Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Perseidy 2023

Fotogalerie: Perseidy 2023

Jasnejšie perzeidy z nocí z 10./11. a z 11./12. 8. 2023
Autor: Juraj Hanula

Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.

Podařilo se vám takový meteor vyfotografovat a nebo i vidět okem? Zašlete nám své snímky pomocí formuláře a ty zdařilé zároveň do České astrofotografie měsíce.

Stopy zachycené během Perseid u Jizerky Autor: Ondřej Kůrka
Stopy zachycené během Perseid u Jizerky
Autor: Ondřej Kůrka
Ne každá stopa na obrázku sice může znamenat meteor z roje Perseid, ale to samozřejmě nevadí. Pojďme si připomenout, jak poznáme typickou Perseidu.

Ideální samozřejmě je, když během fotografování sledujeme místo, kam míří objektiv. Když pak lidově řečeno spadne hvězda přesně tam, kam míříme, je dobré hned po skončení expozice snímek zkontrolovat. Meteor totiž letí tak rychle, že ty slabší se vůbec nezachytí, ačkoli okem je vidíme snadno. A naopak družice letící pomalu se zachytí snadno, i když okem je výrazně slabší.

Na přiloženém snímku vpravo (dole je souhvězdí Lyra a jasná Vega) je typický příklad. Dvě družice letěly nedaleko sebe stejným směrem a vytvořily dvě různě jasné stopy v horní části snímku. Další letěla zhruba kolmo na Mléčnou dráhu. Stopy mají téměř rovnoměrný jas a nesměřují z radiantu roje Perseid a podle vzhledu stop zřejmě nejde ani o jiný meteor.

Perseidy mají na snímku většinou nerovnoměrně silnou stopu před a po maximálním zjasnění. Začátek stopy je u nich navíc typicky zelený a konec zhruba načervenalý. Stopa meteoru musí samozřejmě jakoby směřovat z radiantu v souhvězdí Persea. Naopak záblesky družic jsou často symetricky jasné na obě strany. Stopy družic bývají často rovnoměrně jasné a náhle useknuté počátkem nebo koncem expozice. Pokud snímáme sekvenci poměrně krátkých expozic (15-60 s), měli bychom stopu družice vidět na více z nich.

Zajímavou ukázkou je rovněž velmi širokoúhlý záběr Radka Kroupy z Mikulova, kde vidíme opravdu celou řadu různých stop. Perseida je tam zcela jistě vidět velmi blízko radiantu. Stopa mění barvu a je vidět u hvězdy Mirfak. Další zajímavá je jasná stopa vpravo dole, která sice není Perseidou (směřuje zcela jiným směrem), ale nejde ani jednoznačně vyloučit, že nejde o meteor. Pokud ano, musel být velmi jasný. Na snímku jsou ještě dvě stopy, které sice nemají barvu typickou pro Perseidy, ale s trochou fantazie nelze vyloučit jejich původ v tomto roji. Převažují však stopy družic typické i svou useknutou částí při konci nebo začátku snímání.

Perseidy Autor: Radek Kroupa
Perseidy
Autor: Radek Kroupa

Ještě jednou moc děkujeme, že neváháte své snímky poslat, ať už na nich meteory jsou nebo ne. Věříme, že toto povídání bylo zajímavé i poučné, a to právě díky vám, čtenářům, bez nichž by tento server nemělo smysl plnit zajímavostmi na obloze a v kosmonautice.

A nyní se již pojďme ponořit do galerie snímků, kde Perseidy rozhodně jsou.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »