Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Nušlova cena Jiřímu Grygarovi

Fotogalerie: Nušlova cena Jiřímu Grygarovi

10_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Česká astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.

Následující fotografie zachycují předání ceny a laureátskou přednášku na téma "Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie". Fotografie poskytla Stanislava Kyselová z Akademického bulletinu. Videozáznam přednášky bude po zpracování k dispozici v průběhu ledna, odkaz najdete zde a na stránce Nušlovy ceny.

01_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Místopředseda a tiskový tajemník České astronomické společnosti zahajuje a moderuje předání ceny
02_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Sál číslo 206 v budově Akademie věd v Praze na Národní 3 poskytl příjemné prostředí
03_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr.h.c., emeritní předseda České astronomické společnosti a emeritní ředitel Astronomického ústavu Akademie věd, přednáší laudatio
04_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Ing. Jan Vondrák DrSc., Dr.h.c., předseda České astronomické společnosti, ukazuje Nušlovu plaketu
05_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Diplom Nušlovy ceny pro Jiřího Grygara
07_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Jan Vondrák a Luboš Perek předávají cenu
09_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Jiří Grygar s Nušlovou cenou
10_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Jiří Grygar ukazuje plaketu Nušlovy ceny
11_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Posluchači pozorně sledují laureátskou přednášku Jiřího Grygara
12_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Jiří Grygar vypráví o astronomii i svém dětství
13_nusl_grygar_2011s.jpg Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin


Plný sál poslouchá poutavé vyprávění o největších astronomických objevech

Video - Nušlova cena Jiřímu Grygarovi (2011)





O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »