Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo 3 Vltava - Perseidy

ČRo 3 Vltava - Perseidy

Díky vstřícnosti Českého rozhlasu 3 - Vltava Vám můžeme nabídnout záznam rozhovorů s Pavlem Suchanem a Ing. Ivo Polákem o Perseidách.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
9. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Meteorický roj Perseidy
záznam v mp3

Ohlášení:
Pokud vás letní večer zláká k procházce, nezapomeňte zvednout oči k obloze - v těchto dnech na ní totiž můžete uvidět velmi zajímavý a působivý jev: lidově se mu říká "padající hvězdy". Ve skutečnosti jde o meteorický roj Perseidy. Svůj název získal podle místa na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vylétají, v tomto případě je to souhvězdí Persea. Jiný známý meteorický roj - Leonidy - zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Perseidám se také říká slzy sv. Vavřince, podle data, kdy padají v hojném počtu. Vědcům je dnes samozřejmě podstata těchto jevů dobře známá. Jana Olivová proto požádala Pavla Suchana z České astronomické společnosti o bližší vysvětlení, co jsou meteorické roje jako takové a Perseidy konkrétně.

Začíná: Ten metorický roj...
Končí: ...zajímavé téma.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
11. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Chytání rozhlasových stanic pomocí meteorů
záznam v mp3

Ohlášení:
Jak už jsme si v našem pořadu ze světa vědy říkali, dnes v noci, pokud bude příznivé počasí, můžeme pozorovat maximum meteorického roje Perseid. Tedy lidově řečeno - budou "padat hvězdy". Tento světelný efekt ve skutečnosti způsobují částice, které při svém letu vesmírem ztrácí kometa a které se při průchodu zemskou atmosférou vypaří. Přitom vzniká svítící čára na obloze - meteor. Meteorický roj Perseidy ovšem nabízí zajímavé zážitky i radioamatérům. Ti totiž mohou - jakkoli to zní neuvěřitelně - díky Perseidám zachytit i vzdálené rozhlasové stanice! Jak se Jana Olivová dozvěděla od Ing. Iva Poláka z Fyzikálního ústavu Akademie věd, využívá se přitom stop těchto meteorů:

Začíná: Ty stopy...

Končí: ... vzrušující záležitost.

Odhlášení:

Říká Ing. Ivo Polák z Fyzikálního ústavu Akademie věd v rozhovoru s Janou Olivovou. Jen dodejme, že pro dálkový příjem rozhlasových stanic pomocí meteorických stop stačí v rozhlasovém pásmu poměrně jednoduchá prutová anténa a lepší autorádio. V radioamatérském provozu se už ovšem používají složitější Yagiho antény.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »