Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru - Po stopách gravitačních vln

Rozhovory o vesmíru - Po stopách gravitačních vln

Rozhovory o vesmíru - Po stopách gravitačních vln
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit. 

V tomto speciálním dílu se Samuel a Norbi podívají očima profesora Kipa na vědu a vědeckou komunitu druhé poloviny 20. století za studené války. Norbiho zajímalo jak Kip vnímá rozdíly mezi vědci v různých zemích s různými režimy. Samuel se ptá jak Kip přistupuje k řešení problémů, jak si budoval svou fyzikální intuici a jakým projektům se bude v budoucnu věnovat, anebo jestli stále věří, že někdy spatří prapůvodní gravitační vlny. Mimo jiné vzpomíná americký fyzik také na své blízké přátele a kolegy, Richarda Feynmana a Roberta Oppenheimera.

Kip Thorne je americký teoretický fyzik, známý hlavně svým přínosem v oblasti gravitačních vln. V roce 2017 mu byla udělena Nobelova cena za Fyziku spolu s blízkými kolegy Rainerem Weissem a Barrym Barishem. Mimo vědecký výzkum Thorne také působil jako vědecký poradce proslulých sci-fi snímků, jako je Interstellar, Tenet, Oppenheimer.

Toto si můžete poslechnout v nově vydaném díle na YouTube:

 




Štítky: Kip Thorne, LIGO, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU, Interstellar, Gravitační vlny, Rozhovory o vesmíru, Norbert Werner, Samuel Kovacik


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »