Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za prosinec 2022: Tromsø lights

ČAM za prosinec 2022: Tromsø lights

Tromsø lights
Autor: Jan Klíma

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma   Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Mnozí z nás však měli možnost ji spatřit bez problémů na vlastní oči i u nás. To je však už skoro 10 let. Ovšem i nyní se na ni můžeme podívat. A to díky vítěznému snímku fotografa Jana Klímy v soutěži Česká astrofotografie měsíce za prosinec roku 2022.

 

Tato fotografie nezachycuje ovšem jen krásnou polární záři. Ukazuje i krásné norské malebné městečko Tromsø s necelými 80 tisíci obyvateli, jenž je 12. nejlidnatější v Norsku.  To však není ta nejzajímavější informace. Archeologické výzkumy prokázaly osídlení v této oblasti již v době před 9 000 lety. První písemná zmínka o městečku pochází z doby panování krále Alfréda v Anglii a je datována do roku 892.

Později se Tromsø stalo významným obchodním centrem, kde mimo jiné začínalo mnoho průzkumných výprav do Arktidy. Startoval odsud například Roald Amundsen, Umberto Nobile či Fridtjof Nansen. V roce 1927 zde byla otevřena Observatoř pro výzkum polární záře.

U Tromsø byla během druhé světové války ukryta i německá válečná loď Tirpitz, která zde byla také 12. listopadu 1944 potopena.

Ovšem, na zemi jsme byli již dlouho, obrátíme tedy své zraky k obloze. Tu vlastně na snímku „přesvětlují“ zelenavé pruhy pověstné polární záře. Jsou vlastně důsledkem aktivity naší rodné hvězdy – Slunce. Ať již během normální sluneční aktivity, nebo v období aktivity zvýšené, proudí od Slunce do prostoru, tedy i k Zemi takzvaný sluneční vítr. Ten je tvořen tokem elektronů, protonů a alfa částic s vysokou energií a rychlostí, který vzhledem k magnetické polaritě směřuje k severnímu či jižnímu zemskému pólu.

Tyto částice slunečního větru se srážejí s molekulami atmosféry. Pokud se nabitá částice srazí s atomem, dodá mu energii a elektrony, které obíhají kolem jádra, se mohou přesunout na vyšší energetickou hladinu dále od jádra. Tím se dostanou do excitovaného stavu, ve kterém však dlouho nevydrží a vracejí se zpět na původní energetickou hladinu. Přitom dojde k uvolnění přebytečné energie vyzářením fotonu. Při tomto ději se emituje elektromagnetické záření. V případě této fotografie se jedná o zelenou barvu kyslíku na vlnové délce 558 nm.

Polární záře je pro obyvatele našich zeměpisných šířek jevem poměrně neobvyklým. To obyvatelé polárních oblastí jsou na tom mnohem lépe, nemusí čekat na mohutné sluneční erupce. Stačí jim i mírně zvýšená aktivita Slunce. Ovšem nyní se díky fotografovi Janu Klímovi můžeme jejím tajemným světlem potěšit i my. A za to mu za všechny astronomy i milovníky krásy děkujeme a blahopřejeme k jeho pořízení.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Norsko - Tromsø

Datum pořízení: 16.11.2022

Optika: Nikon Z 14-30 mm

Snímač: Nikon Z6

Popis:

2h poté, co jsem přilétl do Tromsø, kterému se přezdívá "Paříž severu", jsem už stál na kopci a cvaknul tuto fotku - poprvé, kdy jsem spatřil polární záři :-)

 

Zpracování:

Expoziční bracketing, tj. LR + PS

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM, Polární záře


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »