Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2015

Vesmírná videa: březen a duben 2015

Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin
Autor: Blue Origin

Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Na návštěvě u komety

V okolí jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko probíhá úspěšná mise evropské sondy Rosetta. S novými objevy zdaleka není konec, vždyť jádro se nejvíce přiblíží ke Slunci až letos v létě. My nadšenci se však můžeme těšit z mnoha úžasných pohledů na jádro komety. Doporučujeme následující detail povrchu komety a samozřejmě neméně úžasné video, kde Mattias Malmer představuje svůj 3D model komety s výtrysky hmoty.

Vzpomínky na zatmění

Úplné zatmění Slunce 20. března se opravdu vydařilo. Na internetu se našlo mnoho videí, která zobrazují částečné zatmění v České republice a také úžasná ze Špicberků nebo z paluby letadla, nebo z družice Proba 2. Z mnoha podobných záznamů částečného zatmění vyniká video Jakuba Šepely, kde vidíme nejen celý průběh zatmění seskládaný na Slunce, ale také potemnění krajiny. Faerské ostrovy měly proměnlivo a většina pozorovatelů měla zataženo, ale našli se i šťastlivci. Ze Špicberků pak doporučujeme video, kde je vidět pěkně i koróna a pokud jste nikdy neviděli tzv. „létající stíny“, podívejte se níže na druhé video.

MESSENGER

30. dubna zanikla dopadem na planetu Merkur úspěšná mise sondy Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging, známá pod výše zmíněnou zkratkou v názvu. Messenger znamená také posel a Hermes byl posel řeckých bohů, v Římě Merkur, takže to byl celkem přiléhavý název. Ohlédnutí za úspěšnou sondou nabízí NASA v níže přiloženém videu.

Falcon 9 zase o malý krůček k znovupoužitelnosti

Ačkoli hlavním úkolem raket Falcon 9 je vynášet družice nebo lodi Dragon na oběžnou dráhu, SpaceX se netají snahou o znovupoužitelnost jejího prvního stupně, který by ráda nechávala přistávat na mořské plošině, nebo na Floridě. Při posledním pokusu o přistání byli technici zase o kousek blíž, když raketa neukorigovala pouze poslední sekundy a kvůli přílišnému nákolnu se nakonec překotila na palubu mořské plošiny a došlo k menší explozi. Tak třeba do třetice už to vyjde.
Pokud si chcete prohlédnout starty raket SpaceX až ve 4K rozlišení, mrkněte v odkazovaném dvouminutovém sestřihu.

Příprava rakety Sojuz

Expedice 43 už je na kosmické stanici. Nejznámější členkou je zřejmě Samantha Cristoforetti (doporučit můžeme seriál Deník astronautky). Níže uvedené video ukazuje zajímavé přípravy záchranné věžičky rakety Sojuz, která už pod aerodynamickým krytem měla samotnou loď Sojuz, v níž posádka startovala.

New Shepard

Zdá se vám povědomější název z titulku nebo snad firma Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos? Možná ani jedno, protože o pokusech této společnosti se moc nemluví. Jedná se o další z odnoží bohatých majitelů některé z internetových firem, v tomto případě Amazonu. V tomto případě jde o raketu s kyslíkovodíkovým motorem a kosmickou loď New Shepard. Ta právě vykonala suborbitální skok do výšky přibližně 90 kilometrů. Kosmická loď poté úspěšně přistála na padácích, ačkoli šlo o její první zkušební let. V plánu je do budoucna také přistání rakety, které se zatím, podobně jako u SpaceX, nezdařilo.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »