Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Osm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základny. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.

Proč je zatmění Měsíce dobré pro Zemi?
Začneme úkazem, který byl impulsem pro hlavní téma našeho jarního speciálu. Ivo Míček, místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu, nám poví, jak zatmění Měsíce vzniká a co se z něj můžeme dozvědět o Zemi.

Na Měsíc bez prachovky nelétejte
Pokud byste se chtěli na Měsíc někdy vypravit, tak si doma určitě nezapomeňte prachovku. S prachem v bytě se dá snadno zatočit, ale ten měsíční, to je pěkný prevít. Přesvědčí nás o tom astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Jak ovlivňuje Měsíc Zemi?
Má Měsíc vliv na počasí na Zemi? To je otázka, na kterou nám odpoví meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Unikátní model kráteru Tycho
Víte, že nemusíte hned letět na Měsíc, když si chcete sáhnou na kráter? Na hvězdárně v Hradci Králové totiž mají unikátní model kráteru Tycho, který navrhl astronom Miroslav Brož.

Měsíční základny
O tom, že základny na Měsíci nejsou nápadem posledního roku, ale starou myšlenkou, nás přesvědčí doktor Antonín Vítek z Akademie věd.

Kam se schovává voda na Měsíci?
Pokud se ty základny podaří postavit, neobejdou se jejich obyvatelé bez vody. Najdou ji na Měsíci? To je otázka, na kterou nám odpoví Pavel Gabzdyl.

Proč je Měsíc poset krátery?
Proč je Měsíc poset krátery? Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti, nám řekne, co si o tom myslí dnešní astronomové.

Nejmladší lunární meteorit
Pro měsíční vzorky nemusíme nutně lítat na Měsíc. Stačí počkat, až spadnou na Zem. Počkal si astronom a geolog Jakub Haloda z České geologické služby a dokázal rozeznat nejmladší lunární meteorit na světě.

Život na Měsíci
Slavný český astronom Zdeněk Kopal před 40 lety znal důkazy existence života na Měsíci. Platí důkazy ještě dnes? To nám rozluští Antonín Vítek.

Hádanky měsíčních moří
Jak by se vám líbila dovolená u moře, ve kterém by nebyla ani kapka vody? Určitě byste od cestovní agentury žádali vrácení peněz. Leda že byste byli u moře na Měsíci. Jak říká Pavel Gabzdyl, tam je to normální.

Na příspěvky v Nebeském cestopisu navazuje i pět článků:

Pavel Gabzdyl
Z čeho je Měsíc?
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333721

Jiří Suchomel
Kráter Tycho na vlastní oči + videoreportáž
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333647

Petr Sobotka
Jak by vypadalo zatmění Měsíce z Měsíce? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334548

Jana Štrajblová
Najde se mrazák na Měsíci? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334555

Petr Sobotka
Průzkum Měsíce z vesmíru
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/335303

Jak nás naladíte?
Jsme digitální stanice, takže náš signál nešíří klasické pozemní analogové vysílače a na běžném FM rádiu nás nenaladíte. Pokud nás chcete poslouchat, máte tři možnosti. Buď pomocí terestrického vysílání DVB-T v multiplexu A, které umožňuje přijímat zařízení zvané set-top-box a nebo přes satelitní vysílání CS LINK.
Třetí a možná nejjednodušší varianta je připojit se k internetu na stránky Leonarda www.rozhlas.cz/leonardo. Tam potom stačí v dobu vysílání pořadu kliknout pod nápisem ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na stream formát, ve kterém chcete pořad poslouchat.
Internet nabízí ještě jeden způsob poslouchání Nebeského cestopisu. Máme zvukový archiv, ve kterém jsou všechna vydání pořadu od září 2006 v komprimovaném formátu mp3, který si jako soubor stáhnete do svého počítače. Přesná adresa archivu pořadu je http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3191. Velikost souboru je průměrně 17 MB, u Speciálu většinou 30 MB. Pořad se objeví v archivu hned po vysílání.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »