Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo 3 Vltava - Perseidy

ČRo 3 Vltava - Perseidy

Díky vstřícnosti Českého rozhlasu 3 - Vltava Vám můžeme nabídnout záznam rozhovorů s Pavlem Suchanem a Ing. Ivo Polákem o Perseidách.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
9. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Meteorický roj Perseidy
záznam v mp3

Ohlášení:
Pokud vás letní večer zláká k procházce, nezapomeňte zvednout oči k obloze - v těchto dnech na ní totiž můžete uvidět velmi zajímavý a působivý jev: lidově se mu říká "padající hvězdy". Ve skutečnosti jde o meteorický roj Perseidy. Svůj název získal podle místa na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vylétají, v tomto případě je to souhvězdí Persea. Jiný známý meteorický roj - Leonidy - zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Perseidám se také říká slzy sv. Vavřince, podle data, kdy padají v hojném počtu. Vědcům je dnes samozřejmě podstata těchto jevů dobře známá. Jana Olivová proto požádala Pavla Suchana z České astronomické společnosti o bližší vysvětlení, co jsou meteorické roje jako takové a Perseidy konkrétně.

Začíná: Ten metorický roj...
Končí: ...zajímavé téma.

Vysílal: Český rozhlas 3 - Vltava
11. 8. 2004 v 7:55 h
Autor: Jana Olivová
Název příspěvku: Chytání rozhlasových stanic pomocí meteorů
záznam v mp3

Ohlášení:
Jak už jsme si v našem pořadu ze světa vědy říkali, dnes v noci, pokud bude příznivé počasí, můžeme pozorovat maximum meteorického roje Perseid. Tedy lidově řečeno - budou "padat hvězdy". Tento světelný efekt ve skutečnosti způsobují částice, které při svém letu vesmírem ztrácí kometa a které se při průchodu zemskou atmosférou vypaří. Přitom vzniká svítící čára na obloze - meteor. Meteorický roj Perseidy ovšem nabízí zajímavé zážitky i radioamatérům. Ti totiž mohou - jakkoli to zní neuvěřitelně - díky Perseidám zachytit i vzdálené rozhlasové stanice! Jak se Jana Olivová dozvěděla od Ing. Iva Poláka z Fyzikálního ústavu Akademie věd, využívá se přitom stop těchto meteorů:

Začíná: Ty stopy...

Končí: ... vzrušující záležitost.

Odhlášení:

Říká Ing. Ivo Polák z Fyzikálního ústavu Akademie věd v rozhovoru s Janou Olivovou. Jen dodejme, že pro dálkový příjem rozhlasových stanic pomocí meteorických stop stačí v rozhlasovém pásmu poměrně jednoduchá prutová anténa a lepší autorádio. V radioamatérském provozu se už ovšem používají složitější Yagiho antény.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »