Novinky připravovaných českých ultrafialových misí
Autor: University of Warwick, Mark Garlick
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity se podílí na přípravě dvou vesmírných ultrafialových observatoří. Obě nyní dosáhly důležitých milníků: projekt družice BrnoSAT stvrdil smlouvou své budoucí vyslání do vesmíru a Přírodovědecká fakulta zahájila formální spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na vědecké podpoře družice QUVIK, čímž ESA Masarykovu univerzitu oficiálně jmenovala vědeckým lídrem ambiciózní mise QUVIK.

Autor: Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics at the University of Toronto
Brněnská družice BrnoSAT by měla být koncem příštího roku vynesena na oběžnou dráhu
Země. Vědecký přístroj, který zajišťuje Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, je ultrafialový dalekohled LUVCam-2, který vznikl ve spolupráci s Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics na University of Toronto. Tento zrcadlový vesmírný dalekohled s průměrem 8 cm bude mít za úkol pozorovat silné erupce na blízkých červených trpaslících.
Na přípravě BrnoSatu se podílejí Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita a VUT (která má na družici své vlastní technologické experimenty) ve spolupráci s firmou Spacemanic, která misi realizuje. Pozorování UV dalekohledem z BrnoSatu poskytne astrofyzikům cenné zkušenosti, které se využijí také při přípravě družice QUVIK, schválené Českou republikou a ESA jako ambiciózní národní vědecká mise, která bude vypuštěna do vesmíru v roce 2031.

Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
„Vědeckých cílů mise QUVIK je hned několik; bude zkoumat hvězdné exploze, jako jsou výbuchy supernov nebo srážky neutronových hvězd, které jsou společně zodpovědné za tvorbu většiny chemických prvků, které tvoří svět okolo nás. Stejně jako BrnoSAT, i QUVIK bude pokračovat ve výzkumu možnosti života kolem červených trpaslíků. Mimořádně zajímavý bude i program družice na výzkum superhmotných černých děr ve středech galaxií,” popisuje Norbert Werner, vedoucí výzkumník mise z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Realizaci a průmyslově vedený vývoj družice QUVIK má na starosti VZLU AEROSPACE.
Tyto vesmírné mise poskytují skvělou příležitost k zapojení studentů do vědeckého výzkumu. „Pracovat na vesmírné misi už během doktorského studia je unikátní příležitost, která mě připraví k práci jak ve vědě, tak v průmyslu,” říká Marianna Dafčíková, doktorandka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, která má zkušenosti s provozem CubeSatů GRBAlpha a GRBBeta, a těší se na budoucí práci s BRNOsatem a později s QUVIKem. Příkladem astrofyzičky s úspěšnou kariérou ve vesmírném průmyslu je Lýdia Štofanová, která na Masarykovu univerzitu nastoupila jako postdoktorandská výzkumnice astrofyziky a dnes je projektovou manažerkou mise ve VZLU AEROSPACE. Na přípravě mise se ze studentů fakulty také významně podílejí doktorandky Monika Viskotová, Marianna Dafčíková, Michaela Ďuríšková (viz obrázek, zleva doprava), a doktorand Filip Novotný, který také pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd.
Tento článek byl inspirován tiskovými zprávami Adély Lerchové, které jsou uvedeny ve zdrojích.

Autor: Norbert Werner

Autor: Norbert Werner
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kapesní observatoř, lubrikant i chytrý spínač na palubě BRNOsatu
[2] Hlubinami vesmíru s prof. Norbertem Wernerem o družici QUVIK
[3] Česká republika poprvé postaví vesmírný dalekohled, Přírodovědecká fakulta povede projekt po vědecké stránce
[4] Přírodovědecká fakulta vyšle na palubě BRNOsatu do vesmíru UV dalekohled


