Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Seriál: Seriál Jak se žije v kosmu?

Seriál: Seriál Jak se žije v kosmu?

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Kolem Země už 15 let obíhá Mezinárodní kosmická stanice. I ve vesmíru se musejí dělat úkony, které jsou na Zemi úplně obyčejné. Na ně se v seriálu zaměříme, protože ve vesmíru se většinou dělají úplně jinak.

Jak kosmonauti vynášejí odpadkový koš? Jak uklízejí? Jak řeší opravy? Kam chodí na nákup? Jak myjí záchod a sprchu? S obyčejnými věcmi denního života na kosmické stanici nás seznámí Milan Halousek z České kosmické kanceláře a Vít Straka z Astronautické sekce České astronomické společnosti.

ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice Autor: ESA/Sunita Williamsová
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice
Autor: ESA/Sunita Williamsová

1. Jak kosmonauti vynáší odpadkový koš?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Naprostou nezbytností každé domácnosti je možnost vyhazovat nepotřebné věci. Zbytky potravin, biologický odpad nebo jakékoli harampádí se nikde hromadit nemůže, musí pryč z domova. O to více je to potřeba na kosmické stanici, která je uzavřeným prostorem. Jak to ale kosmonauti dělají?

Stáhnout za jízdy okénko a vyhodit nepotřebnou věc ven může maximálně hulvát v pozemském vlaku. Vyhodit jen tak něco z kosmické stanice ale nelze nejen proto, že „otevření okna“ by kosmonauty zabilo. Při složitosti pohybu těles na oběžné dráze Země by se také mohlo snadno stát, že vyhozený předmět se jim za nějakou dobu vrátí zpátky a stanici nárazem poškodí.

"Přelidněná" stanice

2. Jak kosmonauti uklízí?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Každý pozemský byt nebo dům se musí uklízet, všichni to známe ze svých životů, a kdo to nedělá, tomu za to bývá nějakou vyšší autoritou vyčiněno. Kosmonautům v tom na dálku pomáhá pozemské řídící centrum a především systematičnost takřka ve všem. Které domácí práce tedy kosmonauti musí dělat?

Zkuste si představit kosmonauta s prachovkou v ruce, jak utírá potrubí. Nebo jak zapíná vysavač a jezdí s ním po podlaze – ve stavu beztíže by takových podlah měl hned několik, protože tam žádné „dole“ neexistuje. Také představa kosmonauta s hadrem v jedné ruce a kýblem v ruce druhé je komická. A co žehlení a praní prádla? Ve vesmíru je všechno tohle jinak.

Práce na exteriéru stanice. Autor: TV NASA
Práce na exteriéru stanice.
Autor: TV NASA

3. Jak řeší kosmonauti opravy?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Když se nám doma na Zemi něco porouchá, voláme do servisu, ale co kosmonauti? Žádný ochotný soused, žádná firma do 10 minut od zavolání. Dokáží si vše opravit sami? Asi jim nic jiného nezbývá. Jenomže kosmická stanice není žádná továrna nebo dílna, kde by byl soustruh s frézou.

Někdy kosmonauti musí na opravu rezignovat přesto, že jim jsou poskytovány ze Země ty nejfundovanější rady. Co jim tedy v takovém případě zbývá? Vlastně jenom čekat na pomoc. Rozhodně se vyplatí takovým případům předcházet.

Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice Autor: TV NASA
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží stanice
Autor: TV NASA

4. Kam chodí kosmonauti na nákup?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

O mužích se říká, že neradi nakupují. Při několikaměsíčním pobytu v uzavřeném prostoru by si ale jistě rádi na nějaký nákup zašli. Jenomže nemají kam. Žádná sámoška za rohem tam není. Co když potřebuje kosmonaut naléhavě něco, co na stanici není?

Jediným řešením je čekat na zásobovací loď. Jak často ke stanici létají? Co všechno vozí? Kam se pak zásoby vykládají? Může si nechat kosmonaut přivézt, cokoli chce? I tady platí jasná pravidla, ovšem z minulosti jsou známy případy, kdy byla porušena.

Vesmírný záchod
Vesmírný záchod

5. Jak kosmonauti splachují záchod?
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Pokud byste si chtěli ve vesmíru odskočit na záchod, asi se budete divit. Kýblem vody se opravdu nesplachuje. Záchodovou mísu ono zařízení sice připomíná, ale funguje jinak. Z toho vyplývá také jiná údržba. Ale jak je řešen pach z toalety, když si kosmonauti nemohou vyvětrat?

Hygiena ve vesmíru se vůbec hodně liší od našich pozemských zvyklostí. Zkuste se třeba ve stavu beztíže vysprchovat. Voda dolů přece vůbec nepoteče. A mytí nádobí, to je kapitola sama pro sebe. Budete překvapeni, jak je to ve vesmíru snadné.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »