Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA

Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA

České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012 Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/
České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012
Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/
13. listopadu 2012 dojde v oblasti severovýchodní Austrálie a Pacifického oceánu k zatmění Slunce. GLORIA pořádá při této příležitosti expedici s cílem přímého přenosu této události, který se uskuteční mezi 21:30 a 21:45 středoevropského času.

Expedice bude pozorovat na třech místech v okolí města Cairns (stát Queensland), zatmění bude mít v této lokalitě trvání asi 2 minuty. Koordinátorem expedice a přenosu bude Miquel Serra-Ricart , astronom a člen projektu GLORIA.

Po více než dvou letech čekání (k poslednímu úplnému zatmění došlo 11. července 2010) se měsíční stín opět projde po povrchu Země. Cesta stínu začne v severovýchodní Austrálii a bude pokračovat nad Pacifický oceán. K maximu zatmění s trváním 4 minuty a 2 sekundy dojde uprostřed Pacifiku ve 22:21 hodin středoevropského času, Slunce bude v té chvíli 68° nad horizontem.

„Šance vidět tento krátký, ale úžasný úkaz z jednoho konkrétního místa na světě je velmi malá, taková příležitost nastává pouze jednou za několik set let - pokud mraky dovolí,“ říká Lorraine Hanlon, astronomka z University College Dublin a členka projektu GLORIA, „ale je to jeden z přírodních jevů, který jistě stojí za vidění a třeba i za dlouhou cestu do pásma totality.“

Zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně (částečné zatmění) nebo zcela (úplné zatmění) zakryje. Taková situace může nastat jen tehdy, pokud je Měsíc v novu a současně jsou Slunce a Měsíc pro pozorovatele na Zemi v zákrytu.

Je třeba zdůraznit, že zatmění Slunce jsou vidět na Zemi jen proto, že šťastnou shodou okolností jsou v některých obdobích během roku úhlové velikosti Měsíce a Slunce totožné. Před stovkami milionů let byl Měsíc příliš blízko k Zemi na to, aby přesně pokryl Slunce, jak můžeme pozorovat dnes. Slapové síly zvětšují oběžnou dráhu Měsíce kolem Země, takže asi za 1,4 miliardy let dojde k definitivně poslednímu zatmění Slunce.

Vzhledem k tomu, že stín Měsíce je úzký, jsou zatmění Slunce viditelná pouze v poměrně úzkém pásmu na zemském povrchu. Průměrná doba mezi viditelným zatměním na jednom místě je asi 375 let. Většinou je třeba se za zatměním, jevem trvajícím asi tři minuty (nejdelší pak může trvat 7 minut 30 vteřin), vydat na velmi dlouhou cestu do pásma totality.


Upozornění: při pozorování v místě viditelného zatmění Slunce si chraňte zrak ochrannými brýlemi nebo jinými odpovídajícími pomůckami, které jsou k tomuto účelu navrženy.
GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. Web 2.0 umožní uživatelům s těmito robotickými dalekohledy pozorovat a / nebo analyzovat data ostatních uživatelů projektu GLORIA nebo data z volně dostupných databází, jako je např. Evropská virtuální observatoř.

V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu. GLORIA je podporována EU-FP7 programem E-infrastruktury.

Další informace:
[1] České stránky projektu GLORIA a zatmění Slunce
[2] Výuková aktivita během zatmění Slunce - Měření lokálních změn atmosféry během zatmění Slunce - vyšší rozlišení (14 MB pdf), nižší rozlišení (0,5 MB pdf)




O autorovi

Štítky: GLORIA, Zatmění Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »