Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo 3 Vltava - Perseidy

ČRo 3 Vltava - Perseidy

Díky vstřícnosti Českého rozhlasu 3 - Vltava Vám můžeme nabídnout záznam rozhovorů s Pavlem Suchanem a Ing. Ivo Polákem o Perseidách.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
9. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Meteorický roj Perseidy
záznam v mp3

Ohlášení:
Pokud vás letní večer zláká k procházce, nezapomeňte zvednout oči k obloze - v těchto dnech na ní totiž můžete uvidět velmi zajímavý a působivý jev: lidově se mu říká "padající hvězdy". Ve skutečnosti jde o meteorický roj Perseidy. Svůj název získal podle místa na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vylétají, v tomto případě je to souhvězdí Persea. Jiný známý meteorický roj - Leonidy - zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Perseidám se také říká slzy sv. Vavřince, podle data, kdy padají v hojném počtu. Vědcům je dnes samozřejmě podstata těchto jevů dobře známá. Jana Olivová proto požádala Pavla Suchana z České astronomické společnosti o bližší vysvětlení, co jsou meteorické roje jako takové a Perseidy konkrétně.

Začíná: Ten metorický roj...
Končí: ...zajímavé téma.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
11. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Chytání rozhlasových stanic pomocí meteorů
záznam v mp3

Ohlášení:
Jak už jsme si v našem pořadu ze světa vědy říkali, dnes v noci, pokud bude příznivé počasí, můžeme pozorovat maximum meteorického roje Perseid. Tedy lidově řečeno - budou "padat hvězdy". Tento světelný efekt ve skutečnosti způsobují částice, které při svém letu vesmírem ztrácí kometa a které se při průchodu zemskou atmosférou vypaří. Přitom vzniká svítící čára na obloze - meteor. Meteorický roj Perseidy ovšem nabízí zajímavé zážitky i radioamatérům. Ti totiž mohou - jakkoli to zní neuvěřitelně - díky Perseidám zachytit i vzdálené rozhlasové stanice! Jak se Jana Olivová dozvěděla od Ing. Iva Poláka z Fyzikálního ústavu Akademie věd, využívá se přitom stop těchto meteorů:

Začíná: Ty stopy...

Končí: ... vzrušující záležitost.

Odhlášení:

Říká Ing. Ivo Polák z Fyzikálního ústavu Akademie věd v rozhovoru s Janou Olivovou. Jen dodejme, že pro dálkový příjem rozhlasových stanic pomocí meteorických stop stačí v rozhlasovém pásmu poměrně jednoduchá prutová anténa a lepší autorádio. V radioamatérském provozu se už ovšem používají složitější Yagiho antény.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »