa C/2014 Q2 Lovejoy“. Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066.

Slavná Yorkshirská Sibyla Uršula Sontheilová, známá též jako Matka Shiptonová, nechává na přelomu 15. a 16. století „šestkrát projít ohnivého draka oblohou, než potká Zemi pohroma“. S kometami a katastrofami spojují vykladači i Nostradama či indiány kmene Hopi z amazonské džungle. O komety se ve svém proroctví otřela i Sv. Hildegarda či staří Číňané.

Dnes již většinou hledáme v kometách příjemnější společníky. Těšíme se s nimi, byť trochu nepřesně, nad vánočními betlémy, vyhlížíme je na temné obloze a tak trochu doufáme, že se objeví jako krásné ozdoby nočního nebe. Astronomové na ně zaměřují i velké teleskopy nebo je hledají na přehlídkových snímcích oblohy, posílají k nim dokonce kosmické sondy, trefují se do nich projektily a následně pak sledují, co se bude dít. A to všechno i proto, abychom například zjistili, jak se k nám na Zemi dostal život.

Jednu z takových „vlasatic“, jak jim říkali ještě naši dědové, jsme mohli zahlédnout na letošní zimní obloze. Sice s obtížemi, ale přeci jen jsme se mohli pokochat mlhavým obláčkem, nesoucím označení C/2014 Q2 Lovejoy. Tento poněkud nehezký název nám však dává již první informace o ní. Předně se dozvíme, že její objevitel se jmenoval Lovejoy a že se jedná o kometu dlouhoperiodickou, proto to písmenko C. Objev nastal v roce 2014 jako druhá objevená kometa ve druhé polovině srpna, to je to záhadné Q2. Nyní již můžeme zapátrat na internetu a zjistíme, že ji objevil 17. srpna Terry Lovejoy jako objekt 15. magnitudy v souhvězdí Lodní zádě jako svou zatím pátou kometu. V té době nikdo netušil, že vlasatice velmi rychle zjasní tak, že bude za několik měsíců vidět dokonce i volným okem.

Chceme-li však u této komety vidět i to, co pro většinu z nás činí kometu kometou, tedy její ohon, musíme vzít na pomoc buď větší dalekohled nebo ještě lépe fotografický přístroj. Tak učinili astronomové nejen na většině hvězdáren, ale i většina amatérských astrofotografů. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, došlo v lednovém kole několik jejích portrétů. Komise z nich, a samozřejmě všech ostatních snímků, vybrala obraz, zaslaný profesorem Miloslavem Druckmüllerem z brněnského VUT, pocházející z jeho spolupráce s Peterem Aniolem.

Úžasný portrét pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu ukazuje shluky materiálu, čechrající jeho vlákna a přímo čekající na detailní pohled kometárního, případně, byť to může znít podivně, slunečního astronoma. Ať však snímek vědu zaujme či ne, troufám si tvrdit, že zaujme většinu těch, kteří jej byť jen koutkem oka zahlédnou a přinutí je se nad ním zamyslet a pokochat se jeho krásou.

Autor: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Název: Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Místo: Montlaux, Provence, Francie
Datum: 12. ledna 2015, 19:47 – 19:53 UT
Přístroj: Celestron 11", f/2,22 RASA (Rowe-Ackermann Schmidt Astrograph), F=6, Astelco NTM 500 Snímač: Sony Alfa 7s
Zpracování: Obraz vznikl složením 10 snímků s expozicí 30 s (ISO 3200) a jednoho snímku s expozicí 15 s (ISO 800). Obraz byl zpracován vlastním softwarem napsaným v Borland Delphi. Při zpracování nebyla použita žádná metoda filtrace šumu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: C/2014 Q2 (Lovejoy), ČAM


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »