Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

RoV - Joel Parker
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.

Věda, nebo umění: co je důležitější koncept v lidském životě? Na první pohled to vypadá, že jde o rivalitu dvou protichůdných živlů. Věda je postavená na pravdě, jednoznačné interpretaci, popisuje zákony přírody a  řídí se logikou. Zákony vesmíru jsou vyjádřeny jazykem vědy. Na druhé straně máme umění: každý z nás ho vnímá jinak, souvisí s našimi emocemi, které skrz něj vyjadřujeme. Je založené na naší kreativitě, nemá striktní pravidla a může mít jakoukoliv formu, ať už je to divadlo, literatura, nebo hudba. Náš host je sice vědec, ale umění se věnuje velmi intenzivně: je herec i hudebník. Dostaneme se díky němu do vnitřního rozporu, jestli věda a umění jsou opravdu navzájem vymezené oblasti bez společných cílů, a možná vás přesvědčí o opaku.

Ale zpátky do vesmíru. Zůstaneme tentokrát v naší vesmírné předzahrádce, sluneční soustavě. Dozvíme se zajímavé věci o její struktuře, vzniku a vývoji, a jak tomu mohou významně přispět dvě šikovně vyslané sondy. První výše zmíněná, New Horizons, pořídila množství informací o asteroidech Kuiperova pásu a krásně vyfotila nejen Galileovy měsíce, ale i měsíce Pluta.

Dále se dotkneme dědictví kultury našeho lidstva zaznamenaném na zlaté desce sondy Voyageru 1, a jak se našemu umělecky založenému hostu tento výběr líbí. Doktor Parker dále nám prozradí, co má v plánu sonda Lucy, vypuštěná v říjnu 2021, která bude důkladně prozkoumávat pás asteroidů mezi Jupiterem a Marsem od roku 2026.

Toto a mnohem více si můžete poslechnout v záznamu videa zde:

 




Štítky: Sluneční soustava, Pluto, Asteriody, New Horizon, Norbert Werner, Samuel Kováčik, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »