Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za prosinec 2023: Zdánlivý pohyb Slunce na obloze

ČAM za prosinec 2023: Zdánlivý pohyb Slunce na obloze

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze
Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2023 obdržel snímek „Zdánlivý pohyb Slunce na obloze“, jehož autory jsou Vladimír a Martin Hulkovi Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a též vítězný snímek prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Vladimíra a Martina Hulkových. Všechny spojuje oběh Země kolem Slunce, nu a samozřejmě i zemská rotace. Zejména pro naše předky byl pohled na oblohu, oběh Slunce a Měsíce, případně planet a hvězd velmi důležitý. Pokud se nyní zarazíte nad oběhem Slunce kolem Země, vězte, že to opravdu v dějinách lidstva není moc dlouho, co víme, že je to naopak. Pár stovek let. A někteří lidé tomu nevěří dodnes.

 

Tyto takzvané solární, lunární, nebo i lunisolární cykly byly důležité nejen pro prastaré rituály, ale - dokonce možná zejména - pro zemědělství. No a samozřejmě i pro věštění osudu.

První událostí roku je jarní rovnodennost. Přesný okamžik je dán průchodem středu slunečního kotouče, který překročí nebeský rovník. V této době Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Tedy téměř přesně, což platí i o z názvu vyplývající rovné délky noci i dne. Od jarní rovnodennosti do letního slunovratu začne délka dne převyšovat délku noci a Slunce bude vycházet i zapadat stále více k severu. Jarní rovnodennost nejčastěji nastává 20. či 21. března, výjimečně 19. či 22. Na severním pólu začíná polární den, na jižním pólu začíná polární noc.

 

I okamžik letního slunovratu se mění. Nejčastěji nastává 21. či 20. června, výjimečně i 22. či 19. června. V tento okamžik je u nás nejdelší den a nejkratší noc, opět tedy téměř přesně. Okamžiky slunovratů bylo i v historii bez přesných přístrojů možno určit přesněji než rovnodennosti. Slunce totiž dosáhne jednak své maximální či minimální severní pozice, ale dosahuje i svých maximálních hranic bodů východu a západu. Od doby letního slunovratu začne opět Slunce zapadat blíže k jihu. A to se určuje poměrně dobře. A Slunce po obloze putuje opět k rovníku.

Až Slunce přejde znovu rovník, tentokrát směrem k jihu, v době podzimní rovnodennosti, nastane opět okamžik, kdy přesně zapadá na západě a vychází na východě. Noc se už od letního slunovratu prodlužuje, od podzimní rovnodennosti už přidává na své délce na úkor dne. Podzimní rovnodennost nastává obvykle 22. či 23. září, výjimečně 21. či 24. září. Na severním pólu pro změnu začíná polární noc a na jižním pólu začíná polární den.

 

Posledním obratem je zimní slunovrat. Ten nastává 21. či 22. prosince, výjimečně i 20. či 23. prosince. Den se začíná prodlužovat na úkor noci, západ a východ Slunce se začíná opět posouvat směrem k severu.

 

A tak se to opakuje rok co rok. O významu slunovratů a rovnodenností, v tomto případě zejména významu spíše duchovního, svědčí například i orientace významných budov, kostelů i urbanistických os Prahy budované Karlem IV.

Děkujeme Vladimíru a Martinu Hulkovi za poutavé připomenutí astronomických událostí, které nás dnes často již pouze míjejí a přecházíme je nanejvýše zaznamenáním letmé informace v televizi, rádiu či na internetu. A přeci byly tak důležité.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Rovensko, okres Senica, Slovensko

Datum pořízení: 2023

Optika: iPhone 11 Pro, iPhone 13 Pro, iPhone 15 pro max

Montáž: žádná

Popis:

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze, foceno ze stejného místa, v lokalitě Rovensko (48.713373, 17.367191), okres Senica, Slovensko v průběhu letošního roku 2023. Jednotlivé fotky západu slunce byly pořizovány kolem 21. dne v danem měsíci pro maximální rozteč polohy Slunce v letním a zimním slunovratu a aby se zahovala přibližně stejná postupnost poloh Sluncí v postupnosti snímků. Ne vždy kolem 21. dne bylo jasné, počasí, proto nekteré snímky se fotili pár dní pozdeji.

 

Zpracování:

Snímky zpracovány v programu Affinity photo 2

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »