Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2018: Radiant

ČAM za srpen 2018: Radiant

Radiant
Autor: Lukáš Veselý

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových nocí. Spatřit je není těžké a mnohdy zazáří na obloze opravdu jasným zářivým divadlem. Ano, jedná se o světelné záblesky či dráhy na obloze, způsobené průletem malých kosmických tělísek zemskou atmosférou, které nazýváme meteory.

 

Ty srpnové, které sice můžeme pozorovat od poloviny července do druhé půli srpna, které ale svého maxima dosahují mezi 11. a 13. srpnem, nazýváme Perseidy. To proto, že při pozorném sledování jejich průletu oblohou zjistíme, že nám zdánlivě vyletují ze souhvězdí Persea. Protože však v astronomii není nic příliš jednoduché, s Perseem vůbec nesouvisí. Pouze díky vzájemné geometrii dráhy Země a drah v pásu drobných tělísek - meteoroidů - se nám jejich průnik promítá právě do Persea.

Pás meteoroidů je zbytkem pomalu se rozpadající krátkoperiodické komety 109P/Swift Tuttle, která byla objevena nezávisle dvěma americkými astronomy. 6. července 1862 Lewisem Swiftem a o 13 dní později, tedy 19. července Horacem Parnellem Tuttlem. Jedná se o kometu Halleyovy rodiny komet, které se vyznačují dobou oběhu mezi 20 a 200 lety. Její vlastní oběžná doba je 133 let a průměr jejího kometárního jádra je 26 kilometrů.

První popsané pozorování meteorického roje Perseid pochází z Číny z roku 36. S tímto faktem poněkud koliduje lidové označení „Slzy svatého Vavřince“, který byl umučen 10. srpna 258 v Římě během pronásledování křesťanů římským císařem Valeriánem. Jeho smrt nebyla příjemná. Za to, že rozdal církevní poklady chudým, byl prý zaživa upečen. Evropany však z tohoto datovacího a názvoslovného omylu nemůžeme obviňovat, neboť první známé pozorování roje z Evropy pochází z roku 811.

Ovšem až roku 1762 upozornil holandský přírodovědec Pieter van Musschenbroeck na fakt, že se zvýšené „padání hvězd“ opakuje během počátku srpna každý rok. O téměř 70 let později, v roce 1835 zveřejnil belgický astronom Adolphe Quetelet informaci o roji vylétajícím ze souhvězdí Persea. A italský astronom Giovanni Schiaparelli upozornil na shodu drah komety Swift-Tuttle s Perseidami, čímž prokázal jejich souvislost.

Ovšem, nebyla by to astronomie, aby nám kromě mnoha slov nepřinesla i obrázek. Tentokrát se o něj postaral astrofotograf Lukáš Veselý, který zaznamenal nejen meteory roje Perseid, ale i polohu jeho radiantu na obloze. Kromě meteorických stop však na snímku najdeme i další skvosty noční oblohy – Mléčnou dráhu, dvojitou hvězdokupu chi a h Persei a galaxie M31 v Andromedě a M33 v Trojúhelníku. A mnoho dalšího, stačí se jen koukat …

A na závěr poděkováni Lukášovi Veselému nejen od poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, nejen od garanta soutěže České astronomické společnosti, ale jistě od všech, kdo mají tu možnost fotografii spatřit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jezerní hora

Datum pořízení: 12.08.2018

Optika: Canon 16-35 f4

Montáž: Skywatcher Star Adventurer

Snímač: Canon 6D

Popis:

Fotografie Perseidů ze státních hranic s pohledem na sever do Čech. Na fotce je 35 meteorů zachycených během celé noci a vybraných z více než 700 fotek. Dole pod jezerní stěnou je naše nejhlubší a největší jezero, Černé jezero.
Na obloze jsou i jasně patrné galaxie v Andromedě a Trojúhelníku.

 

Zpracování:

Krajina snímána na 16 mm 8x iso 6400, f4, čas 6 min +1x 2 min, 2x darkframe
Hvězdy panorama ze dvou polí 16 mm nad sebou, každé 20x, iso 6400, f4, čas 30 sekund.
Perseidy cca 700x, iso 6400, čas 30 sekund.
Perseidy poté složeny do jednoho snímku a zarovnány do správné polohy vůči panoramatu.
Vše snímáno s Hoya red intensifier filtrem a na paralaktické montáži.
Složeno a editováno v Adobe Photoshop.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »