Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června  

Filmy ve speciálním formátu, promítané na projekční plochu v podobě polokoule o průměru 17 metrů, budou v původním anglickém znění. Jediným kliknutím počítačové myši spustíme představení původem z Chile, Japonska, Kanady, Německa, Polska, Ruska, Ukrajiny, Spojených států amerických – celkem z 19 zemí. A většina z nich bude na evropském kontinentu k vidění vůbec poprvé. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na Fulldome Festival Brno 2018 bylo dosud přihlášeno 42 filmů z 19 států světa (7x Polsko, 4x Rusko, 3x Japonsko, 7x USA, 2x Francie, 3x Německo, 2x Ukrajina, Chile, Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Řecko, Kanada, Čína, Portugalsko, Anglie, Španělsko, Mexiko, 3x Česko). Pokud byste je chtěli vidět všechny, pak se připravte na 16 hodin nepřetržitého promítání! Celkový objem dat na našich datových úložištích přitom dosáhne 8 terabytů. Což je asi 1700 dévédéček! 

Z těchto 42 filmů pracovníci Hvězdárny a planetárium Brno vyberou osm z nich, které spolu s vítěznými snímky nabídnou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2018, plynule navazující na odbornou část.

Z těch nejzajímavějších projekcí mohu upozornit na premiéru pořadu Passport to the Universe z Amerického muzea přírodní historie nebo pohádkový příběh Lucia, the Secret of the Shooting Stars od tvůrců i v Brně velmi oblíbeného příběhu Polaris. Až z Chile pak dorazí autoři dětského představení Bot & Lu: The Black Hole Scape. Hvězdárna a planetárium Brno samotná předvede hned tři své výtvory - MORAVA 360, Robinsonka a zbrusu nový Cosmix. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Závěrečný den Fulldome Festival Brno budou uděleny tři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. Na třetím ocenění se musí shodnout odborná porota, ve které zasedne například Thomas Kraupe, ředitel Planetarium Hamburg, nebo Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Odborná část přehlídky - Fulldome Festival Brno 2018 - se koná 6. až 8. června. Již dnes se na ni můžete přihlásit na www.fulldomefestivalbrno.com Na ni pak plynule navazují projekce toho nejzajímavějšího - DigiFest - ve dnech 9. až 10. června. Program této části pro veřejnost bude zveřejněn na stránkách www.hvezdarna.cz 

Své místo v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno každopádně chytněte více než včas! Tahle příležitost se totiž skutečně nezopakuje!

105575.jpg

Odborný Fulldome Festival Brno, stejně jako na něj navazující část pro veřejnost DigiFest jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek. Generálním partnerem je společnost Front Pictures Inc. a RSA Cosmos. Partnery festivalu Evans & Shuterland, mapcards.net, Nowatron Elektronik, Planetarium of the University of Santiago de Chile a Spitz. Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society a marketingová a destinační společnost SNIP&Co.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »