Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

NGC1579 Trifid severu a okolí
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl této soutěžní fotografie se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea. Ovšem podobnost obou je skutečně namístě. Proto tuto nazvali „Trifid severu“. Její katalogové označení je NGC 1579. To pochází z astronomického katalogu deep-sky objektů na obloze, tzv. katalogu NGC -New General Catalogue.  Ten vychází a doplňuje práci Williama, Caroliny a Johna Herschelových, známou jako General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Poslední kompilace katalogu NGC pochází z roku 1888 a byla provedena dánským astronomem, žijícím a pracujícím dlouhou dobu ve Skotsku, Johnem Louisem Emilem Dreyerem. Obsahuje 7840 objektů. Později byl doplněn o katalogy IC I a IC II, obsahující dalších 5386 objektů. Katalog prošel pak ještě dalšími revizemi, jako RNGC (Revised New Catalogue of Nonstellar Astronomical Objects), NGC 2000.0 (Complete New General Catalog and Index Catalog of Nebulae and Star Clusters), využívající souřadného systému J2000.0. Naposledy pak doznal přepracování v roce 2009 jako Revised New General Catalogue and Index Catalogue (RNGC/IC).

Mlhovina NGC 1579 zabírá na obloze plochu 12´ x 8´ a její skutečný průměr se odhaduje na 3 až 4 světelné roky. Od nás je vzdálena asi 2100 světelných let.

S mlhovinou Trifid ji spojuje zejména kontrast červené a modré barvy a temných prachových vláken pozorovatelných jednak na pozadí mlhoviny, jednak v širokém okolí. Ostatně Trifid severu není samostatným komplexem, nýbrž je součástí gigantického molekulárního oblaku zvaného California Molecular Cloud.

Modrá barva mlhoviny vzniká odrazem světla hvězd, což dává vznik krásných modrých reflexních mlhovin.

Červené světlo zde, na rozdíl od mlhoviny Trifid, nevzniká jako důsledek emise mračen zářícího vodíku vybuzeného blízkými horkými hvězdami. V mlhovině NGC 1579 je světlo zanořené mladé a horké hvězdy velmi silně tlumeno, rozptylováno a postupně červená. Tak se samotný prach stává zářičem červeného záření H-alfa.

Popis se blíží pomalu ke konci a nám zbývá to nejdůležitější – poblahopřát astrofotografovi  Zdeňkovi Vojčovi ke krásné fotografii. Jsme rádi, že ji zaslal do soutěže a potěšil tak nejen sebe, ale jistě i ostatní milovníky vesmírných krás.

Budeme držet palce, aby Zdeněk Vojč nasnímal další podobně krásné snímky a aby měl stále jasnou oblohu.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 03.03.2022

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Popis:

Mlhovina a její okolí

RGB 200x180sec na kanál

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Trifid, ČAM


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »