Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Nabídka: Nástěnný kalendář, stolní kalendář a Hvězdářská ročenka

Kalendáře a ročenka 2019
Autor: Astro.cz

Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.

Velkoformátový vesmírný kalendář 2019

Už přemýšlíte o dárku ke konci roku? Kdo by nechtěl velký nástěnný kalendář s vesmírem… Na 12 kvalitních křídových lesklých listech o rozměrech 50×35 cm najdete fotografie Petra Horálka s tematickým rozložením s ohledem na astronomické zajímavosti v průběhu roku 2019. Na stěně se tak budete moci kochat Mléčnou dráhou, zatměními nebo třeba nočními svítícími oblaky.

Kalendář Vesmír 2019. Autor: Petr Horálek.
Kalendář Vesmír 2019.
Autor: Petr Horálek.

Ke každému hvězdnému portrétu je samozřejmě připojena prozaická popiska, v některých případech upozorňující přímo na úkaz, o který byste neměli v daném měsíci rozhodně přijít! Prohlédněte si upoutávkový náhled níže nebo jednotlivé listy na webu Petra Horálka. Pokud máte o nástěnný kalendář zájem, kontakt je horalek.peter@gmail.com.

Stolní Hvězdářský kalendář 2019

Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře Autor: Miroslav Matoušek
Titulní strana stolního Hvězdářského kalendáře
Autor: Miroslav Matoušek
Hvězdářský kalendář je každoročním doplňkem pracovních stolů mnoha astronomů. Ukazuje fáze Měsíce pro každý den a každých 14 dní můžete vidět jinou fotografii vesmíru i s popisem. Upozorňuje také na očekávané události. Obsahuje 26 barevných fotografií.

Připomíná také důležité milníky astronomie a zejména kosmonautiky z minulosti. V roce 2019 jistě neopomene krásné kulaté 50. výročí prvního úspěšného letu člověka na Měsíc. Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969 se dvěma muži na palubě. První krok člověka na jiném kosmickém tělese, než je Země, sledovala celé planeta.

Autorem Hvězdářského kalendáře je Jiří Matoušek, objednávat lze u firmy Supra Praha, popř. na hvězdárnách.

Hvězdářská ročenka 2019

Obálka Hvězdářské ročenky 2019 Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Obálka Hvězdářské ročenky 2019
Autor: Štefánikova hvězdárna v Praze
Chcete vědět, kdy astronomové očekávají největší aktivitu meteorických rojů? Jaké komety roku 2019 ozdobí noční oblohu? Odkud budou pozorovatelná úplná či částečná zatmění Slunce a Měsíce? Přesně vypočítané údaje těchto i jiných úkazů přináší Hvězdářská ročenka. Tato publikace s tradicí od roku 1921 je pomocníkem každého astronoma.

V ročence můžete najít časy východů a západů Slunce a Měsíce pro každý den v roce, tabulku soumraků pro každých 10 dní, tabulku fází Měsíce, tabulky a grafy viditelnosti planet vždy po 5 dnech. Pro čtyři nejjasnější Jupiterovy měsíce si můžete prohlédnout jejich polohy na dráze kolem planety včetně seznamu očekávaných zákrytů, zatmění a přechodů. Ročenka nezapomíná ani na výpočet poloh a jasností trpasličích planet a planetek. Upozorňuje také na zajímavé proměnné hvězdy.

Nechybí informace o jedinečném úkazu roku 2019 - přechodu Merkuru přes sluneční disk. Hvězdářská ročenka podrobně popisuje kdy přesně k úkazu dojde a kudy bude planeta Merkur přes Slunce přelétat. K úkazu dojde 11. listopadu 2019, na další si musíme počkat 13 let!

Hvězdářská ročenka obsahuje řadu tabulek a grafů. V posledních letech je doplněna o online část, ke které získá každý přístup zakoupením tištěné publikace. Součástí ročenky je i CD. Všechny předpovědi, tabulky i grafy tak má uživatel možnost využívat i elektronicky, některé z grafů jsou interaktivní. Hvězdářská ročenka vychází příští týden. Vydavatelem je Hvězdárna a planetárium Praha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka
[2] Hvězdárna a planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kalendář 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »