Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci

Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Nebeský cestopis - Speciál o Měsíci
Osm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základny. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.

Proč je zatmění Měsíce dobré pro Zemi?
Začneme úkazem, který byl impulsem pro hlavní téma našeho jarního speciálu. Ivo Míček, místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu, nám poví, jak zatmění Měsíce vzniká a co se z něj můžeme dozvědět o Zemi.

Na Měsíc bez prachovky nelétejte
Pokud byste se chtěli na Měsíc někdy vypravit, tak si doma určitě nezapomeňte prachovku. S prachem v bytě se dá snadno zatočit, ale ten měsíční, to je pěkný prevít. Přesvědčí nás o tom astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Jak ovlivňuje Měsíc Zemi?
Má Měsíc vliv na počasí na Zemi? To je otázka, na kterou nám odpoví meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Unikátní model kráteru Tycho
Víte, že nemusíte hned letět na Měsíc, když si chcete sáhnou na kráter? Na hvězdárně v Hradci Králové totiž mají unikátní model kráteru Tycho, který navrhl astronom Miroslav Brož.

Měsíční základny
O tom, že základny na Měsíci nejsou nápadem posledního roku, ale starou myšlenkou, nás přesvědčí doktor Antonín Vítek z Akademie věd.

Kam se schovává voda na Měsíci?
Pokud se ty základny podaří postavit, neobejdou se jejich obyvatelé bez vody. Najdou ji na Měsíci? To je otázka, na kterou nám odpoví Pavel Gabzdyl.

Proč je Měsíc poset krátery?
Proč je Měsíc poset krátery? Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti, nám řekne, co si o tom myslí dnešní astronomové.

Nejmladší lunární meteorit
Pro měsíční vzorky nemusíme nutně lítat na Měsíc. Stačí počkat, až spadnou na Zem. Počkal si astronom a geolog Jakub Haloda z České geologické služby a dokázal rozeznat nejmladší lunární meteorit na světě.

Život na Měsíci
Slavný český astronom Zdeněk Kopal před 40 lety znal důkazy existence života na Měsíci. Platí důkazy ještě dnes? To nám rozluští Antonín Vítek.

Hádanky měsíčních moří
Jak by se vám líbila dovolená u moře, ve kterém by nebyla ani kapka vody? Určitě byste od cestovní agentury žádali vrácení peněz. Leda že byste byli u moře na Měsíci. Jak říká Pavel Gabzdyl, tam je to normální.

Na příspěvky v Nebeském cestopisu navazuje i pět článků:

Pavel Gabzdyl
Z čeho je Měsíc?
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333721

Jiří Suchomel
Kráter Tycho na vlastní oči + videoreportáž
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/333647

Petr Sobotka
Jak by vypadalo zatmění Měsíce z Měsíce? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334548

Jana Štrajblová
Najde se mrazák na Měsíci? + audio
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/334555

Petr Sobotka
Průzkum Měsíce z vesmíru
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/335303

Jak nás naladíte?
Jsme digitální stanice, takže náš signál nešíří klasické pozemní analogové vysílače a na běžném FM rádiu nás nenaladíte. Pokud nás chcete poslouchat, máte tři možnosti. Buď pomocí terestrického vysílání DVB-T v multiplexu A, které umožňuje přijímat zařízení zvané set-top-box a nebo přes satelitní vysílání CS LINK.
Třetí a možná nejjednodušší varianta je připojit se k internetu na stránky Leonarda www.rozhlas.cz/leonardo. Tam potom stačí v dobu vysílání pořadu kliknout pod nápisem ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ na stream formát, ve kterém chcete pořad poslouchat.
Internet nabízí ještě jeden způsob poslouchání Nebeského cestopisu. Máme zvukový archiv, ve kterém jsou všechna vydání pořadu od září 2006 v komprimovaném formátu mp3, který si jako soubor stáhnete do svého počítače. Přesná adresa archivu pořadu je http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3191. Velikost souboru je průměrně 17 MB, u Speciálu většinou 30 MB. Pořad se objeví v archivu hned po vysílání.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »