Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo 3 Vltava - Perseidy

ČRo 3 Vltava - Perseidy

Díky vstřícnosti Českého rozhlasu 3 - Vltava Vám můžeme nabídnout záznam rozhovorů s Pavlem Suchanem a Ing. Ivo Polákem o Perseidách.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
9. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Meteorický roj Perseidy
záznam v mp3

Ohlášení:
Pokud vás letní večer zláká k procházce, nezapomeňte zvednout oči k obloze - v těchto dnech na ní totiž můžete uvidět velmi zajímavý a působivý jev: lidově se mu říká "padající hvězdy". Ve skutečnosti jde o meteorický roj Perseidy. Svůj název získal podle místa na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vylétají, v tomto případě je to souhvězdí Persea. Jiný známý meteorický roj - Leonidy - zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Perseidám se také říká slzy sv. Vavřince, podle data, kdy padají v hojném počtu. Vědcům je dnes samozřejmě podstata těchto jevů dobře známá. Jana Olivová proto požádala Pavla Suchana z České astronomické společnosti o bližší vysvětlení, co jsou meteorické roje jako takové a Perseidy konkrétně.

Začíná: Ten metorický roj...
Končí: ...zajímavé téma.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
11. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Chytání rozhlasových stanic pomocí meteorů
záznam v mp3

Ohlášení:
Jak už jsme si v našem pořadu ze světa vědy říkali, dnes v noci, pokud bude příznivé počasí, můžeme pozorovat maximum meteorického roje Perseid. Tedy lidově řečeno - budou "padat hvězdy". Tento světelný efekt ve skutečnosti způsobují částice, které při svém letu vesmírem ztrácí kometa a které se při průchodu zemskou atmosférou vypaří. Přitom vzniká svítící čára na obloze - meteor. Meteorický roj Perseidy ovšem nabízí zajímavé zážitky i radioamatérům. Ti totiž mohou - jakkoli to zní neuvěřitelně - díky Perseidám zachytit i vzdálené rozhlasové stanice! Jak se Jana Olivová dozvěděla od Ing. Iva Poláka z Fyzikálního ústavu Akademie věd, využívá se přitom stop těchto meteorů:

Začíná: Ty stopy...

Končí: ... vzrušující záležitost.

Odhlášení:

Říká Ing. Ivo Polák z Fyzikálního ústavu Akademie věd v rozhovoru s Janou Olivovou. Jen dodejme, že pro dálkový příjem rozhlasových stanic pomocí meteorických stop stačí v rozhlasovém pásmu poměrně jednoduchá prutová anténa a lepší autorádio. V radioamatérském provozu se už ovšem používají složitější Yagiho antény.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »