Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

RoV - Joel Parker
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.

Věda, nebo umění: co je důležitější koncept v lidském životě? Na první pohled to vypadá, že jde o rivalitu dvou protichůdných živlů. Věda je postavená na pravdě, jednoznačné interpretaci, popisuje zákony přírody a  řídí se logikou. Zákony vesmíru jsou vyjádřeny jazykem vědy. Na druhé straně máme umění: každý z nás ho vnímá jinak, souvisí s našimi emocemi, které skrz něj vyjadřujeme. Je založené na naší kreativitě, nemá striktní pravidla a může mít jakoukoliv formu, ať už je to divadlo, literatura, nebo hudba. Náš host je sice vědec, ale umění se věnuje velmi intenzivně: je herec i hudebník. Dostaneme se díky němu do vnitřního rozporu, jestli věda a umění jsou opravdu navzájem vymezené oblasti bez společných cílů, a možná vás přesvědčí o opaku.

Ale zpátky do vesmíru. Zůstaneme tentokrát v naší vesmírné předzahrádce, sluneční soustavě. Dozvíme se zajímavé věci o její struktuře, vzniku a vývoji, a jak tomu mohou významně přispět dvě šikovně vyslané sondy. První výše zmíněná, New Horizons, pořídila množství informací o asteroidech Kuiperova pásu a krásně vyfotila nejen Galileovy měsíce, ale i měsíce Pluta.

Dále se dotkneme dědictví kultury našeho lidstva zaznamenaném na zlaté desce sondy Voyageru 1, a jak se našemu umělecky založenému hostu tento výběr líbí. Doktor Parker dále nám prozradí, co má v plánu sonda Lucy, vypuštěná v říjnu 2021, která bude důkladně prozkoumávat pás asteroidů mezi Jupiterem a Marsem od roku 2026.

Toto a mnohem více si můžete poslechnout v záznamu videa zde:

 




Štítky: Sluneční soustava, Pluto, Asteriody, New Horizon, Norbert Werner, Samuel Kováčik, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »