Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí
Jiří Srba Vytisknout článek

Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí

Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.

Jak pozorujeme?

Pro odborná pozorování Slunce je hvězdárna vybavena řadou starších i nových přístrojů, umožňujících pořizovat přehledové a detailní snímky slunečního disku ve viditelném světle i ve vybraných spektrálních čarách (vodíku H-alfa – na vlnové délce 656 nm a vápníku CaII K – na vlnové délce 393 nm). Přístroje nejsou používány pro vizuální pozorování, ale jsou vybaveny CCD kamerami schopnými pořídit až dva snímky za sekundu. Ze získané série snímků je možné pomocí automatického software vybrat ten nejlepší (pořízený za aktuálně nejlepších atmosférických podmínek). Takto vybrané snímky budou při našem přenosu nahrávány na server, a to tak často, jak to umožní aktuální stav internetové sítě. Záběry Merkuru na slunečním disku si tak budou moci on-line přes internet prohlédnout i zájemci, kteří nemohou na hvězdárnu zavítat osobně.

Pozorování v kopuli odborného pracoviště Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování v kopuli odborného pracoviště
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Přístroje na plošině Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Přístroje na plošině
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování v kopuli odborného pracoviště Přehledové dalekohledy na plošině.

Na co se můžete těšit?

Pozorování bude probíhat pomocí čtyř přístrojů. Dva dalekohledy budou snímat celý sluneční disk v čáře vodíku H-alfa a vápníku CaII K. Bude tak možné sledovat pouť drobného Merkuru po slunečním disku společně se strukturami ve střední vrstvě sluneční atmosféry (chromosféře). Tyto přehledové snímky budou doplněny detailními záběry částí slunečního disku, do kterých se Merkur bude aktuálně promítat, a to opět jak v čáře H-alfa tak CaII K.

Pozorování Slunce v čáře H-alfa Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře H-alfa
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře CaII K Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře CaII K
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Ukázka snímků celého disku s detailními výřezy v čarách H-alfa a CaII K. Záběry byly pořízeny stejnými přístroji, jakými bude probíhat snímání Slunce při přenosu přechodu Merkuru přes Sluneční disk 9. května 2016. Další záběry je možné schlédnout v článku Pozorování Slunce v roce 2015.

Kde přenos najdete?

Snímek z přechodu planety Venuše přes sluneční disk v roce 2012 pořízený jedním z přístrojů, který budeme používat i letos. Pro srovnání je dokreslen kotouček Merkuru v přibližně správné velikosti. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Snímek z přechodu planety Venuše přes sluneční disk v roce 2012 pořízený jedním z přístrojů, který budeme používat i letos. Pro srovnání je dokreslen kotouček Merkuru v přibližně správné velikosti.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Od roku 2013 provozuje Hvězdárna Valašské Meziříčí specializované webové stránky věnované pozorování Slunce na adrese PozorovaniSlunce.eu. Stránky vznikly v rámci projektu Se Sluncem společně, realizovaného ve spolupráci se slovenským partnerem, kterým byla Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste. Projekt byl spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013. Na těchto stránkách bude dostupný i přenos přechodu Merkuru přes sluneční disk a to konkrétně na adrese PozorovaniSlunce.eu/Transit-Merkuru.

Autorem stránky k tranzitu Merkuru a celé koncepce přenosu je mladý externí spolupracovník hvězdárny Jáchym Bulek. V rámci projektu Společně se Sluncem byly rovněž zakoupeny nové nebo rekonstruovány a dovybaveny starší přístroje, jejichž prostřednictvím bude přenášené pozorování probíhat.  

Počasí?

V případě nepříznivých meteorologických podmínek bude přenos realizován v omezené podobě nebo se neuskuteční vůbec. O aktuálním stavu budeme informovat přímo na stránkách pozorovanislunce.eu nebo na webu hvězdárny www.astrovm.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přechod Merkuru online z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[2] Projekt Se Sluncem společně
[3] Kde všude v ČR bude probíhat pozorování úkazu?

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Sluneční dalekohled, Online, Online přenos, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Přechod Merkuru 2016


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »