Předání certifikátu Astrofotograf roku 2006 M. Druckmüllerovi na Hvězdrárně v Brně27. března tohoto roku v 17 hodin ožil sál velkého planetária brněnské hvězdárny hned třemi významnými astronomickými akcemi. Doktoři Jiří Grygar a Zdeněk Pokorný zde pokřtili svou novou knihu „Zlaté století astronomie“ a doktor Grygar pak proslovil přednášku o nejvýznačnějších astronomických objevech roku předešlého. Vyprodaný sál však shlédl ještě jednu, pro nás velmi významnou akci. Předsedkyně České astronomické společnosti doktorka Eva Marková předala profesoru Miloslavu Druckmüllerovi diplom s oceněním „Astrofotograf roku 2006“.
Pan profesor titul získal za své fotografie zatmění Slunce, které pořídil v březnu loňského roku v Libyi a které poslal do prestižní astrofotografické soutěže „Česká astrofotografie měsíce – ČAM“. Z došlých obrázků oblohy vybírá porota nezávislým hlasováním snímek, který považuje za nejlepší a ten se stává astronomickým snímkem měsíce. Na konci roku pak je stejnou porotou vyhlašován astrofotograf roku. Na pořádání celé soutěže se podílí Česká astronomická společnost a Hvězdárna v Úpici. Všechny podrobnosti, vítězné snímky, adresu kam soutěžní snímky zaslat i další související aktivity lze nalézt na stránkách České astronomické společnosti. Galerie všech došlých snímků je s půlroční prodlevou vystavena na stránkách Východočeské pobočky ČAS.
My jsme ještě zjistili, že se je to již téměř čtyřicet let, co nový držitel titulu právě v kopulích brněnské hvězdárny sbíral první zkušenosti s fotografováním oblohy. A tento koníček mu zůstal dodnes. Nahlédnutím na jeho internetové stránky se pak můžeme nejen potěšit krásnými fotografiemi slunečních i měsíčních zatmění, polárních září i noční oblohy, ale z bohatých komentářů načerpáme i mnoho poučení a inspirace.
Profesoru Miloslavu Druckmüllerovi k udělení zaslouženého titulu blahopřejeme a doufáme, že bude i nadále do soutěže ČAM přispívat a vyzve tak další české astrofotografy k urputnému, ale nádhernému klání.
Fotografie z předání: Předání certifikátu Astrofotograf roku 2006 M. Druckmüllerovi na Hvězdrárně v Brně
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4