Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec a srpen 2013

Vesmírná videa: červenec a srpen 2013

Krabí mlhovina z 0,8-m dalekohledu na Mt. Lemmon. Autor: Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of Arizona
Krabí mlhovina z 0,8-m dalekohledu na Mt. Lemmon.
Autor: Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of Arizona
Léto bylo opravdu bohaté na zajímavé úkazy a události v kosmonautice. Z meteorologických úkazů se podíváme na noční svítící oblaka. Z kosmonautiky na Mars, na zkoušky jedné z raket SpaceX a na zmar ruské rakety Proton. Podíváme se k Saturnu, ke Krabí mlhovině, zaměříme se na Perseidy a novu v Delfínovi. Na závěr nás čeká procházka po Měsíci, pohled na roční období na Zemi a time-lapse z naší krásné vlasti.

Noční svítící oblaka (NLC)

Letošní sezóna zřejmě začala o něco dříve než obvykle. První úkazy byly zaznamenány nad Evropou už koncem května a z ČR již 5. června. Po hříchu opravdu jasných a rozsáhlejších oblak jsme se prakticky nedočkali. Výjimku zřejmě tvoří úkaz z 30. června, který vám na videu pozorovatelů z ČR a ze Slovenska nabízíme.

Solidní úkazy nastaly také v červenci, ale nejlépe viditelné byly vesměs jen ze severních oblastí naší země. Níže uvádíme příklady ze 4. července a potom poslední jasný úkaz z 21. července.

Video z trochu jiné kategorie se podařilo nasnímat z fotografií pořízených na severu Skotska jedné noci z 4. na 5. srpna 2013. Autorem je Maciej Winiarczyk. Na videu uvidíme nejen NLC, ale v kombinaci s nimi také překrásnou polární záři.

Zkouška rakety Grasshopper

Společnost SpaceX znovu vyzkoušela opakovaně použitelný systém, kdy raketa je schopna odstartovat a opět přistát na stejném místě. Tentokrát vyletěla do výšky 325 metrů. Podívejte se na pěkně natočený záznam z letu.

Havárie rakety Proton

Různé anomálie a selhání ruských raket se v poslední době docela opakují. Naštěstí se to vyhýbá nosiči Sojuz-FG, který vynáší na ISS kosmonauty. Nejhůře dopadl start rakety Proton 2. července 2013, když raketa se krátce po startu vychýlila z kurzu a ještě v oblasti kosmodromu dopadla na zem a explodovala. Vše se naštěstí obešlo bez obětí a bez poškození nedalekých ramp.

Saturn

Léto patřilo také pánu prstenů, kterého jsme mohli krásně pozorovat každý jasný večer. Velice zajímavý snímek pořídila sonda Cassini, když 19. července fotografovala Saturn s jeho prstenci, poblíž kterých byla malá modrá tečka - naše Země. Z fotografií Saturnu a dalších vesmírných objektů vzniká poutavý film, který obsahuje opravdu dechberoucí fotorealistické animace. Dostane se i k nám do IMAXU?

Curiosity rok na Marsu

Nadšenci výzkumu Marsu měli žně. Opportunity začala opět "uhánět" k jihu, aby stihla ještě letos zimovat se solárními panely otočenými co nejlépe ke slunci. Mezitím je to už rok, co působí na Marsu velký výzkumný robot Curiosity. Také ten se dal do jízdy a má před sebou několikaměsíční přesun k úpatí velké hory Aeolis Mons nacházející se uvnitř kráteru Gale. První video shrnuje činnost vozítka za poslední rok.

Další ukázka se týká spíše estetiky, ale ukazuje nezvykle zbarvený západ slunce na Marsu. Barva oblohy je ve dne načervenalá od poletujícího prachu, ale večer se začnou objevovat také modré odstíny.

Další ukázka se týká vzácného vzájemného zákrytu marsovských měsíčků, kdy Phobos přešel přes Deimose.

Expandující Krabí mlhovina

Následující animace nepatří mezi dechberoucí, ale způsob, jakým v bezprecedentním detailu zobrazuje zvětšující se Krabí mlhovinu, je unikátní. Mlhovina je známa jako dobře viditelný pozůstatek po výbuchu supernovy. Najdeme ji už triedrem v rohu souhvězdí Býka. Ve velkém dalekohledu začnou vynikat nejrůznější výběžky, ale jinak je to pohled celkem fádní. Ne tak je tomu u níže uvedené animace, protože byly použity snímky Velmi velkého dalekohledu (osmimetrového) v Chile z roku 1999 a 0,8 metrového dalekohledu na Mount Lemmon z roku 2012. Zajímavý pokrok v technice a pěkná ukázka, na co se vlastně koukáme. Výbuch hvězdy byl pozorován v roce 1054 n.l., materiál se rozpíná rychlostí asi 1000 km/s. Přibližná vzdálenost mlhoviny je 6500 světelných roků, takže k výbuchu došlo skoro dvakrát dříve, než se začaly ve starověkém Egyptě stavět pyramidy. V centru mlhoviny pozorujeme pulsar, což je rychle rotující neutronová hvězda.

Perseidy 2013

V létě patří mezi vrcholné události pozorování meteorů z roje Perseid. Jen tak si lehnout za ještě vlahé letní noci a nechat se unášet mezi hvězdami nad hlavou. Sem tam se nějaká "utrhne a spadne". Díky počasí, alespoň v nocích okolo maxima, a také absenci Měsíce, to byl skvělý zážitek. Vidět se daly desítky, ba i stovky meteorů, některé opravdu hodně jasné. Když takový bolid proletěl, zůstala po něm na obloze ještě dlouho se rozpínající kouřová stopa.

Nova Delphini 2013

Velmi jasná nova nám zazářila v souhvězdí Delfína. Její objev byl oznámen 14. srpna a byla bez problémů viditelná i pouhým okem. V maximálním jasu měla asi 4,5 mag. Hvězda se nejdřív jevila zářivě bílá, posléze začala slábnout a zčervenala.

Procházka po Měsíci

Dean Potter si v rámci natáčení svých kejklí odskočil na Měsíc. Obvykle si jen tak skočí z vysoké skály a létá asi jako asijská létající veverka (poletucha). Zde si ovšem nechal natáhnout lano mezi dvěma skalními ostrohy a v době, kdy zapadalo Slunce a vycházel Měsíc, se po něm prošel.

Roční období z Elektro-L

Jistě víme, že roční období jsou způsobena sklonem zemské rotační osy vůči rovině její dráhy kolem Slunce. Když jsme severní polokoulí přikloněni, máme léto a oblasti kolem severního pólu mají tzv. "polární den", kdy Slunce vůbec nezapadá. Naopak v zimě zde panuje polární noc. Otázka je, zda jste někdy mohli vidět názornější animaci střídání se těchto poměrů, než jak je poskytli ruští vědci ze snímků geostacionární meteorologické družice Elektro-L?

Má vlast

Závěrem opět trochu estetiky, ale nebudou chybět ani hvězdy. Roman Němec ze svých fotografií pořídil dechberoucí time-lapse video světové úrovně. Bydlíme v opravdu krásném koutu světa, jen to temné nebe nám pomalu utíká před očima.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »