Dobrý den, majore Gagarine
Šedesát let člověka ve vesmíru nenechá chladnou ani Hvězdárnu a planetárium Brno. Od 8. do 12. dubna je připravena výstava na náměstí Svobody, on-line přednáška o novinkách z kosmonautiky, scénické čtení, vysílání minutu po minutě i návštěva Orchestru Gustava Broma s legendární písničkou Dobrý den, majore Gagarine.
8. až 12. dubna
Výstava Člověk ve vesmíru (náměstí Svobody)
8. dubna v 19.00
Kosmonautické aktuality I/2021 s Dušanem Majerem z kosmonautix.cz (on-line)
9. dubna v 19.00
Stopařův průvodce po galaxii s Lukášem Hejlíkem a LiStOVáNí (on-line)
11. dubna ve 20.00
Premiéra pořadu Gagarin (on-line)
12. dubna 8.00 až 12.00
Dobrý den, majore Gagarine, s Tomášem Přibylem z Technického muzea v Brně a dalšími výjimečnými hosty - také na vlnách Českého rozhlasu Brno (on-line)
On-line přenosy naladíte na YouTube Hvězdárny a planetária Brno, vysílání 12. dubna dopoledne také na YouTube Českého rozhlasu Brno.
Brno Space Days/Dny jihomoravské kosmonautiky jsou součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě 2021. Na organizaci s Hvězdárnou a planetáriem Brno spolupracuje Technické muzeum v Brně, Český rozhlas Brno, kosmonautix.cz, LiStOVáNí, Muzeum kosmonautiky (Moskva), Spojené pamětní muzeum Gagarina (město Gagarin Smolenské oblasti), VISUALOVE, Sasuga, SNIP & Co., SAB Aerospace, 5M, Frentech Aerospace, BD Sensors, G. I. Electronic, L. K. Engineering, Výzkumný a zkušební letecký ústav a Generální konzulát Ruské federace v Brně.
V našich zemích byla dokončena vltavská přehrada Orlík, začalo vysílat brněnské televizní studio, až osmdesát Brňanů denně využilo buzení telefonem a v Černých Polích byl veřejnosti předán Park osvobození, který vznikl v místech Schreberových zahrádek – první zahrádkářské kolonie na území Rakouska-Uherska. Zelenina Brno oznámila, že na podzim bude třeba šetřit cibulí a česnekem, na trhu však bude dost zelí, kedluben, celeru, mrkve a dokonce i čerstvého špenátu. Jako národ jsme v tento rok vypili (přepočítáno na jednoho obyvatele včetně nemluvňat) za 461 Kčs alkoholických nápojů. V peněžence se poprvé objevila zelená stokoruna, která přežila Pražské jaro, normalizaci, Sametovou revoluci i rozdělení Československa.
A taky se svět seznámil s Jurijem Gagarinem. Ve středu 12. dubna 1961 za pouhých108 minut oblétl planetu Zemi. Na oběžnou dráhu jej vynesla upravená balistická raketa, samotný kosmonaut byl namačkán do dvoumetrové koule kosmické lodě, která letěla ve výšce od 180 do 330 kilometrů nad zemí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku. Ke startu došlo v 6 hodin 7 minut světového času, trasa vedla nad Sibiří, nad Kamčatkou se pak raketa vydala směr Tichý oceán. Nad Havají Gagarin zažil západ Slunce za obzor, v 7.00 přelétl Magellanovu úžinu (teprve v té době Rádio Moskva oficiálně oznámilo tento zázrak celému světu), nad jižním Atlantikem zažil zase denní světlo, brzdit začal v oblasti nad Angolou, nad Egyptem došlo k oddělení servisního a návratového modulu, následovalo aerodynamické brždění. K dispozici nebyly žádné záložní raketové motory, Gagarin se musel krátce před přistáním z kabiny katapultovat a snést se na Zemi padákem. Celý let řídily primitivní automaty – žádné počítače, kosmonaut dokonce nebyl ani v nepřetržitém spojení s řídícím střediskem.
Ve výšce 7 kilometrů nad zemí byl kosmonaut vystřelen z kabiny a na padáku přistál u města Engels v jižním Povolží nedaleko místního farmáře a jeho dcery: „Když mě viděli ve skafandru a za mnou se táhnoucím padáku, jak jsem k nim kráčel, začali ve strachu couvat. Řekl jsem jim, nebojte se, jsem sovětský občan, jako vy, sestoupil jsem z vesmíru a musím najít telefon, abych zavolal do Moskvy! “
Jurij Gagarin se právem řadí mezi novodobé hrdiny. Nikdo tenkrát nevěděl, jak lidský organismus zareaguje na beztížný stav. Kosmonaut se mohl během hodiny a půl zbláznit, dostat mořskou nemoc se strašidelnými iluzemi, ztratit schopnost orientace a cílevědomého uvažování, zemřít na ozáření. Gagarin letěl v kosmické lodi, která v pěti předcházejících pokusech dvakrát selhala. A spolehlivá nebyla ani kosmická raketa – naději na úspěch odborníci odhadli tak padesát na padesát. Výprava naštěstí proběhla bez větších problémů a na planetě Zemi se zrodila celosvětová celebrita.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
