Den temné hmoty na brněnské hvězdárně
V úterý 31. října Hvězdárna a planetárium Brno slaví Den temné hmoty. V české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. Vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači LHC.
Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie. Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali. Abychom si tento fenomén alespoň trochu připomněli, slavíme v úterý 31. října Den temné hmoty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno
Podívejte se na trailer Fantom vesmíru - hon na temnou hmotu
Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu
V představení se diváci dozvědí, jak byla temná hmota vůbec nalezena. Budou sledovat „tanec hvězd“ v Galaxii v Andromedě, dostanou se hluboko pod zemský povrch, do bývalého zlatého dolu, kde se dnes nachází nejcitlivější detektor temné hmoty. A nejen to. Budou svědky mezinárodní spolupráce řady vědeckých týmů, které se snaží rozlousknout tuto největší záhadu všech dob.
Pořad Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu vznikl díky spolupráci s laboratoří CERN. K jedinečnému zobrazení náročných fyzikálních jevů přitom s úspěchem využívá právě digitální planetária s polokulovitou projekční plochou. Svým dílem přispěli i pracovníci laboratoře v Berkeley, Michiganské státní univerzity, natáčelo se také ve Stanfordově podzemním výzkumném zařízení v Jižní Dakotě. Český překlad zajistili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové. Namluvil Petr Štěpán.
Vstupenky na podvečerní představení získáte na www.hvezdarna.cz
O temné hmotě a energii
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.
Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
