Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Oslavte s brněnskou hvězdárnou Mezinárodní den Měsíce

Oslavte s brněnskou hvězdárnou Mezinárodní den Měsíce

Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!

„Pamatujete si, co jste dělali v noci z 20. na 21. července 1969? Já třeba ještě nebyl na světě,“ komentuje Mezinárodní den Měsíce Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „I z dnešního úhlu pohledu se ale podle mého názoru jednalo o jednu z nejdůležitějších událostí dvacátého století. Její důsledky – v pozitivním slova smyslu – pociťujeme dodnes. Bylo tudíž naší přirozenou povinností, vlastně poctou, přihlásit k těmto oslavám i Hvězdárnu a planetárium Brno, jako jedinou v celé České republice.“

Středobodem brněnských oslav bude projekce jednoho z dílů výjimečného seriálu Chasing the Moon s názvem „Magnificent Desolation“. A to v původním znění s titulky. Na něj naváže přednáška Dušana Majera ze serveru Kosmonautix.cz o tom, kam míří NASA po vyřazení raketoplánů, co nám umožní nové výkonné rakety SLS a kosmické lodi Orion a kdy se lidé v rámci kosmického programu Artemis konečně vrátí na Měsíc. Vše se odehraje 20. července od 18 hodin, měsíční letenky, tedy městenky, chytnete na www.hvezdarna.cz/program.

Mezinárodní den Měsíce je oslavou nezastavitelné lidské touhy poznávat neznámé světy. Je také připomínkou „Malého kroku pro člověka, ale velkého skoku pro lidstvo“ a motivací k trvalejšímu návratu člověka na povrch našeho vesmírného souseda. Vloni jej vyhlásila Organizace spojených národů, v tomto roce se tedy jedná o první, globální událost. No a Brňáci mohou být díky hvězdárně na Kraví hoře přitom.

Nemůžete přijít na Hvězdárnu a planetárium Brno? Sledujte Sedmikrásky on-line na http://youtube.hvezdarna.cz, kde bude k zhlédnutí rozhovor s Pavlem Gabzdylem, předním odborníkem na Měsíc. Premiéra 20. listopadu v 18 hodin.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »