Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2018: Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

ČAM za září 2018: Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy“. Opravdu se jedná o oblast oblohy jak na jasné hvězdy, tak na jasné vesmírné objekty, tak chudou? Vítězný snímek Evžena Brunnera v zářijovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nás pravděpodobně překvapí a ujistí o opaku.

Největší část obrazu zaujímají komplexy temných, reflexních a emisních mlhovin. Na levé straně obrazu se nachází velmi fotogenická mlhovina s katalogovým označením LDN 1235. Astrofotografové ji někdy nazývají „Temný žralok“. Zkratka LDN představuje označení „Lydns´ Catalog of Dark Nebulae“, který byl prvně publikován v roce 1962 a byl založen na přehlídce nebe v červené a modré barvě, realizované na observatoři na hoře Mt. Palomar v USA. Pravděpodobně se jedná o tzv. „ERE“ mlhovinu, neboli „Extended Red Emission nebula“. ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra. Dvě jasné mlhoviny na jejím okraji jsou VdB 149 a VdB 150, dle „Van Den Bergh Reflection Nebulae Catalog“. Poprvé jej na základě modré a červené Palomarské přehlídky oblohy publikoval v roce 1966 Sidney Van Den Bergh. Jsou nasvěcovány hvězdami  BD+72 1018 a HD 210806, obě spektrálního typu B8IV.

Pravé straně snímku dominuje 1400 světelných let vzdálená modravá mlhovina VdB 152, někdy též označovaná Ced 201, kterou nalezneme u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Vlčí jeskyně. Astronomové ji někdy nazývají „duch“ či „záclona“. Prachová mračna zakrývají hvězdy v pozadí a hvězdy ukryté v mlhovině samé nasvěcují prachová zrna, což dává některým oblastem namodralý nádech. Jemná, ale opravdu velmi jemná červeň v nejjasnější namodralé oblasti je patrně způsobena luminiscencí prachu, jejíž příčinou je ultrafialové světlo z hvězdy. I když jsou podobné mlhoviny často hvězdnými porodnicemi, zdá se, že zrovna tato hvězda mlhovinou jen náhodně prochází. Alespoň zjištěné prostorové rychlosti hvězdy a mlhoviny se vzájemně liší.

Temné mlhoviny katalogizoval na základě širokoúhlých fotografií americký astronom Edward Emerson Barnard počátkem 20. století. Právě díky velkému množství prachu a plynu bývají často považovány za místa budoucího zrodu hvězd.

Na závěr nám dovolte poděkovat Evženu Brunnerovi za jeho pohled do tajemných hlubin temného vesmíru, prosvětleného v tomto případě krásnými modrými mlhovinkami jako vánočními světýlky. Jistě i za vás, milovníky oblohy, můžeme autorovi snímku popřát nejen jasné nebe nad hlavou, ale i pevné nervy při fotografování a tvorbě podobně krásných obrazů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně (u Nového města na Mor.)

Datum pořízení: 10.08.2018

Optika: APO TS102 + Rired 0,75 (ohnisko 525 mm)

Montáž: HEQ5

Snímač: ASI 071MC (Sony IMX071)

Popis:

Snímek zachycuje temné mlhoviny VdB150, VdB152 a také planetární mlhovinu DeHt 5, kterou objevili Dengel a Hartl v roce 1979.
Mozaika dvou polí. Data pořízená v průběhu pěti nocí od 10. do 18. 8. 2018, každé pole přes 10 hodin expozic (jednotlivé expozice 4 min.).

 

Zpracování:

Kalibrace a veškeré zpracování v PixInsight.
Snímek ve vyšším rozlišení: https://ibb.co/h1VjiK

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »