Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

ČAM za červenec 2019: Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019
Autor: Dalibor Hanžl

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.

Zatmění Měsíce vzniká poměrně jednoduchým způsobem. Měsíc na své dráze kolem Země v danou chvíli vstoupí do zemské stínu, který naše planeta vrhá do prostoru jsa osvícena Sluncem. Nastává tedy pouze za úplňku, kdy se Měsíc nachází na opačné straně oblohy než Slunce. Ovšem ne za každého. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž o přibližně 5° skloněna k rovině oběhu Země kolem Slunce, tedy rovině ekliptiky. Tudíž, ne při každém oběhu se Měsíc „strefí“ přesně do stínu Země. K zatmění dochází, pokud je Měsíc poblíž vzestupného či sestupného uzlu své dráhy. No, jednodušeji řečeno, pokud je poblíž místa, kde se obě dráhy křižují.

Toto zatmění patřilo do skupiny tzv. částečných zatmění, Měsíc tedy vstupuje do plného zemského stínu pouze svou částí. Zde o něco více než polovinou, skrylo se o něco více než 65 procent měsíčního průměru.

Průběh zatmění začíná na snímku v jeho pravé části ještě nezakrytou „úplňkovou“ fází. Jeho načervenalá barva je způsobena nízkou výškou nad obzorem. Velká vrstva atmosféry zde z velké části rozptýlila modré paprsky a zbyly pouze ty červenavé. Maximální fáze je zobrazena na prostředním obrázku kompozice a pak se již „směrem doleva“ začíná stále více zářící Měsíc vynořovat ze zemského stínu až opět do nezakryté fáze. Ta již nastala ve větší výšce nad obzorem a červenavé zabarvení zde již není.

Měsíční zatmění známe ještě úplná a polostínová. Posledně jmenovaná jsou však téměř nepozorovatelná, zato úplná a částečná přitahují velkou pozornost. Nejbližší úplné zatmění Měsíce nastane 26. května 2021, u nás jej však neuvidíme. I to následující 16. května 2022 u nás uvidíme pouze jako částečné. První úplné u nás viditelné nastane až 7. září 2025, přičemž úplná fáze bude pozorovatelná nizoučko nad obzorem. Jeho viditelnost se bude zlepšovat, jak bude zvečera Měsíc stoupat výše nad obzor.

Samozřejmě, o zatměních Měsíce bychom toho mohli napsat ještě hodně, ovšem to by nám nezbylo již místo na to možná nejdůležitější, poděkovat autorovi Daliboru Hanžlovi za krásnou vzpomínku na úžasný nebeský úkaz a popřát mu mnoho dalších podobných obrázků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Pavlovice

Datum pořízení: 16.07.2019

Optika: ASA H200

Montáž: EQ6

Snímač: Canon 6D

Popis:

Sekvence pěti snímků pořízená v průběhu částečného zatmění Měsíce 16.7.2019. Časy expozic (v SELČ) jsou uvedeny v obrázku. Série je složena tak, aby vynikl stín Země. Změna barvy Měsíce odpovídá okamžiku krátce po východu (vpravo) a jeho postupně vzrůstající výšce nad obzorem. V čase těsně kolem maximální fáze pořízen HDR snímek, aby vyniklo i červenavé zabarvení stínu.

 

Zpracování:

Adobe lightroom, Photoshop.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »