Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2025: Simeis 147

ČAM za duben 2025: Simeis 147

Simeis 147
Autor: Pavel Pech

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu nelichotivým, v 60. letech minulého století. Ačkoliv některé filmy z produkce nízkonákladových filmových studií dosáhly jisté obliby, obecně zůstalo hodnocení většiny z nich nevalné.

 

Ovšem historie jména „Spaghetti nebula“ se začala psát přibližně o 10 let dříve. V roce 1952 objevil astronom Grigory Shajn se svým týmem na Krymské astrofyzikální observatoři pomocí Schmidtovy komory a úzkopásmového H-alfa filtru slabý objekt. Tento objev byl součástí průzkumu provedeného mezi lety 1945 a 1955 s využitím ukořistěného německého vybavení, neboť observatoř byla během druhé světové války prakticky zničena. Použitá komora měla zorné pole 175'. Za objevem se skrývala mlhovina, jež dostala označení Simeis 147. Nalezneme ji též pod jmény SNR G180.0-01.7 či Sharpless 2-240. Tedy jako „Supernova remnant (SRN)“ což značí „Zbytek po supernově“. Za označení Sharpless pak vděčí uvedení v katalogu emisních HII mlhovin, který sestavil astronom Stewart Sharpless. A jméno Simeis 147 pochází ze seznamu galaktických emisních mlhovin vydaného Krymskou observatoří v 50. letech 20. století. G. A. Šajn a V. F. Gaze jej publikovali v ukrajinském „Bulletinu Krymské astrofyzikální observatoře“. Nu a nakonec podle svého tvaru získala familiární označení „Spaghetti nebula“.

Ovšem historie mlhoviny je ještě mnohem starší. Její stáří se odhaduje na 40 tisíc let. Tehdy explodovala ve vzdálenosti přibližně 3 tisíce světelných let od nás supernova. Původní hvězda, o které toho ovšem mnoho nevíme, nám uvnitř mlhoviny zanechala rychle rotující neutronovou hvězdu, známou jako pulsar PSR J0538+2817 se silnou rádiovou emisí. Tedy alespoň tak astronomové předpokládají.

Mlhovinu v současné době nalezneme na rozhraní souhvězdí Vozky a Býka. Na obloze zabírá plochu téměř 6 úplňků, což ve skutečnosti představuje 150 světelných let. Přestože celková jasnost mlhoviny dosahuje 6,5 magnitudy a mohli bychom ji tedy na první pohled považovat za jasný objekt, právě díky velké ploše, kterou na obloze zabírá, se ovšem jedná naopak o objekt velmi slabý, navíc zářící hlavně v červeném světle.

Pulsar PSR J0538+2817 se nachází v souhvězdí Býka a byl objeven v roce 1996. Mezi astronomy vzbudil zájem zejména díky skutečnosti, že by mohl být fyzicky spojen s naší mlhovinou. Počáteční odhady jeho stáří se na základě fyzikálních parametrů a rotace odhadovaly až na 618 tisíc světelných let, studium jeho vlastních pohybů vedlo k jeho redukci na 30 až 40 tisíc let. Zdá se, že pulsar zpočátku rotoval relativně pomalu, jednou za 139 milisekund. Tato hodnota se postupně zvětšovala až na současných 143 milisekund. Že se jedná pravděpodobně o skutečný pozůstatek supernovy, jež zrodila tuto mlhovinu, svědčí i jeho poloha uvnitř rozpínajících se kruhovitých radiových struktur. Nalézá se přibližně 40´ od centra mlhoviny.

V prvním odstavci našeho povídání jsme se dotkli poněkud nelichotivé reputace filmové produkce „Spaghetti western“. Opačným případem je příběh vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 a mlhoviny Simeis 147, neboli „Spaghetti nebula“. Autor fotografie získal úžasný snímek tohoto velmi nesnadno pozorovatelného nebeského objektu po celých 7 hodinách samotného pořizování snímků a po jistě ještě delší době jejich zpracování. Přinesl nám tak pohled do hlubin našeho vesmíru a my bychom mu chtěli nejen za porotu a za Českou astronomickou společnost jakožto garanta soutěže, ale jistě i za celou astronomickou obec poděkovat a pogratulovat k nádhernému snímku. 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Číhaná, Czech Republic

Datum pořízení: 04.03.2025 20:20

Optika: WO RedCat 51, F/5 @ 250mm

Montáž: ZWO AM5N

Snímač: MII C3-61000, Astronomik MaxFR 6nm Ha

Popis:

42x10min Ha (7 hodin celkem, behem dvou noci, 2.3. a 4.3. po 3.5 hodinach dat). 4.3. uz celkem svitil na obloze Mesic.

 

Zpracování:

PixInsight - test odebrani hvezd, zpracovani pouze mlhoviny a navraceni hvezd do snimku.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »