Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  DigiFest 2018 klepe na dveře

DigiFest 2018 klepe na dveře

Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná DigiFest – o víkendu 9. a 10. června.

Na počátku 21. století zažíváme úžasné objevy v blízkém i vzdáleném vesmíru, které mají přesah do mnoha přírodovědných oborů. Jsme ale také svědky globálních změn – přírodních i civilizačních. Právě proto musí planetária celého světa poukazovat na sílu vědy, díky které je náš život příjemný. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Jistě se shodneme, že digitální planetárium je úžasné médium – diváci přírodopisné filmy sledují v netradičním formátu, doslova jsou obklopeni obrazem a zvukem. Letošní přehlídka, v pracovní dny pro odborníky, o víkendu pro veřejnost přináší novinky z celého světa. K vidění budou nejnovější pořady z Japonska, Spojených států, Chile, Polska, Německa i Ruska. Řada dalších vznikala v mezinárodní koprodukci. Ty nejlepší pořady přitom můžeme promítnout pouze o víkendu 9. a 10. června. Nikdy jindy. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Do přehlídky bylo dosud přihlášeno 37 filmů z 19 států světa (Polsko, Rusko, Japonsko, USA, Francie, Německo, Ukrajina, Chile, Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Řecko, Kanada, Čína, Portugalsko, Anglie, Španělsko, Mexiko, Česko). Pokud byste je chtěli vidět všechny, pak se připravte na 14 hodin nepřetržitého promítání! Celkový objem dat na našich datových úložištích přitom dosáhne 30 terabytů. Což je asi 7000 dévédéček!

Všechny promítnuté filmy se utkají hned o tři ceny – odborné veřejnosti, mezinárodní poroty a ředitele Hvězdárny a planetária Brno. Mezinárodní porotu letos představuje Thomas Kraupe – ředitel Planetária Hamburg, nejnavštěvovanějšího planetária v Německu a vlastně i v Evropě, Yuri Kostenko, výkonný ředitel ukrajinské společnosti vyvíjející software a hardware pro digitální planetária, a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Záštitu nad přehlídkou Fulldome Festival Brno i DigiFest převzal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, primátor statutárního města Brna Petr Vokřál a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Tři vítězné pořady, spolu s dalšími filmy vybranými pracovníky Hvězdárny a planetária Brno, budou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2018. Konkrétně se jedná o pořady

sobota 9. června

14.00 Lucia, the secret of the shooting stars

15.00 Expedition Reef

16.00 Passport to the Universe

17.00 HORIZON: Beyond the Edge of the Visible Universe

18.00 Explore

19.00 trojice vítězných filmů přehlídky Fulldome Festival Brno 2018

neděle 10. června

14.00 Our Violent Planet

15.00 Tales of a Time Traveler

16.00 Dimensions – Once Upon Our Reality

17.00 Magnetism: Defending our Planet Defining our Cosmos

18.00 trojice vítězných filmů přehlídky Fulldome Festival Brno 2018

Filmy budou uvedeny v původním znění v anglickém jazyce. Vstup na každou z projekcí je 50 Kč. Vstupenky lze získat na www.hvezdarna.cz/program

Své místo v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno každopádně chytněte více než včas!

Tahle příležitost se totiž skutečně nezopakuje!

Unikátní přehlídka Fulldome Festival Brno

Myšlenka je vcelku jednoduchá – město Brno se vždy prezentovalo jako kulturní a nyní i vědecká metropole, a proto bychom jej rádi obohatili o pravidelný mezinárodní festival filmů do digitálních planetárií. Žádné přednášky, workshopy, odborný program! Jen a pouze projekce nejnovějších pořadů pro digitální planetária. Podmínkou je, že film musí mít uzavřený příběh (až na výjimky nepromítáme školní práce ani videoart), vzdělávací charakter a datum prvního uvedení ne více než 18 měsíců před festivalem.

O tom, že má taková úvaha smysl, svědčí vysoká návštěvnost i pozitivní ohlasy od prvního ročníku. Přehlídka Fulldome Festival Brno – tehdy ještě s přídomkem „středoevropská“ – začala v roce 2014. Autorská představení tehdy pocházela z Austrálie, Japonska, Thajska, Ruska, Ukrajiny, Polska, Německa, Francie a Spojených států amerických. Napříč naší planetou cestovali i producenti jednotlivých pořadů.

Totéž se podařilo zorganizovat i v dalších letech, navíc na odbornou část navázala i veřejná přehlídka DigiFest, na které se promítá výběr těch nejlepších. Představení, které si odnese cenu ředitele Hvězdárny a planetária Brno přitom bývá zařazeno do repertoáru brněnského digitária.

Generálním partnerem Fulldome Festival Brno 2018 je společnost Front Pictures Inc. a RSA Cosmos. Partnery festivalu Evans & Shuterland, GOTO, mapcards.net, Nowatron Elektronik, Planetarium of the University of Santiago de Chile, SkySkan a Spitz. Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society a marketingová a destinační společnost SNIP&Co. Fulldome Festival Brno i DigiFest jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »