Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Seriál Jak se žije v kosmu?

Seriál: Seriál Jak se žije v kosmu?

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Kolem Země už 15 let obíhá Mezinárodní kosmická stanice. I ve vesmíru se musejí dělat úkony, které jsou na Zemi úplně obyčejné. Na ně se v seriálu zaměříme, protože ve vesmíru se většinou dělají úplně jinak.

Jak kosmonauti vynášejí odpadkový koš? Jak uklízejí? Jak řeší opravy? Kam chodí na nákup? Jak myjí záchod a sprchu? S obyčejnými věcmi denního života na kosmické stanici nás seznámí Milan Halousek z České kosmické kanceláře a Vít Straka z Astronautické sekce České astronomické společnosti.

ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice Autor: ESA/Sunita Williamsová
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice
Autor: ESA/Sunita Williamsová

1. Jak kosmonauti vynáší odpadkový koš?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Naprostou nezbytností každé domácnosti je možnost vyhazovat nepotřebné věci. Zbytky potravin, biologický odpad nebo jakékoli harampádí se nikde hromadit nemůže, musí pryč z domova. O to více je to potřeba na kosmické stanici, která je uzavřeným prostorem. Jak to ale kosmonauti dělají?

Stáhnout za jízdy okénko a vyhodit nepotřebnou věc ven může maximálně hulvát v pozemském vlaku. Vyhodit jen tak něco z kosmické stanice ale nelze nejen proto, že „otevření okna“ by kosmonauty zabilo. Při složitosti pohybu těles na oběžné dráze Země by se také mohlo snadno stát, že vyhozený předmět se jim za nějakou dobu vrátí zpátky a stanici nárazem poškodí.

"Přelidněná" stanice

2. Jak kosmonauti uklízí?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Každý pozemský byt nebo dům se musí uklízet, všichni to známe ze svých životů, a kdo to nedělá, tomu za to bývá nějakou vyšší autoritou vyčiněno. Kosmonautům v tom na dálku pomáhá pozemské řídící centrum a především systematičnost takřka ve všem. Které domácí práce tedy kosmonauti musí dělat?

Zkuste si představit kosmonauta s prachovkou v ruce, jak utírá potrubí. Nebo jak zapíná vysavač a jezdí s ním po podlaze – ve stavu beztíže by takových podlah měl hned několik, protože tam žádné „dole“ neexistuje. Také představa kosmonauta s hadrem v jedné ruce a kýblem v ruce druhé je komická. A co žehlení a praní prádla? Ve vesmíru je všechno tohle jinak.

Práce na exteriéru stanice. Autor: TV NASA
Práce na exteriéru stanice.
Autor: TV NASA

3. Jak řeší kosmonauti opravy?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Když se nám doma na Zemi něco porouchá, voláme do servisu, ale co kosmonauti? Žádný ochotný soused, žádná firma do 10 minut od zavolání. Dokáží si vše opravit sami? Asi jim nic jiného nezbývá. Jenomže kosmická stanice není žádná továrna nebo dílna, kde by byl soustruh s frézou.

Někdy kosmonauti musí na opravu rezignovat přesto, že jim jsou poskytovány ze Země ty nejfundovanější rady. Co jim tedy v takovém případě zbývá? Vlastně jenom čekat na pomoc. Rozhodně se vyplatí takovým případům předcházet.

Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice Autor: TV NASA
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice
Autor: TV NASA

4. Kam chodí kosmonauti na nákup?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

O mužích se říká, že neradi nakupují. Při několikaměsíčním pobytu v uzavřeném prostoru by si ale jistě rádi na nějaký nákup zašli. Jenomže nemají kam. Žádná sámoška za rohem tam není. Co když potřebuje kosmonaut naléhavě něco, co na stanici není?

Jediným řešením je čekat na zásobovací loď. Jak často ke stanici létají? Co všechno vozí? Kam se pak zásoby vykládají? Může si nechat kosmonaut přivézt, cokoli chce? I tady platí jasná pravidla, ovšem z minulosti jsou známy případy, kdy byla porušena.

Vesmírný záchod
Vesmírný záchod

5. Jak kosmonauti splachují záchod?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud byste si chtěli ve vesmíru odskočit na záchod, asi se budete divit. Kýblem vody se opravdu nesplachuje. Záchodovou mísu ono zařízení sice připomíná, ale funguje jinak. Z toho vyplývá také jiná údržba. Ale jak je řešen pach z toalety, když si kosmonauti nemohou vyvětrat?

Hygiena ve vesmíru se vůbec hodně liší od našich pozemských zvyklostí. Zkuste se třeba ve stavu beztíže vysprchovat. Voda dolů přece vůbec nepoteče. A mytí nádobí, to je kapitola sama pro sebe. Budete překvapeni, jak je to ve vesmíru snadné.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »