Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

RoV - Joel Parker
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.

Věda, nebo umění: co je důležitější koncept v lidském životě? Na první pohled to vypadá, že jde o rivalitu dvou protichůdných živlů. Věda je postavená na pravdě, jednoznačné interpretaci, popisuje zákony přírody a  řídí se logikou. Zákony vesmíru jsou vyjádřeny jazykem vědy. Na druhé straně máme umění: každý z nás ho vnímá jinak, souvisí s našimi emocemi, které skrz něj vyjadřujeme. Je založené na naší kreativitě, nemá striktní pravidla a může mít jakoukoliv formu, ať už je to divadlo, literatura, nebo hudba. Náš host je sice vědec, ale umění se věnuje velmi intenzivně: je herec i hudebník. Dostaneme se díky němu do vnitřního rozporu, jestli věda a umění jsou opravdu navzájem vymezené oblasti bez společných cílů, a možná vás přesvědčí o opaku.

Ale zpátky do vesmíru. Zůstaneme tentokrát v naší vesmírné předzahrádce, sluneční soustavě. Dozvíme se zajímavé věci o její struktuře, vzniku a vývoji, a jak tomu mohou významně přispět dvě šikovně vyslané sondy. První výše zmíněná, New Horizons, pořídila množství informací o asteroidech Kuiperova pásu a krásně vyfotila nejen Galileovy měsíce, ale i měsíce Pluta.

Dále se dotkneme dědictví kultury našeho lidstva zaznamenaném na zlaté desce sondy Voyageru 1, a jak se našemu umělecky založenému hostu tento výběr líbí. Doktor Parker dále nám prozradí, co má v plánu sonda Lucy, vypuštěná v říjnu 2021, která bude důkladně prozkoumávat pás asteroidů mezi Jupiterem a Marsem od roku 2026.

Toto a mnohem více si můžete poslechnout v záznamu videa zde:

 




Štítky: Sluneční soustava, Pluto, Asteriody, New Horizon, Norbert Werner, Samuel Kováčik, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »