Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Osm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základny. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.

Proč je zatmění Měsíce dobré pro Zemi?
Začneme úkazem, který byl impulsem pro hlavní téma našeho jarního speciálu. Ivo Míček, místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu, nám poví, jak zatmění Měsíce vzniká a co se z něj můžeme dozvědět o Zemi.

Na Měsíc bez prachovky nelétejte
Pokud byste se chtěli na Měsíc někdy vypravit, tak si doma určitě nezapomeňte prachovku. S prachem v bytě se dá snadno zatočit, ale ten měsíční, to je pěkný prevít. Přesvědčí nás o tom astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Jak ovlivňuje Měsíc Zemi?
Má Měsíc vliv na počasí na Zemi? To je otázka, na kterou nám odpoví meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Unikátní model kráteru Tycho
Víte, že nemusíte hned letět na Měsíc, když si chcete sáhnou na kráter? Na hvězdárně v Hradci Králové totiž mají unikátní model kráteru Tycho, který navrhl astronom Miroslav Brož.

Měsíční základny
O tom, že základny na Měsíci nejsou nápadem posledního roku, ale starou myšlenkou, nás přesvědčí doktor Antonín Vítek z Akademie věd.

Kam se schovává voda na Měsíci?
Pokud se ty základny podaří postavit, neobejdou se jejich obyvatelé bez vody. Najdou ji na Měsíci? To je otázka, na kterou nám odpoví Pavel Gabzdyl.

Proč je Měsíc poset krátery?
Proč je Měsíc poset krátery? Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti, nám řekne, co si o tom myslí dnešní astronomové.

Nejmladší lunární meteorit
Pro měsíční vzorky nemusíme nutně lítat na Měsíc. Stačí počkat, až spadnou na Zem. Počkal si astronom a geolog Jakub Haloda z České geologické služby a dokázal rozeznat nejmladší lunární meteorit na světě.

Život na Měsíci
Slavný český astronom Zdeněk Kopal před 40 lety znal důkazy existence života na Měsíci. Platí důkazy ještě dnes? To nám rozluští Antonín Vítek.

Hádanky měsíčních moří
Jak by se vám líbila dovolená u moře, ve kterém by nebyla ani kapka vody? Určitě byste od cestovní agentury žádali vrácení peněz. Leda že byste byli u moře na Měsíci. Jak říká Pavel Gabzdyl, tam je to normální.

Na příspěvky v Nebeském cestopisu navazuje i pět článků:

Pavel Gabzdyl
Z čeho je Měsíc?
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333721

Jiří Suchomel
Kráter Tycho na vlastní oči + videoreportáž
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333647

Petr Sobotka
Jak by vypadalo zatmění Měsíce z Měsíce? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334548

Jana Štrajblová
Najde se mrazák na Měsíci? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334555

Petr Sobotka
Průzkum Měsíce z vesmíru
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/335303

Jak nás naladíte?
Jsme digitální stanice, takže náš signál nešíří klasické pozemní analogové vysílače a na běžném FM rádiu nás nenaladíte. Pokud nás chcete poslouchat, máte tři možnosti. Buď pomocí terestrického vysílání DVB-T v multiplexu A, které umožňuje přijímat zařízení zvané set-top-box a nebo přes satelitní vysílání CS LINK.
Třetí a možná nejjednodušší varianta je připojit se k internetu na stránky Leonarda www.rozhlas.cz/leonardo. Tam potom stačí v dobu vysílání pořadu kliknout pod nápisem ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na stream formát, ve kterém chcete pořad poslouchat.
Internet nabízí ještě jeden způsob poslouchání Nebeského cestopisu. Máme zvukový archiv, ve kterém jsou všechna vydání pořadu od září 2006 v komprimovaném formátu mp3, který si jako soubor stáhnete do svého počítače. Přesná adresa archivu pořadu je http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3191. Velikost souboru je průměrně 17 MB, u Speciálu většinou 30 MB. Pořad se objeví v archivu hned po vysílání.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »