Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA

Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA

České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012 Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/
České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012
Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/
13. listopadu 2012 dojde v oblasti severovýchodní Austrálie a Pacifického oceánu k zatmění Slunce. GLORIA pořádá při této příležitosti expedici s cílem přímého přenosu této události, který se uskuteční mezi 21:30 a 21:45 středoevropského času.

Expedice bude pozorovat na třech místech v okolí města Cairns (stát Queensland), zatmění bude mít v této lokalitě trvání asi 2 minuty. Koordinátorem expedice a přenosu bude Miquel Serra-Ricart , astronom a člen projektu GLORIA.

Po více než dvou letech čekání (k poslednímu úplnému zatmění došlo 11. července 2010) se měsíční stín opět projde po povrchu Země. Cesta stínu začne v severovýchodní Austrálii a bude pokračovat nad Pacifický oceán. K maximu zatmění s trváním 4 minuty a 2 sekundy dojde uprostřed Pacifiku ve 22:21 hodin středoevropského času, Slunce bude v té chvíli 68° nad horizontem.

„Šance vidět tento krátký, ale úžasný úkaz z jednoho konkrétního místa na světě je velmi malá, taková příležitost nastává pouze jednou za několik set let - pokud mraky dovolí,“ říká Lorraine Hanlon, astronomka z University College Dublin a členka projektu GLORIA, „ale je to jeden z přírodních jevů, který jistě stojí za vidění a třeba i za dlouhou cestu do pásma totality.“

Zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně (částečné zatmění) nebo zcela (úplné zatmění) zakryje. Taková situace může nastat jen tehdy, pokud je Měsíc v novu a současně jsou Slunce a Měsíc pro pozorovatele na Zemi v zákrytu.

Je třeba zdůraznit, že zatmění Slunce jsou vidět na Zemi jen proto, že šťastnou shodou okolností jsou v některých obdobích během roku úhlové velikosti Měsíce a Slunce totožné. Před stovkami milionů let byl Měsíc příliš blízko k Zemi na to, aby přesně pokryl Slunce, jak můžeme pozorovat dnes. Slapové síly zvětšují oběžnou dráhu Měsíce kolem Země, takže asi za 1,4 miliardy let dojde k definitivně poslednímu zatmění Slunce.

Vzhledem k tomu, že stín Měsíce je úzký, jsou zatmění Slunce viditelná pouze v poměrně úzkém pásmu na zemském povrchu. Průměrná doba mezi viditelným zatměním na jednom místě je asi 375 let. Většinou je třeba se za zatměním, jevem trvajícím asi tři minuty (nejdelší pak může trvat 7 minut 30 vteřin), vydat na velmi dlouhou cestu do pásma totality.


Upozornění: při pozorování v místě viditelného zatmění Slunce si chraňte zrak ochrannými brýlemi nebo jinými odpovídajícími pomůckami, které jsou k tomuto účelu navrženy.
GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. Web 2.0 umožní uživatelům s těmito robotickými dalekohledy pozorovat a / nebo analyzovat data ostatních uživatelů projektu GLORIA nebo data z volně dostupných databází, jako je např. Evropská virtuální observatoř.

V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu. GLORIA je podporována EU-FP7 programem E-infrastruktury.

Další informace:
[1] České stránky projektu GLORIA a zatmění Slunce
[2] Výuková aktivita během zatmění Slunce - Měření lokálních změn atmosféry během zatmění Slunce - vyšší rozlišení (14 MB pdf), nižší rozlišení (0,5 MB pdf)




O autorovi

Štítky: GLORIA, Zatmění Slunce


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »