Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Kalendáře a ročenka 2019
Autor: Astro.cz

Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.

Velkoformátový vesmírný kalendář 2019

Už přemýšlíte o dárku ke konci roku? Kdo by nechtěl velký nástěnný kalendář s vesmírem… Na 12 kvalitních křídových lesklých listech o rozměrech 50×35 cm najdete fotografie Petra Horálka s tematickým rozložením s ohledem na astronomické zajímavosti v průběhu roku 2019. Na stěně se tak budete moci kochat Mléčnou dráhou, zatměními nebo třeba nočními svítícími oblaky.

Kalendář Vesmír 2019. Autor: Petr Horálek.
Kalendář Vesmír 2019.
Autor: Petr Horálek.

Ke každému hvězdnému portrétu je samozřejmě připojena prozaická popiska, v některých případech upozorňující přímo na úkaz, o který byste neměli v daném měsíci rozhodně přijít! Prohlédněte si upoutávkový náhled níže nebo jednotlivé listy na webu Petra Horálka. Pokud máte o nástěnný kalendář zájem, kontakt je horalek.peter@gmail.com.

Stolní Hvězdářský kalendář 2019

Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře Autor: Miroslav Matoušek
Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře
Autor: Miroslav Matoušek
Hvězdářský kalendář je každoročním doplňkem pracovních stolů mnoha astronomů. Ukazuje fáze Měsíce pro každý den a každých 14 dní můžete vidět jinou fotografii vesmíru i s popisem. Upozorňuje také na očekávané události. Obsahuje 26 barevných fotografií.

Připomíná také důležité milníky astronomie a zejména kosmonautiky z minulosti. V roce 2019 jistě neopomene krásné kulaté 50. výročí prvního úspěšného letu člověka na Měsíc. Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969 se dvěma muži na palubě. První krok člověka na jiném kosmickém tělese, než je Země, sledovala celé planeta.

Autorem Hvězdářského kalendáře je Jiří Matoušek, objednávat lze u firmy Supra Praha, popř. na hvězdárnách.

Hvězdářská ročenka 2019

Obálka Hvězdářské ročenky 2019 Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Obálka Hvězdářské ročenky 2019
Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Chcete vědět, kdy astronomové očekávají největší aktivitu meteorických rojů? Jaké komety roku 2019 ozdobí noční oblohu? Odkud budou pozorovatelná úplná či částečná zatmění Slunce a Měsíce? Přesně vypočítané údaje těchto i jiných úkazů přináší Hvězdářská ročenka. Tato publikace s tradicí od roku 1921 je pomocníkem každého astronoma.

V ročence můžete najít časy východů a západů Slunce a Měsíce pro každý den v roce, tabulku soumraků pro každých 10 dní, tabulku fází Měsíce, tabulky a grafy viditelnosti planet vždy po 5 dnech. Pro čtyři nejjasnější Jupiterovy měsíce si můžete prohlédnout jejich polohy na dráze kolem planety včetně seznamu očekávaných zákrytů, zatmění a přechodů. Ročenka nezapomíná ani na výpočet poloh a jasností trpasličích planet a planetek. Upozorňuje také na zajímavé proměnné hvězdy.

Nechybí informace o jedinečném úkazu roku 2019 - přechodu Merkuru přes sluneční disk. Hvězdářská ročenka podrobně popisuje kdy přesně k úkazu dojde a kudy bude planeta Merkur přes Slunce přelétat. K úkazu dojde 11. listopadu 2019, na další si musíme počkat 13 let!

Hvězdářská ročenka obsahuje řadu tabulek a grafů. V posledních letech je doplněna o online část, ke které získá každý přístup zakoupením tištěné publikace. Součástí ročenky je i CD. Všechny předpovědi, tabulky i grafy tak má uživatel možnost využívat i elektronicky, některé z grafů jsou interaktivní. Hvězdářská ročenka vychází příští týden. Vydavatelem je Hvězdárna a planetárium Praha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka
[2] Hvězdárna a planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kalendář 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »