Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Ein Strudel und Nekonečno – inscenace o Kurtu Gödelovi

Ein Strudel und Nekonečno – inscenace o Kurtu Gödelovi

Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.

„Propagaci tohoto výjimečného brněnského rodáka se věnujeme dlouhodobě,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Podařilo se nám pokřtít uličku Kurta Gödela, přiléhající k jeho rodnému domu, vznikla mapa jeho stop na území Brna a také jsme připravili speciální www stránky. Divadelní hra Ein Strudel und Nekonečno samozřejmě není dokonalým životopisem tohoto světově proslulého odborníka, ale zapadá do naší strategie podávat informace správně, ale nebrat se přitom smrtelně vážně. Prostě Kurt na furt!“

  • Nalaďte si YouTube kanál Hvězdárny a planetária Brno – youtube.hvezdarna.cz Přímý přenos inscenace nebude uchován v archivu, je možné se zúčastnit pouze ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20.00!
  • Přijít můžete i přímo na hvězdárnu, když si koupíte některou z několika mála vstupenek za symbolické vstupné 75 Kč – www.hvezdarna.cz/program

135935.jpg

O Kurtu Gödelovi se většinou dozvíte následující fakta: Albert Einstein s ním rád chodil po práci na procházky, pochází z Brna, je to největší logik od dob Aristotela, a z obavy, že jej někdo otráví, odmítal jíst a zemřel hlady. Navíc ale neotřesitelně předpokládal druhý život po životě a také to, že svět je v podstatě logický a dobrý.

Pokud je ale svět v podstatě logický a dobrý, kdo otrávil ten štrúdl? A otrávil jej někdo? Kdo jsou ti tři podivíni přednášející o matematice? A proč by měl Kurt Gödel psát stand-up o matkách? 

Ničeho se nebojte. Dejte si štrúdl. Nikdo ho neotrávil. Všechno se vysvětlí v přímém přenosu na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.

scénář: Patrik Boušek a Eva Lietavová
hrají: Petr Hanák, Lucie Hrochová, Veronika Všianská
hudba: Ondřej Zámečník
scénografie a kostýmy: Klára Vincourová
světla: Bohdana Sýkorová
produkce: Lucie Ošmerová, Andrea Polnická
dramaturgie: Patrik Boušek
režie: Eva Lietavová

Za odborné konzultace, nekonečnou trpělivost a nadšení děkujeme doc. Mgr. Marii Králové, Ph.D. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna, za finanční podpory Ministerstva kultury a ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a se spolkem Tripitaka. Bazmek entertainment je rezidenční skupinou zóny nezávislého umění CO.LABS.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »