Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  DigiFest opět na Kraví hoře

DigiFest opět na Kraví hoře

Jedna z událostí roku brněnské hvězdárny. Festival těch nejlepších audiovizuálních show přinášejících poselství o světě vysoko nad našimi hlavami se vrací do Brna. Vlastně ho ani neopustil – po loňském ročníku Mezinárodní společnost planetárií, která akci zaštiťuje, neměla jinou možnost než pořadatelství festivalu přiřknout Brnu znovu.

„Není pochyb, že výborná úroveň filmů, vzorná organizace, krásné počasí, chutné občerstvení a především obrovský zájem veřejnosti, to vše na Mezinárodní společnost planetárií zapůsobilo. A stejně tak na zástupce světových planetárií, kteří se loni do Brna sjeli. Mnozí z nich letos přijedou znovu.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Jak se taková přehlídka chystá? V první fázi organizátoři posbírají přihlášené snímky. Jde o dokumentární, vzdělávací a umělecké snímky vytvořené producentskými týmy světových planetárií. U většiny filmových festivalů bývá kladen důraz na novost snímků a tento festival není výjimkou. Přihlášené příspěvky nesmí být starší než osmnáct měsíců. Letos si jich na Kraví horu našly cestu čtyři desítky. A to z celého světa – z USA, z Mexika, z Bolívie, Japonska, Thajska, Nizozemska, Polska a dalších zemí.

„Na našem festivalu se odehraje celá řada premiér. My sami předvedeme ve světové premiéře v anglické verzi představení Nebe v plamenech o historii i současnosti těch nejpodivuhodnějších světelných úkazů. O tom, že máme důvěru těch největších světových producentů, svědčí premiéra pořadu Rychleji než světlo! Sen o mezihvězdných výpravách. Vzniklo v koprodukci společností Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, V Brně jej přitom uvidíme jako první na celém světě.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Soutěžící práce budou poprvé promítány ve dnech 7. až 9. června. Do křesel sálu v digitáriu zasednou odborníci, většinou ředitelé, producenti a provozovatelé světových planetárií. Kromě samotného posuzování prací svých kolegů mohou navázat cenné kontakty.

„Závěrečný den festivalu budou uděleny tři ceny. První vyberu já osobně. Bude se jednat o představení, které u nás na Hvězdárně a planetáriu Brno uvedeme v české verzi již na podzim tohoto roku. Druhou cenu vybere odborná veřejnost. Třetí pak mezinárodní porota ve složení Petr Horálek – foto ambasador Evropské jižní observatoře, Marc Moutin z největšího francouzského science centra Cité de l’espace v Toulouse a Ryan Wyatt ředitel Morrisonova planetária v San Francisku.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Přehlídka v číslech

  • 41 filmů bude promítnuto
  • 13 hodin a 56 minut trvají všechny filmy dohromady
  • 108 odborníků z celého světa dorazí
  • nejvzdálenější účastníci přiletí z Argentiny a Japonska
  • odborná porota pochází z České republiky, Francie a Spojených států amerických
  • přibližně do poloviny vzdálenosti Země-Měsíc byste doletěli, pokud se sečtou cesty všech planetárníků
  • 8,3 terabytů zabírají filmová data všech festivalových snímků

DigiFest 2017 – víkendová přehlídka těch nejlepších

Na základě ohlasů vybrali pracovníci Hvězdárny a planetária Brno sérii nejzdařilejších filmů, které budou 10. a 11. června promítnuty podruhé, tentokrát pro zájemce z řad brněnské veřejnosti. Protože v mnoha případech jde o světovou premiéru pro laické publikum, půjde o velký zážitek!

Přijďte se proto o víkendu 10. a 11. června na hvězdárnu podívat. Uvidíte sérii audiovizuálních show té nejlepší kvality. Současní špičkoví tvůrci filmů do digitálních planetárií si v ničem nezadají se stávající filmařskou elitou a v mnoha směrech se obě komunity prolínají. Přesto je zde velký rozdíl – tyto filmy jsou připraveny pro formát „fulldome“, neboli pro projekce na polokulovité plochy, které obklopují diváky. Čeká Vás festival, jaký se jen tak nevidí. Program a vstupenky na www.hvezdarna.cz

Odborná část i akce pro veřejnost během světového festivalu pořadů pro digitária jsou součástí program přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál, generálním partnerem je společnost Front Pictures Inc. Partnery festivalu jsou Konica Minolta, GOTO Inc., Mapcards.net, RSA Cosmos, Softmachine, California Academy of Sciences, Sky-Skan Inc., Evans & Sutherland, Spitz Inc. a další. Akci finančně podpořilo statutární město Brno.

098052.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »