Marsmeloun se valí na Kraví horu!
V červenci a srpnu se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s obřím modelem planety Mars.
Mars – poslední velký cíl ve vesmíru, jaký můžeme dosáhnout za našich životů. Místo, které lidská fantazie osídlila nejbližšími vesmírnými sousedy. Planeta, co umožnila rozlousknout základy nebeské mechaniky a kdysi dávno proměřit velikost Sluneční soustavy. Model tohoto úžasného světa, na kterém jsou patrné jen stometrové detaily, představí v červenci a srpnu Hvězdárna a planetárium Brno.
- Modely jsou vystavovány v parku na Kraví hoře. V červenci jen Mars, v srpnu Mars, Země a Měsíc.
- Od 12. do 18. července, resp. 5. do 12. srpna vždy od 14.00 do 24.00.
- Instalaci může ohrozit silný vítr nebo déšť, proto si před cestou zde nebo na facebook.hvezdarna.cz ověřte aktuální situaci.
- Každý večer promítá letní kino s vesmírnou duší. Program najdete níže nebo na facebook.hvezdarna.cz
- Každé odpoledne nabízí naše digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké.
- Vstup k planetám nebo do letního kina je zdarma, na projekce do digitária vstupenku potřebujete.
- K cestě na Kraví horu použijte městkou hromadnou dopravu, pokud přijedete automobilem, můžete zaparkovat na odstavné ploše za hřištěm Draken. V okolních ulicích je modrá zóna typu C (od 6 do 18 hodin a o víkendu zdarma).
- Volně přístupné toalety jsou u nás na hvězdárně.
- Přímo na hvězdárně jsou automaty s jednoduchým občerstvením, v okolí je restaurace Monte Boo, hospůdka Na Drakenu a Hospůdka za homerunem, samoobsluha Brněnka a s ní sousedící Rio bar.¨
„Po fascinujícím modelu Měsíce, či planety Země, přichází Hvězdárna a planetárium Brno opět se skvělým nápadem v podobě Marsmelounu neboli modelu planety Mars. Čtvrtá planeta Sluneční soustavy již odedávna poutá pozornost svojí nezaměnitelnou rudou barvou, v posledních letech se však k Marsu obrací oči lidstva také jako k dosud nedosažené metě v dobývání Vesmíru. Zda jsou jedinými Marťany robotické sondy ze Země, nebo voda v na rudé planetě značí i přítomnost biologické formy života, zatím nevíme. Do doby, než nám výzkum Marsu odpovědi přinese, si tak můžeme užít alespoň Marsmeloun na Kraví hoře,” dodal Tomáš Koláčný, 2. náměstek primátorky.
Od pondělí 12. do neděle 18. července vždy od 14.00 do 24.00 hodin se na Kraví hoře potkáte s Marsmelounem, který doplní kosmonautická výstava. Od čtvrtka 5. srpna do čtvrtka 12. srpna bude spolu s ním ve stejný čas vystaven i obří Lunalón a Terralóna. Nafukovací modely planet jsou poměrně odolné, avšak jejich instalaci může ohrozit silný vítr. Proto vždy před cestou zkontrolujte aktuální stav.
Autory modelu Marsu jsou multimediální architekti VISUALOVE - Michal Okleštěk a Jan Machát, kteří stojí i za tvorbou předchozích dvou modelů. “Přece jen vytvořit model Marsu je složitější, než se může zdát. Práce na něm trvala několik měsíců. Samotná tvorba textury trvala v grafických programech tři týdny. Předcházelo jí shánění podkladů z NASA a jejich úprava tak, aby byly výstupy použitelné při tisku,” objasňuje Michal Okleštěk. “I když jsme dělali nafukovací objekt již potřetí, tak nemůžeme říct, že by byla práce o tolik jednodušší, právě naopak. Povrch Marsu je tvořený krátery, planinama, koryty po lávových řekách a vše správně graficky zpracovat byla mravenčí práce,” dodává Jan Machát.
Všechny tři modely jsou navržené tak, aby byly pro publikum zajímavé ve dne, ale také v noci. Proto se při výrobě VISUALOVE věnovali také osvětlení navržené grafiky Marsu a ladili teplotu chromatičnosti světla tak, aby v létě na Kraví hoře měli lidé opravdu pocit, že se jedná o rudou planetu.
Co uvidíte na Marsmelounu?
Jedná se dosud o nejlepší mapu Marsu, kterou jsme měli kdy k dispozici. Základem bylo 73 tisíc záběrů s rozlišením až osm metrů, které pořídily orbitální části sond Viking 1 a Viking 2 v letech 1975 až 1982. K jejich “sešití” posloužilo téměř 40 tisíc měření výškových profilů sondou Mars Global Surveyor. Jen tak šlo na sebe navázat všechny snímky bez patrných překryvů, artefaktů, s minimálním zkreslením a také bez ohledu na úhel nasvícení Sluncem. I tak ale bylo nezbytné kontrolovat pixel po pixelu. Podklady byly černobílé (snímány však byly s pomocí červeného, neutrálního a modrého filtru), obarveny byly až dodatečně. Výsledné rozlišení je 232 metrů na jeden obrazový bod, textura má velkost přes 40 GB.
Na modelu je patrná celá řada výjimečných detailů: polární čepičky, sopky, nejrůznější údolí a samozřejmě i krátery. Polární čepičky obsahují směs vody a oxidu uhličitého, která vymrzá přímo z atmosféry. Na okrajích má podobu tenké jinovatky, uprostřed je to ale ledová vrstva o tloušťce až 1 kilometr. Jak se na Marsu střídají roční období (ze stejného důvodu a ve stejném pořadí jako na Zemi), bělavé čepičky zvětšují a zmenšují své rozměry.
Velké krátery na povrchu Marsu jsou zpravidla pojmenovány podle významných vědců, ty menší podle pozemských měst. Poblíž jižního pólu je kráter Mendel o průměru 77 kilometrů, Marťanskou poctou bylo vyznamenáno i město Cheb (průměr 8 km), Njesko (podle Nýrska, 28 km) a Tábor (19 km). No pak je tu Morava Valles o délce přes 350 kilometrů, tedy skoro stejně jako její pozemský protějšek. Nachází se v oblasti Noctis Labyrinthus (česky Labyrint noci), což spletitá síť propojených údolí, připomínající zářezy vykrojené ostrým nožem do silné kůry stromu. V těchto údolích (a občas i v přilehlých náhorních plošinách) se udržuje mlha, tvořená zřejmě zmrzlou vodní párou.
Největší (vyhaslou) sopkou na Marsu je Olympus Mons. Má podobu rozlehlého plochého kužele, základna vulkánu má průměr 540 km, vrchol vystupuje 26 km nad okolní terén. Pozemské sopky, například na Havajských ostrovech, jsou ovšem ve srovnání s touto marsovskou naprostými trpaslíky.
Údolí Marineru – neboli Valles Marineris – nelze na Marsu přehlédnout. Rozsáhlý údolní systém byl objeven v listopadu 1965 kosmickou sondou Mariner 9 a tak nese její jméno. Je to unikát v celé Sluneční soustavě: délka údolí dosahuje 4000 km (to je pětina celkového obvodu planety!), široké je místy až 600 km, hluboké 6 km. Vznikl v místech zeslabení kůry Marsu.
Marsmeloun a realita
Mars má přibližně poloviční velikost naší Země, avšak pouze desetinovou hmotnost. Jeho celkový povrch je zhruba stejně velký jako povrch všech pozemských pevnin. V létě se ručička teploměru umístěného na tamním rovníku sice vyšplhá na +10 stupňů Celsia, každou noc ale klesne na -100 stupňů Celsia. V oblasti jižního pólu se dokonce zastaví ještě o 30 stupňů Celsia níže. Díky řídké atmosféře je na povrchu Marsu velmi nízký tlak, podobně nízký jako na Zemi ve výšce třicet kilometrů nad zemí.
V našem měřítku by 21 kilometrů vysoký Olympus Mons měl tři centimetry, naopak nejhlubší místo v kaňonu Vales Marineris by sahalo asi 1,5 centimetru hluboko. Planeta Mars má dva měsíce. Phobos by vypadal jako hrudka o velikosti asi 3 a půl centimetru a planetu by oblétnul jednou za necelých osm hodin ve vzdálenosti devíti metrů. Poloviční Deimos by se pohyboval ještě třikrát dál. Aby to bylo ještě depresivnější, naše planeta by měla zhruba dvakrát větší velikost než Marsmaloun, avšak hledat bychom ji museli i při největším přiblížení ve vzdálenosti osmdesát kilometrů, tedy u Jihlavy! A Slunce? To by bylo u Aše v podobě koule o průměru 2 kilometry.
Kino vesmír
V červenci a v srpnu opět startuje letní kino s vesmírnou duší – každý večer jiné letní sci-fi. Vždy v anglickém znění s českými titulky. Vstup do kina je zdarma, občerstvení vlastní. Sedí se na zemi, proto si s sebou vezměte stoličku nebo deku, abyste zbytečně nepředávali kinetickou energii atomů vašeho těla atomům našich betonových chodníků a zavlažovaných trávníků. Promítáme za každého počasí. V červenci začínáme ve 21.30, v srpnu ve 21.00.
12. července: Blízká setkání třetího druhu (1977)
13. července: Strážci Galaxie (2014)
14. července: Apollo 13 (1995)
15. července: Tiché místo (2018)
16. července: Demolition Man (1993)
17. července: Jurský svět (2015)
18. července: Matrix (1999)
5. srpna: Star Trek: Film (1979)
6. srpna: Logan: Wolverine (2017)
8. srpna: Minority Report (2002)
9. srpna: Nevědomí (2013)
10. srpna: Dokonalý trik (2006)
11. srpna: Počátek (2010)
12. srpna: Interstellar (2014)
Hvězdárna a planetárium Brno je hlavním organizátorem celého projektu, na kterém dále spolupracují tyto organizace: Technické muzeum v Brně, VISUALOVE, Sportovně-rekreační areál Kraví hora, SNIP&Co., Dopravní podnik města Brna, Městská policie Brno, městská část Brno-střed, magistrát města Brna, HitRadio City Brno, Deník. Součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
