Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2016, 2. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2016, 2. díl

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.

Prvním zastavením bude Pluto a významná mise sondy New Horizons. Její snímky budou astronomy jistě po mnoho let zajímat a už nyní přináší překvapivá zjištění.

I sonda Rosetta před svým zánikem na kometě Čurjumov-Gerasimenková dokázala přinést zajímavé informace.

Co nového lze nalézt u Cerery? Sonda Dawn stále krouží kolem této trpasličí planety a její snímky berou dech.

Pouť sluneční soustavou zakončíme u Slunce. Práce prof. Miloslava Druckmüllera fascinuje! Zastavíme se u jeho nových animací a nad detaily, které zachycují. I zářivý výkon, úhlový průměr Slunce či Wolfovo číslo se dostaly do středu pozornosti slunečních fyziků.

Po opuštění sluneční soustavy se vydáme do světa exoplanet. Zajímavé je, že i u nejbližší hvězdy Proximy je také exoplaneta. I u jiných hvězd se objevují nové a nové planety…

Premiéru sledujte tuto sobotu 4. 11. od 20 hod. na TV Noe http://www.tvnoe.cz/

RNDr. Jiří  Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Bližší info o pořadu i termíny repríz http://www.tvnoe.cz/porad/hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-grygarem-zen-objevu-2016-1-dil

První díl Žní objevů 2016 můžete sledovat a archivu TV Noe http://www.tvnoe.cz/video/14063

V posledním 3. díle budeme pokračovat, tentokrát již v hlubokém vesmíru.

K poutavému vyprávění nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pořad Hlubinami vesmíru na TV Noe



O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru, Jiří Grygar


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »