Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2015

Vesmírná videa: březen a duben 2015

Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin
Autor: Blue Origin

Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Na návštěvě u komety

V okolí jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko probíhá úspěšná mise evropské sondy Rosetta. S novými objevy zdaleka není konec, vždyť jádro se nejvíce přiblíží ke Slunci až letos v létě. My nadšenci se však můžeme těšit z mnoha úžasných pohledů na jádro komety. Doporučujeme následující detail povrchu komety a samozřejmě neméně úžasné video, kde Mattias Malmer představuje svůj 3D model komety s výtrysky hmoty.

Vzpomínky na zatmění

Úplné zatmění Slunce 20. března se opravdu vydařilo. Na internetu se našlo mnoho videí, která zobrazují částečné zatmění v České republice a také úžasná ze Špicberků nebo z paluby letadla, nebo z družice Proba 2. Z mnoha podobných záznamů částečného zatmění vyniká video Jakuba Šepely, kde vidíme nejen celý průběh zatmění seskládaný na Slunce, ale také potemnění krajiny. Faerské ostrovy měly proměnlivo a většina pozorovatelů měla zataženo, ale našli se i šťastlivci. Ze Špicberků pak doporučujeme video, kde je vidět pěkně i koróna a pokud jste nikdy neviděli tzv. „létající stíny“, podívejte se níže na druhé video.

MESSENGER

30. dubna zanikla dopadem na planetu Merkur úspěšná mise sondy Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging, známá pod výše zmíněnou zkratkou v názvu. Messenger znamená také posel a Hermes byl posel řeckých bohů, v Římě Merkur, takže to byl celkem přiléhavý název. Ohlédnutí za úspěšnou sondou nabízí NASA v níže přiloženém videu.

Falcon 9 zase o malý krůček k znovupoužitelnosti

Ačkoli hlavním úkolem raket Falcon 9 je vynášet družice nebo lodi Dragon na oběžnou dráhu, SpaceX se netají snahou o znovupoužitelnost jejího prvního stupně, který by ráda nechávala přistávat na mořské plošině, nebo na Floridě. Při posledním pokusu o přistání byli technici zase o kousek blíž, když raketa neukorigovala pouze poslední sekundy a kvůli přílišnému nákolnu se nakonec překotila na palubu mořské plošiny a došlo k menší explozi. Tak třeba do třetice už to vyjde.
Pokud si chcete prohlédnout starty raket SpaceX až ve 4K rozlišení, mrkněte v odkazovaném dvouminutovém sestřihu.

Příprava rakety Sojuz

Expedice 43 už je na kosmické stanici. Nejznámější členkou je zřejmě Samantha Cristoforetti (doporučit můžeme seriál Deník astronautky). Níže uvedené video ukazuje zajímavé přípravy záchranné věžičky rakety Sojuz, která už pod aerodynamickým krytem měla samotnou loď Sojuz, v níž posádka startovala.

New Shepard

Zdá se vám povědomější název z titulku nebo snad firma Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos? Možná ani jedno, protože o pokusech této společnosti se moc nemluví. Jedná se o další z odnoží bohatých majitelů některé z internetových firem, v tomto případě Amazonu. V tomto případě jde o raketu s kyslíkovodíkovým motorem a kosmickou loď New Shepard. Ta právě vykonala suborbitální skok do výšky přibližně 90 kilometrů. Kosmická loď poté úspěšně přistála na padácích, ačkoli šlo o její první zkušební let. V plánu je do budoucna také přistání rakety, které se zatím, podobně jako u SpaceX, nezdařilo.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »