Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června  

Filmy ve speciálním formátu, promítané na projekční plochu v podobě polokoule o průměru 17 metrů, budou v původním anglickém znění. Jediným kliknutím počítačové myši spustíme představení původem z Chile, Japonska, Kanady, Německa, Polska, Ruska, Ukrajiny, Spojených států amerických – celkem z 19 zemí. A většina z nich bude na evropském kontinentu k vidění vůbec poprvé. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na Fulldome Festival Brno 2018 bylo dosud přihlášeno 42 filmů z 19 států světa (7x Polsko, 4x Rusko, 3x Japonsko, 7x USA, 2x Francie, 3x Německo, 2x Ukrajina, Chile, Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Řecko, Kanada, Čína, Portugalsko, Anglie, Španělsko, Mexiko, 3x Česko). Pokud byste je chtěli vidět všechny, pak se připravte na 16 hodin nepřetržitého promítání! Celkový objem dat na našich datových úložištích přitom dosáhne 8 terabytů. Což je asi 1700 dévédéček! 

Z těchto 42 filmů pracovníci Hvězdárny a planetárium Brno vyberou osm z nich, které spolu s vítěznými snímky nabídnou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2018, plynule navazující na odbornou část.

Z těch nejzajímavějších projekcí mohu upozornit na premiéru pořadu Passport to the Universe z Amerického muzea přírodní historie nebo pohádkový příběh Lucia, the Secret of the Shooting Stars od tvůrců i v Brně velmi oblíbeného příběhu Polaris. Až z Chile pak dorazí autoři dětského představení Bot & Lu: The Black Hole Scape. Hvězdárna a planetárium Brno samotná předvede hned tři své výtvory - MORAVA 360, Robinsonka a zbrusu nový Cosmix. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Závěrečný den Fulldome Festival Brno budou uděleny tři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. Na třetím ocenění se musí shodnout odborná porota, ve které zasedne například Thomas Kraupe, ředitel Planetarium Hamburg, nebo Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Odborná část přehlídky - Fulldome Festival Brno 2018 - se koná 6. až 8. června. Již dnes se na ni můžete přihlásit na www.fulldomefestivalbrno.com Na ni pak plynule navazují projekce toho nejzajímavějšího - DigiFest - ve dnech 9. až 10. června. Program této části pro veřejnost bude zveřejněn na stránkách www.hvezdarna.cz 

Své místo v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno každopádně chytněte více než včas! Tahle příležitost se totiž skutečně nezopakuje!

105575.jpg

Odborný Fulldome Festival Brno, stejně jako na něj navazující část pro veřejnost DigiFest jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek. Generálním partnerem je společnost Front Pictures Inc. a RSA Cosmos. Partnery festivalu Evans & Shuterland, mapcards.net, Nowatron Elektronik, Planetarium of the University of Santiago de Chile a Spitz. Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society a marketingová a destinační společnost SNIP&Co.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »