Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Fulldome Festival Brno & DigiFest 2018

Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června  

Filmy ve speciálním formátu, promítané na projekční plochu v podobě polokoule o průměru 17 metrů, budou v původním anglickém znění. Jediným kliknutím počítačové myši spustíme představení původem z Chile, Japonska, Kanady, Německa, Polska, Ruska, Ukrajiny, Spojených států amerických – celkem z 19 zemí. A většina z nich bude na evropském kontinentu k vidění vůbec poprvé. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na Fulldome Festival Brno 2018 bylo dosud přihlášeno 42 filmů z 19 států světa (7x Polsko, 4x Rusko, 3x Japonsko, 7x USA, 2x Francie, 3x Německo, 2x Ukrajina, Chile, Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Řecko, Kanada, Čína, Portugalsko, Anglie, Španělsko, Mexiko, 3x Česko). Pokud byste je chtěli vidět všechny, pak se připravte na 16 hodin nepřetržitého promítání! Celkový objem dat na našich datových úložištích přitom dosáhne 8 terabytů. Což je asi 1700 dévédéček! 

Z těchto 42 filmů pracovníci Hvězdárny a planetárium Brno vyberou osm z nich, které spolu s vítěznými snímky nabídnou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2018, plynule navazující na odbornou část.

Z těch nejzajímavějších projekcí mohu upozornit na premiéru pořadu Passport to the Universe z Amerického muzea přírodní historie nebo pohádkový příběh Lucia, the Secret of the Shooting Stars od tvůrců i v Brně velmi oblíbeného příběhu Polaris. Až z Chile pak dorazí autoři dětského představení Bot & Lu: The Black Hole Scape. Hvězdárna a planetárium Brno samotná předvede hned tři své výtvory - MORAVA 360, Robinsonka a zbrusu nový Cosmix. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Závěrečný den Fulldome Festival Brno budou uděleny tři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. Na třetím ocenění se musí shodnout odborná porota, ve které zasedne například Thomas Kraupe, ředitel Planetarium Hamburg, nebo Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Odborná část přehlídky - Fulldome Festival Brno 2018 - se koná 6. až 8. června. Již dnes se na ni můžete přihlásit na www.fulldomefestivalbrno.com Na ni pak plynule navazují projekce toho nejzajímavějšího - DigiFest - ve dnech 9. až 10. června. Program této části pro veřejnost bude zveřejněn na stránkách www.hvezdarna.cz 

Své místo v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno každopádně chytněte více než včas! Tahle příležitost se totiž skutečně nezopakuje!

105575.jpg

Odborný Fulldome Festival Brno, stejně jako na něj navazující část pro veřejnost DigiFest jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek. Generálním partnerem je společnost Front Pictures Inc. a RSA Cosmos. Partnery festivalu Evans & Shuterland, mapcards.net, Nowatron Elektronik, Planetarium of the University of Santiago de Chile a Spitz. Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society a marketingová a destinační společnost SNIP&Co.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »