Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  S brněnským planetáriem na Ptačí ostrov

S brněnským planetáriem na Ptačí ostrov

Ukázka z představení Ptačí ostrov.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Čím drží svět pohromadě? Kde najdeme Ptačí ostrov? Má Měsíc skutečně tisíc tváří? Kam ukazuje Severní hvězda? Podaří se Tomášovi s Katkou napravit celou neplechu a zachránit kouzelnou říši za knihovnou? Na tyto ale i další otázky odpoví nejmenším divákům nový dobrodružný příběh Ptačí ostrov, který má v brněnském digitálním planetáriu premiéru tento víkend.

Upoutávka na představení Ptačí ostrov

„Hvězdárna a planetárium již tradičně v únoru přichází s novým příběhem pro nejmenší kosmoplavce,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Jsem přitom hrdý, že se jedná o příběh z brněnské dílny. Nevyužili jsme snadnější a dostupnější licence na některý zahraniční pořad, nýbrž jsme angažovali lokální umělce. Herce, animátory, scénáristy i režiséra. Výhodou je, že se děj odehrává v sice stylizovaném, ale českému človíčku známém prostředí.“

Ukázka z představení Ptačí ostrov. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Ukázka z představení Ptačí ostrov.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
V dětském představení Ptačí ostrov se vydáme do světa fantazie, kde potkáme syna Severní hvězdy Aruna, prostořekého piráta s partou dobromyslných námořníků, mudrce Al Hasena s mohutným plnovousem, stejně jako hodnou tetu a přísného strejdu. To vše v kulisách, které si vzaly za vzor Lednicko-Valtický areál. Budeme svědky pátrání po kouzelném klíči od tajemného globusu, na cestu nám posvítí čarovná světluška, poplaveme s lodí plnou bukanýrů, vzneseme se s neuvěřitelným létajícím strojem a staneme se svědky objevu neobvykle krásného drahokamu, průzračného jako měsíční svit. A hlavně zažijeme velkou zábavu!

Režisér Petr Hloušek dodává: „Velmi mě potěšil zájem o naši předchozí pohádku Se zvířátky o vesmíru a rozhodl jsem se pojmout děj i prostředí pohádky v daleko větším stylu a se živými herci. Už několik let nosím v hlavě námět odehrávající se v zámeckém parku, který se v očích dvou dětí mění v magický svět. A nakonec – co byl jen sen či svět fantazie a co je skutečné – to může být pro každého z nás relativní.“

Představení Ptačí ostrov vzniklo jako společný projekt Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea, za spolupráce Městského divadla Brno. Scénář napsal Jan Šotkovský, režíroval Petr Hloušek. V dětských rolích hraje Adéla Ondrušová a Vojtěch Ventruba, v dospělých rolích herci Městského divadla Brno Hana Holišová, Eva Ventrubová a Petr Štěpán. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd a povídání o Měsíci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Ptačí ostrov, Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »