Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Festival filmů pro digitální planetária zná vítěze

Festival filmů pro digitální planetária zná vítěze

Hvězdárna a planetárium Brno hostila 152 pracovníků planetárií a fanoušků digitálních technologií z celého světa, kteří v minulých dnech shlédli 66 pořadů v celkové délce 26 hodin a 25 minut. Do soutěže se přihlásili producenti z více než patnácti zemí. Nejvzdálenější účastnice dorazila z Nového Zélandu, nejvzdálenější účastník z Brazílie. Hojně byla zastoupena představení z Japonska, Jižní Koreje, Číny a Spojených států. Každý z filmů byl unikátní podívanou, avšak trofeje – v podobě křišťálových koulí – si odnesly jen tři z nich.

Jednalo se o úžasné tři dny. Pro naše budoucí návštěvníky jsme vybrali hned několik představení, se kterými se setkají v nejbližších měsících. Podařilo se nám také představit město Brno – jako místo, které stojí za to navštívit. A ne jednou. Dle ohlasů od zúčastněných producentů se jednalo o letos největší přehlídku tohoto druhu v Evropě a pravděpodobně i na světě. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Cena diváků

Solar Superstorms
(producent Spitz Creative Media a další)

Festivaloví hosté ručně vyplnili celkem 1998 kartiček, s pomocí kterých mohli každému z pořadů dát 0 až 5 bodů. Nejvyšší průměrné ohodnocení 4,138 získalo představení Solar Superstorms od společnosti Spitz Creative Media.

Video: Ukázka ze Solar Superstorms

Cena za nejlepší vzdělávací film sponzorovaná nadací IPS-Eugenides

The man from the 9 dimensions
(producent National Museum of Emerging Science and Innovation)

Mezinárodní porota film vybrala především proto, že nabízí unikátní pohled na nejsložitější a nejhlubší otázky týkající se nás, vesmíru a “teorie všeho”. Příběh přitahuje pozornost publika ve velmi fascinujícím způsobem. Vizuální a hudební prvky podtrhují vzdělávací charakter představení a kreativně nakládají s projekcí na polokulovité plochy.

Video: Ukázka The man from the 9 dimensions

Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno

Incoming!
(producent California Academy of Sciences)

První minuta rozhoduje o celkovém vyznění díla. V tomto případě nebylo pochyb, že se jedná o výjimečné představení. Velmi kvalitní animace od začátku až do konce, atraktivní prostředí, úžasný příběh. Cena je spojena s roční licencí na uvedení představení v brněnském planetáriu.

Video: Ukázka Incoming!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Brno ovládne DIGIFEST - mezinárodní přehlídka filmů pro digitální planetária!
[2] DIGIFEST na webu HaP Brno

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, DIGIFEST


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »