Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nejúžasnější přehlídka filmů pro digitální planetária je tady!

Nejúžasnější přehlídka filmů pro digitální planetária je tady!

Od středy 5. června do pátku 7. června proběhne Fulldome Festival Brno. Tedy přehlídka nejnovějších vzdělávacích pořadů pro digitální planetária. Půjde přitom pouze o horké novinky, pořady, které ve světě vznikly v posledním roce. Ke zhlédnutí bude 49 dokumentů, mnohé ve světových anebo evropských premiérách. Na odbornou část plynule naváže DigiFest v sobotu 8. června a v neděli 9. června, během něhož může i veřejnost spatřit ty nejlepší pořady.

Hvězdárna a planetárium Brno v roce 2019 organizuje 5. ročník Fulldome Festival Brno, tedy přehlídku nejnovějších filmů pro digitální planetária, které prezentují producenti z celého světa. Nejedná se tedy pouze o myšlenku, ale o již zaběhnutou a v praxi vyzkoušenou aktivitu, která ve světě stačila za poměrně krátkou dobu získat významný kredit. Přitom je potřeba si uvědomit, že současní špičkoví tvůrci filmů do digitálních planetárií si v ničem nezadají se stávající filmařskou elitou a v mnoha směrech se obě komunity prolínají.  

Pět roků? Pět roků! Přesně tak starý je náš Fulldome Festival Brno. Je sice ještě v dětských letech, ale vše nasvědčuje tomu, že sílí a prospívá. Aby taky ne, když žije z energie mimořádných lidí – milovníků planetárií ze všech koutů světa. Samozřejmě, že tu a tam je to s ním jako s každým jiným dítětem trochu složité a jeho rodiče mu musí věnovat zvýšenou péči. Dětské nemoci už má ale za sebou (a proti ostatním nákazám dostal pořádnou dávku očkování). A jak si mnozí z vás mohli povšimnout, rok od roku je čím dál tím víc samostatnější a pokaždé překvapí něčím novým. Tak třeba letos se naučil promítat ve 3D. Věřili byste tomu? Pětileté dítě a už promítá ve 3D! No, uvidíme, co budeme říkat, až se dostane do puberty… Já jsem jako každý správný rodič každopádně přesvědčený o tom, že je naprosto skvělý, jedinečný a samozřejmě ten nejkrásnější na světě. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na Fulldome Festival Brno 2019 se přihlásilo 66 filmů z 21 států světa (Austrálie, Česká republika, Čína, Egypt, Finsko, Francie, Island, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Nizozemí, Německo, Nový Zéland, Polsko, Ruská federace, Řecko, Spojené státy americké, Španělsko, Ukrajina, Velká Británie). Nakonec bylo vybráno 49 snímků, jejichž celková délka má 1212 minut – v sále digitária byste museli sedět 20 hodin a 12 minut v kuse! Nejkratší film má 5 minut, nejdelší 53 minut. Promítají se přitom hlavně ty s „příběhem“, nikoli ryze umělecké počiny.

Z těch výjimečných lze zmínit American West 8K, jehož součástí jsou skutečné záběry americké přírody, Birth of Planet Earth s animacemi založenými na skutečných vědeckých simulacích a nebo třeba From Chicxulub to Tunguska, který vzniknul ve spolupráci mezi Mexikem a Ruskem.

Oproti minulým ročníkům ale dochází k několika významným změnám. Akci již od počátku podporuje International Planetarium Society, která sdružuje planetária a planetárníky z celého světa. Mimo to však byla Hvězdárna a planetárium Brno oslovena obdobnou, avšak „jen“ severo-americkou společností IMERSA, která by chtěla do Brna v příštím roce přivést špičkové tvůrce a producenty ze Spojených států a Kanady. Formou workshopů a diskuzí by se seznámili s lokálními tvůrci. V Brně se během Fulldome Festivalu Brno 2019 sejde i mezinárodní výbor na přípravu oslav 100. výročí spuštění prvního projekčního planetária (od německé firmy Zeiss v roce 1923). Do města tudíž dorazí významné osobnosti ze světa planetárií od Austrálie až po jižní Ameriku. V souvislosti se spuštěním nového projekčního systému budeme první mezinárodní přehlídkou s 3D sekcí. Ondrej Kamenský, programový ředitel Fulldome Festival Brno

V rámci přehlídky Fulldome Festival Brno 2019 budou uděleny čtyři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. O dvou oceněních – Nejlepší film a Nejlepší 3D film – rozhodne mezinárodní porota, kterou letos tvoří:

Kimura Kaoru, prezidentka International Planetarium Society, astronomka Science Museum v Japonsku, která se od roku 1987 věnuje historii vědy a propojování umění a vědy.

Shawn Laatsch, který pracuje ve světě planetárií od roku 1984, otevřel první 3D planetárium na světě v Imiloa Astronomy Center na Havaji, pracoval na Mauna Kea Observatories a je autorem velmi úspěšného pořadu Two Small Pieces of Glass uvedeného v pěti stech planetárií.

Maciej Mucha je nezávislý fulldome profesionál z Varšavy, zakladatel portálu www.plafinder.com. Do roku 2017 pracoval jako hlavní technik a zástupce ředitele planetária Heavens of Copernicus Planetarium. Byl výkonným producentem pořadu Hello Earth.

Odborná část přehlídky – Fulldome Festival Brno 2019 – se koná 5. až 7. června a je určena především pracovníkům planetárií, kteří si v jeho průběhu budou vybírat budoucí repertoár pro své instituce. Na ni plynule navazuje DigiFest ve dnech 8. a 9. června. Zde může brněnská veřejnost shlédnout to nejzajímavější, co se do Brna podařilo dovézt. Pořady budou uvedeny v anglickém znění a nebudou již nikdy reprízovány. Program této části pro veřejnost Program projekcí veřejného DigiFestu:

Sobota – 8. června 14:00 Capcom GO! 3D 15:30 Life under arctic sky 3D 17:00 Beyond the Sun 18:00 Birth of planet Earth 19:00 Cena poroty 3D, Cena poroty 2D

Neděle – 9. června 14:00 Exo 15:00 Mars 1001 16:00 The Sun, Our Living Star 17:00 Aróra 18:00 Cena diváků, cena ředitele

Pořady jsou uváděny v původním znění v angličtině, vstupenky lze získat na www.hvezdarna.cz/program

Fulldome Festival Brno je již nyní největším svého druhu v Evropě a jedním z největších na světě, současně nabízí i jedinečnou propagaci města Brna za hranicemi České republiky.

Odborný Fulldome Festival Brno, stejně jako na něj navazující část pro veřejnost DigiFest, jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Generálním partnerem je společnost RSA Cosmos. Partnery festivalu jsou společnosti Mirage3D, GOTO, mapcards.net, Metaspace, Nowatron Elektronik, Reef Distribution, RenderArea, Softmachine a Spitz. Akce se koná pod osobní záštitou Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, a Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje.

Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society, IMERSA a marketingová a destinační společnost SNIP&Co. Fulldome Festival Brno a DigiFest jsou součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »