Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Kalendáře a ročenka 2019
Autor: Astro.cz

Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.

Velkoformátový vesmírný kalendář 2019

Už přemýšlíte o dárku ke konci roku? Kdo by nechtěl velký nástěnný kalendář s vesmírem… Na 12 kvalitních křídových lesklých listech o rozměrech 50×35 cm najdete fotografie Petra Horálka s tematickým rozložením s ohledem na astronomické zajímavosti v průběhu roku 2019. Na stěně se tak budete moci kochat Mléčnou dráhou, zatměními nebo třeba nočními svítícími oblaky.

Kalendář Vesmír 2019. Autor: Petr Horálek.
Kalendář Vesmír 2019.
Autor: Petr Horálek.

Ke každému hvězdnému portrétu je samozřejmě připojena prozaická popiska, v některých případech upozorňující přímo na úkaz, o který byste neměli v daném měsíci rozhodně přijít! Prohlédněte si upoutávkový náhled níže nebo jednotlivé listy na webu Petra Horálka. Pokud máte o nástěnný kalendář zájem, kontakt je horalek.peter@gmail.com.

Stolní Hvězdářský kalendář 2019

Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře Autor: Miroslav Matoušek
Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře
Autor: Miroslav Matoušek
Hvězdářský kalendář je každoročním doplňkem pracovních stolů mnoha astronomů. Ukazuje fáze Měsíce pro každý den a každých 14 dní můžete vidět jinou fotografii vesmíru i s popisem. Upozorňuje také na očekávané události. Obsahuje 26 barevných fotografií.

Připomíná také důležité milníky astronomie a zejména kosmonautiky z minulosti. V roce 2019 jistě neopomene krásné kulaté 50. výročí prvního úspěšného letu člověka na Měsíc. Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969 se dvěma muži na palubě. První krok člověka na jiném kosmickém tělese, než je Země, sledovala celé planeta.

Autorem Hvězdářského kalendáře je Jiří Matoušek, objednávat lze u firmy Supra Praha, popř. na hvězdárnách.

Hvězdářská ročenka 2019

Obálka Hvězdářské ročenky 2019 Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Obálka Hvězdářské ročenky 2019
Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Chcete vědět, kdy astronomové očekávají největší aktivitu meteorických rojů? Jaké komety roku 2019 ozdobí noční oblohu? Odkud budou pozorovatelná úplná či částečná zatmění Slunce a Měsíce? Přesně vypočítané údaje těchto i jiných úkazů přináší Hvězdářská ročenka. Tato publikace s tradicí od roku 1921 je pomocníkem každého astronoma.

V ročence můžete najít časy východů a západů Slunce a Měsíce pro každý den v roce, tabulku soumraků pro každých 10 dní, tabulku fází Měsíce, tabulky a grafy viditelnosti planet vždy po 5 dnech. Pro čtyři nejjasnější Jupiterovy měsíce si můžete prohlédnout jejich polohy na dráze kolem planety včetně seznamu očekávaných zákrytů, zatmění a přechodů. Ročenka nezapomíná ani na výpočet poloh a jasností trpasličích planet a planetek. Upozorňuje také na zajímavé proměnné hvězdy.

Nechybí informace o jedinečném úkazu roku 2019 - přechodu Merkuru přes sluneční disk. Hvězdářská ročenka podrobně popisuje kdy přesně k úkazu dojde a kudy bude planeta Merkur přes Slunce přelétat. K úkazu dojde 11. listopadu 2019, na další si musíme počkat 13 let!

Hvězdářská ročenka obsahuje řadu tabulek a grafů. V posledních letech je doplněna o online část, ke které získá každý přístup zakoupením tištěné publikace. Součástí ročenky je i CD. Všechny předpovědi, tabulky i grafy tak má uživatel možnost využívat i elektronicky, některé z grafů jsou interaktivní. Hvězdářská ročenka vychází příští týden. Vydavatelem je Hvězdárna a planetárium Praha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka
[2] Hvězdárna a planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kalendář 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »