< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Ranní planety a Měsíc v létě 2024
Martin Gembec Vytisknout článek

Fotogalerie: Ranní planety a Měsíc v létě 2024

Jupiter s dvěma měsíci a jejich stíny 31. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT
Autor: David Rýva

Večerní obloha byla v probíhajícím létě na planety skoupá. Planety Venuše a Merkur se na večerní oblohu zatím nestihly vyklubat, ale nad ránem je to jiná podívaná. Saturn překvapil již hodně přivřeným prstencem, Mars zdánlivě doháněl Jupiter. Začaly vícenásobné přechody měsíčků Jupiteru a dokonce občasné přechody Titanu přes kotouč Saturnu. Na konci července se k nim přiblížil také ubývající Měsíc.

Mars 30. 7. 2024 Autor: Radim Drexler
Mars 30. 7. 2024
Autor: Radim Drexler
V článku jsou umístěny snímky našich amatérských astrofotografů, kteří se na planety zaměřují. Vidíme tedy detailní snímek Marsu, jehož kotouček je ale zatím opravdu velmi malý a zlepší se to až v zimě s blížící se opozicí.

Saturn je již zmíněn v úvodu. Všimněte si, jak je vpravo od kotouče planety vidět její stín vržený na prstenec a jak je obtížné vyfotit mezeru v prstencích (tzv. Cassiniho dělení). Protože se k nám prstence sklápí, začíná období, kdy se občas na kotouč planety promítne měsíc Titan, který je jediným, jenž má dostatečnou úhlovou velikost, aby to bylo vidět ze Země na amatérských fotografiích. 

Saturn 30. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT Autor: David Rýva
Saturn 30. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT
Autor: David Rýva

Podobně přechází přes kotouček Jupiteru také jeho čtyři největší měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto. Někdy i ve dvojicích a výjimčně lze zahlédnout i úkaz tří měsíců. Pro střední Evropu jsou zajímavé tyto úkazy na Jupiteru:

1. 8. 23:46 přechod dvou stínů měsíců
2. 8. 00:30 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
9. 8. 02:50 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
17. 8. 22:56 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
25. 8. 01:27 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců

Chcete-li také přispět svými záběry, použijte, prosím, náš formulář. Děkujeme.

 


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »