Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nalaďte si Nebeský cestopis

Nalaďte si Nebeský cestopis

leonardo_logo1.jpg
Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.

Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Tři čtvrtiny Nebeského cestopisu tvoří příspěvky z astronomie, čímž se stává mezi rozhlasovými i televizními přírodovědnými magazíny ojedinělý. Začal se rodit už koncem roku 2005. Nejprve byl pojat jen jako každodenní zpestření živého proudu Dopoledne s Leonardem. Jako hodinový pořad se začal vysílat až v dubnu 2006. Ovšem i nadále se můžete s jednotlivými příspěvky, rozhovory nebo telefonáty setkávat na stanici Leonardo každý den dopoledne v 9:50.


Pilíř pořadu tvoří pět příspěvků

Na každé pondělní připravuje Jana Štrajblová tři novinky z fyziky, které čtou redaktoři Leonarda v živém vysílání. Vybírá ty nejzajímavější fyzikální a někdy i astronomické aktuality. Odborné pojmy se zároveň snaží vysvětlit, aby podstatu novinky pochopil i laik.

Úterý patří meteorologii v podání Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. Vysvětlit přírodní zákonitosti, které ovlivňují počasí - právě o to se úterní příspěvky snaží. Nechybí ani komentáře aktuálních problémů s počasím.

Středa, čtvrtek a pátek patří astronomii. Středeční přípěvek většinou přibližuje nějakou aktuální událost buď na hvězdné obloze nebo ve výzkumu vesmíru. Je to také den, kdy nejčastěji upozorňujeme na astronomické akce nebo významná výročí. O tvorbu středečních příspěvků se dělí členové redakce Leonarda s Petrem Sobotkou.

Čtvrteční astronomický příspěvek zajišťují kolegové Frederik Velinský z Českého rozhlasu Sever a Jana Olivová z Českého rozhlasu Vltava. Frederik Velinský uvádí na své stanici pořad Planetárium, který se věnuje popularizaci především přírodních věd. Jana Olivová se stará o tentýž úkol na Vltavě.

Páteční příspěvky připravuje Petr Sobotka. Jedná se o jakousi vysvětlovnu typu "Proč hvězdy svítí", "Co je to Kuiperův pás?" a podobně. Smyslem pátečních rozhovorů je tedy vysvětlování astronomických pojmů a otázek, které si laik běžně může položit. Téma je ovšem probíráno důkladně, takže se k nové informaci dostane i amatérský astronom nebo znalý zájemce o astronomii.


Hodinový pořad v sobotu

Když se všechny týdenní příspěvky sejdou v redakci, následuje jejich skladba do hodinového pořadu. Ten ovšem není jen slepencem již vysílaných informací, ale obsahuje navíc minimálně třetinu obsahu. V moderaci se střídá Luboš Veverka a Petr Sobotka, od ledna 2007 pak již jen Petr Sobotka.

Pořad je samozřejmě zahájen přehledem obsahu vydání, aby si posluchač mohl vybrat, co ho zaujalo a v danou chvíli, a zbystřit svoji pozornost. Po úvodu následuje upozornění na aktuální dění na obloze. Kromě viditelnosti planet upozorňujeme na výjimečné úkazy, které nám vesmír nachystal, a také na zajímavé objekty noční oblohy tzv. "deep sky".

Po středečním příspěvku následuje aktualita většinou odbornějšího ražení. Často bývá tématem kosmonautika nebo nejnovější výsledek nějakého výzkumu. Celý pořad je samozřejmě protkán hudbou, kterou vybírá hudební redaktor Leonarda Leoš Kosek. Za pátečním příspěvkem následuje závěrečná aktualita. Buď má odborný charakter nebo je to pozvánka na astronomickou akci či informace o udělení nějakého významného ocenění.

Hodinový pořad se vysílá každou sobotu ve 20 hodin večer a reprízuje se v neděli 11 hodin.


Články na našem webu

ČRo Leonardo je multimediální. Dobrým příkladem toho je projekt Odhalení. Trochu jiná reality show nám dokonce v listopadu 2006 vynesla mezinárodní cenu, tzv. "divokého Oscara". Vysílání naší stanice bude od roku 2007 provázáno ještě více s naším webem. Týká se to i Nebeského cestopisu. Přímo na titulní stránce Leonarda se budou objevovat astronomické články, aktuality a nejnovější objevy. Již nyní si můžete prolistovat náš archiv článků kategorie VESMÍR. Předpokládáme, že budou vycházet dva až tři články denně.


Jak nás naladíte?

leonardo_logo.jpg
Český rozhlas Leonardo vysílá od 1. září 2005 a je digitální stanicí. To znamená, že náš signál nešíří klasické pozemní analogové vysílače a na běžném FM rádiu nás nenaladíte. Pokud nás chcete poslouchat, máte tři možnosti. Buď pomocí terestrického vysílání DVB-T v multiplexu A, které umožňuje přijímat zařízení zvané set-top-box a nebo přes satelitní vysílání CS LINK.

Třetí a možná nejjednodušší varianta je připojit se k internetu na stránky Leonarda www.rozhlas.cz/leonardo. Tam potom stačí v dobu vysílání pořadu kliknout pod nápisem ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na stream formát, ve kterém chcete pořad poslouchat. K dispozici je WMA, OGG a MP3. Hned pod odkazem na živé vysílání naleznete podrobné návody.

Internet nabízí ještě jeden způsob poslouchání Nebeského cestopisu. Máme zvukový archiv, ve kterém jsou všechna vydání pořadu aod září 2006 v komprimovaném formátu mp3, který si jako soubor stáhnete do svého počítače. Přesná adresa archivu pořadu je http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3191. Velikost souboru je průměrně 17 MB, což je ještě snesitelné i pro majitele klasických modemů. Výhoda tohoto způsobu poslechu je v tom, že si pořad můžete pustit kdykoli. Každý člověk sobotní večer ve 20 hodin asi netráví poslechem rozhlasu, ale nikdo s přístupem k internetu o naše vysílání díky zvukovému archivu nemusí přijít.

V internetovém archivu se náš pořad objeví už přesně v okamžik, kdy skončí. Takže každou sobotu po 21. hodině už můžete začít stahovat mp3 soubor. V jednom se ale přeci jen verze určená do archivu od živého vysílání liší. Kvůli autorským právům jsou z ní vystřihány písničky.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »