Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Soutěž picoBalloon Challenge 2021 startuje!

Soutěž picoBalloon Challenge 2021 startuje!

Po dvou úspěšných ročnících jsme odhodláni ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity organizovat i ten třetí! Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní a že se sejdeme na Kraví hoře, abychom se opět pokusili obletět zeměkouli!

Co je to picoBalloon?
PicoBalloon je malá elektronická sonda, pověšená na relativně obyčejný balónek naplněný héliem. Sonda je velice lehká a obsahuje různé senzory na měření základních meteorologických veličin - kreativitě se meze ale nekladou. Údaje se získávají rádiovým přenosem ve volných nebo radioamaterských pásmech. Při správném nafouknutí se sonda dostane do výšky až 10 kilometrů, kde se pak vznáší a nechá se unášet prouděním vzdušných mas. Takový picoBalloon představuje velice zajímavou výzvu pro konstruktéry - ať už jde o efektivní práci s hmotností sondy, energeticky šetrné programování a nebo rádiovou komunikaci.

Jak se přihlásit?

  • Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na piko@hvezdarna.cz.
  • V přihlášce prosím uveďte: jména jednotlivých členů a název týmu, pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název, e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu.
  • Uzavírka přihlášek je v úterý 31. května 2021 o půlnoci (00:00).

O co se soutěží?
Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).
Konstruktéři čtyř dalších nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Podmínky soutěže

  1. Balóny budou postupně vypouštěny koncem června z Hvězdárny a planetária Brno. Přešný termín bude stanoven podle vývoje pandemické situace.
  2. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený (jednotlivec nebo družstvo) může zkonstruovat a vypustit 1 sondu.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži (stavba sondy, cesta, ubytování) si hradí konstruktéři.
  4. Organizátoři zajistí zdarma plnící plyn (hélium) a balóny Qualatex 36”, které musí účastníci použít. Sondu nelze vypustit na vlastním balónu, včetně vlastního plnícího plynu.
  5. Každé sondě bude přidělen 1 balón s nalepovacím štítkem. Štítek obsahuje emailovou adresu organizátora a název soutěžícího týmu.
  6. Pořadí výherců bude určovat celková doba letu.
  7. Jako celková doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 240 hodin (10 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  8. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoliv místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  9. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.
  10. Povinná informace získaná ze sondy musí být alespoň přibližná výška, ve které se nachází. Způsob určení libovolný.
  11. Průběžně získané informace ze sondy je účastník povinen ihned poskytovat organizátorům soutěže.
  12. Pořadatel nenese odpovědnost za uvedení nesprávných či nepřesných informací v souvislosti se soutěží (ať už byly způsobené lidským faktorem či technickou vadou).
  13. Pořadatel upozorňuje, že jakýkoliv úmyslný pokus poškodit nebo narušit legitimní chod soutěže může být kvalifikován jako porušení platných právních předpisů, může vést k vyloučení soutěžícího ze soutěže a může rovněž zakládat právo pořadatele na náhradu způsobené škody.
  14. Účast v soutěži je dobrovolná. Vítězové budou vyrozuměni po skončení soutěže. Vyplacení odměny je podmíněno písemným souhlasem soutěžících.
  15. V případě nejasností nebo pochybností má rozhodné slovo ředitel Hvězdárny a planetária Brna. Není proti němu odvolání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »