Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nalaďte si Nebeský cestopis

Nalaďte si Nebeský cestopis

leonardo_logo1.jpg
Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.

Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Tři čtvrtiny Nebeského cestopisu tvoří příspěvky z astronomie, čímž se stává mezi rozhlasovými i televizními přírodovědnými magazíny ojedinělý. Začal se rodit už koncem roku 2005. Nejprve byl pojat jen jako každodenní zpestření živého proudu Dopoledne s Leonardem. Jako hodinový pořad se začal vysílat až v dubnu 2006. Ovšem i nadále se můžete s jednotlivými příspěvky, rozhovory nebo telefonáty setkávat na stanici Leonardo každý den dopoledne v 9:50.


Pilíř pořadu tvoří pět příspěvků

Na každé pondělní připravuje Jana Štrajblová tři novinky z fyziky, které čtou redaktoři Leonarda v živém vysílání. Vybírá ty nejzajímavější fyzikální a někdy i astronomické aktuality. Odborné pojmy se zároveň snaží vysvětlit, aby podstatu novinky pochopil i laik.

Úterý patří meteorologii v podání Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. Vysvětlit přírodní zákonitosti, které ovlivňují počasí - právě o to se úterní příspěvky snaží. Nechybí ani komentáře aktuálních problémů s počasím.

Středa, čtvrtek a pátek patří astronomii. Středeční přípěvek většinou přibližuje nějakou aktuální událost buď na hvězdné obloze nebo ve výzkumu vesmíru. Je to také den, kdy nejčastěji upozorňujeme na astronomické akce nebo významná výročí. O tvorbu středečních příspěvků se dělí členové redakce Leonarda s Petrem Sobotkou.

Čtvrteční astronomický příspěvek zajišťují kolegové Frederik Velinský z Českého rozhlasu Sever a Jana Olivová z Českého rozhlasu Vltava. Frederik Velinský uvádí na své stanici pořad Planetárium, který se věnuje popularizaci především přírodních věd. Jana Olivová se stará o tentýž úkol na Vltavě.

Páteční příspěvky připravuje Petr Sobotka. Jedná se o jakousi vysvětlovnu typu "Proč hvězdy svítí", "Co je to Kuiperův pás?" a podobně. Smyslem pátečních rozhovorů je tedy vysvětlování astronomických pojmů a otázek, které si laik běžně může položit. Téma je ovšem probíráno důkladně, takže se k nové informaci dostane i amatérský astronom nebo znalý zájemce o astronomii.


Hodinový pořad v sobotu

Když se všechny týdenní příspěvky sejdou v redakci, následuje jejich skladba do hodinového pořadu. Ten ovšem není jen slepencem již vysílaných informací, ale obsahuje navíc minimálně třetinu obsahu. V moderaci se střídá Luboš Veverka a Petr Sobotka, od ledna 2007 pak již jen Petr Sobotka.

Pořad je samozřejmě zahájen přehledem obsahu vydání, aby si posluchač mohl vybrat, co ho zaujalo a v danou chvíli, a zbystřit svoji pozornost. Po úvodu následuje upozornění na aktuální dění na obloze. Kromě viditelnosti planet upozorňujeme na výjimečné úkazy, které nám vesmír nachystal, a také na zajímavé objekty noční oblohy tzv. "deep sky".

Po středečním příspěvku následuje aktualita většinou odbornějšího ražení. Často bývá tématem kosmonautika nebo nejnovější výsledek nějakého výzkumu. Celý pořad je samozřejmě protkán hudbou, kterou vybírá hudební redaktor Leonarda Leoš Kosek. Za pátečním příspěvkem následuje závěrečná aktualita. Buď má odborný charakter nebo je to pozvánka na astronomickou akci či informace o udělení nějakého významného ocenění.

Hodinový pořad se vysílá každou sobotu ve 20 hodin večer a reprízuje se v neděli 11 hodin.


Články na našem webu

ČRo Leonardo je multimediální. Dobrým příkladem toho je projekt Odhalení. Trochu jiná reality show nám dokonce v listopadu 2006 vynesla mezinárodní cenu, tzv. "divokého Oscara". Vysílání naší stanice bude od roku 2007 provázáno ještě více s naším webem. Týká se to i Nebeského cestopisu. Přímo na titulní stránce Leonarda se budou objevovat astronomické články, aktuality a nejnovější objevy. Již nyní si můžete prolistovat náš archiv článků kategorie VESMÍR. Předpokládáme, že budou vycházet dva až tři články denně.


Jak nás naladíte?

leonardo_logo.jpg
Český rozhlas Leonardo vysílá od 1. září 2005 a je digitální stanicí. To znamená, že náš signál nešíří klasické pozemní analogové vysílače a na běžném FM rádiu nás nenaladíte. Pokud nás chcete poslouchat, máte tři možnosti. Buď pomocí terestrického vysílání DVB-T v multiplexu A, které umožňuje přijímat zařízení zvané set-top-box a nebo přes satelitní vysílání CS LINK.

Třetí a možná nejjednodušší varianta je připojit se k internetu na stránky Leonarda www.rozhlas.cz/leonardo. Tam potom stačí v dobu vysílání pořadu kliknout pod nápisem ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na stream formát, ve kterém chcete pořad poslouchat. K dispozici je WMA, OGG a MP3. Hned pod odkazem na živé vysílání naleznete podrobné návody.

Internet nabízí ještě jeden způsob poslouchání Nebeského cestopisu. Máme zvukový archiv, ve kterém jsou všechna vydání pořadu aod září 2006 v komprimovaném formátu mp3, který si jako soubor stáhnete do svého počítače. Přesná adresa archivu pořadu je http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3191. Velikost souboru je průměrně 17 MB, což je ještě snesitelné i pro majitele klasických modemů. Výhoda tohoto způsobu poslechu je v tom, že si pořad můžete pustit kdykoli. Každý člověk sobotní večer ve 20 hodin asi netráví poslechem rozhlasu, ale nikdo s přístupem k internetu o naše vysílání díky zvukovému archivu nemusí přijít.

V internetovém archivu se náš pořad objeví už přesně v okamžik, kdy skončí. Takže každou sobotu po 21. hodině už můžete začít stahovat mp3 soubor. V jednom se ale přeci jen verze určená do archivu od živého vysílání liší. Kvůli autorským právům jsou z ní vystřihány písničky.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »