Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec a srpen 2014

Vesmírná videa: červenec a srpen 2014

České středohoří v noci Autor: Stephan Messner
České středohoří v noci
Autor: Stephan Messner
Letní porce zajímavých videí je tu se zpožděním, ale podle počasí venku snad přeci jenom ještě na sklonku léta. Na začátku se ohlédneme za letošní sezónou nočních svítících oblak. Jako obvykle se podíváme na zajímavé erupce na Slunci a starty raket. Vrcholem léta byl přílet sondy Rosetta ke svému cíli, jádru komety 67P. Oslavili jsme také 45 let od přistání lidí na povrchu Měsíce. Závěr patří kometám a krajině našeho domova.

Sezóna NLC

Noční svítící oblaka (NLC) letos předvedla to lepší, co jsme mohli za dlouhá léta pozorovat. Vrcholem byl večerní a ranní úkaz v noci z 3. na 4. července. Právě k animacím tohoto mimořádného úkazu a také k celkové sezóně NLC při pohledu z družice, se právě vracíme.

Sluneční aktivita

V poslední době se zdá, že jedna sluneční polokoule je přeci jenom aktivnější, než druhá. Na začátku července se totiž objevily opravdu aktivní oblasti s velkými skvrnami a o něco slabší úkaz se pak opakoval o měsíc později, což by snad odpovídalo rotační periodě Slunce. Další velké skvrny jsou na Slunci právě nyní. I když je to zčásti jen náhoda, Slunce občas aktivní bylo a my se můžeme za některými zajímavými erupcemi ohlédnout.

Zajímavé starty raket

Pěkná videa pořizuje ke startům svých raket americká United Launch Alliance (ULA), sdružující firmy Lockheed Martin a Boeing. Proto nás následující video vrací ke startu rakety Delta II, která vynesla družici OCO-2.

V Rusku se konečně podařilo zkušebně odpálit raketu Angara, která by měla být základem nové série raket a nahradit výhledově rakety Proton.

Rakety Sojuz nestartují pouze z Bajkonuru v Kazachstánu, ale čím dál častěji také z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně. Tento jihoamerický kosmodrom je téměř na rovníku a tak poskytuje díky rotaci Země raketám vyšší nosnost. V létě odsud startoval Sojuz se satelity O3b a koncem léta také s dalšími satelity Galileo, kde jak známo, došlo k umístění na nesprávnou dráhu, vlivem nesprávné funkce posledního stupně rakety.

Rosetta doletěla ke kometě

V létě jsme se konečně dočkali historického okamžiku, když sonda Rosetta byla navedena na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Na prvním videu si můžete shrnout stručný příběh. Začíná poznatky Tychona Brahe, že omety obíhají dál, než Měsíc, pokračuje výpočty Halleye, který předpověděl další návraty "staré dámy". Pak je zmiňován průlet sondy Giotto kolem jádra Halleyovy komety v roce 1986 a jeho následovníhů, sond Stardust a Deep Impact. A na závěr tu konečně máme Rosettu a přistávací modul Philae, kteří se dostávají ke kometě v létě 2014.

Další video už ukazuje model jádra komety, vytvořený ze snímků Rosetty, kde vychází Slunce za okrajem jádra a pak pozorujeme celé dvojité jádro komety. Na závěr tu máme animaci snímků jádra komety.

45 let od letu Apollo 11

V létě probíhala na sociálních sítích velká akce, která postupně připomínala jednotlivé fáze letu Apolla 11 na Měsíc. Mohli jsme tak minutu po minutě sledovat, co se dělo před 45 roky. Pokud chcete vidět celý výstup Armstronga a Aldrina, můžete shlédnout nesestříhaný záznam, jak jej tedy vysílala televize. V jeho prvních minutách jsou navíc záběry, jak byly zachyceny v Austrálii, kde měli tou dobou lepší signál a obrázky mají proto vyšší kvalitu, než bylo tehdy vidět ve zbytku světa.

Letní komety

V hledáčku pozorovatelů byla především poměrně jasná kometa C/2014 E2 (Jacques). Ta byla pochopitelně nejhezčí, když byla blízko ke Slunci, jak ukazuje video ze sondy STEREO-A. Nicméně jakmile se vyhoupla výše nad obzor, byla především na začátku srpna velmi pěkným objektem k pozorování i ze zemského povrchu. Na videu níže vidíme také další zajímavou kometu, C/2013 A1 (Siding Spring), která zrovna prolétá kolem kulové hvězdokupy NGC 352. Ta se nachází na jižní obloze nedaleko Malého magellanova mračna. Tato kometa je zajímavá tím, že koncem října proletí tak blízko Marsu, že planeta dokonce projde oblakem hmoty z této komety. Kosmické sondy na oběžné dráze, stejně jako roboti na Marsu se jistě pokusí kometu pozorovat a přinést tak unikátní data o dlouhoperiodické kometě, ovšem nelze od toho očekávat mnoho. Snad Mars Reconaissance Orbiter by mohl jádro rozlišit v jediném pixelu a možná kolem náznak jetů z jádra, ale jinak se nechme překvapit, abychom nebyli zklamáni. Podobně šance pozorovat na snímcích z povrchu meteory z očekávaného meteorického deště, je velmi malá.

České středohoří

Závěrečné video nás přesouvá domů do typické české krajiny rovin a kopečků. Denní i noční časosběrná videa zde pořízená jsou jistě krásnou tečkou za dalším dílem našeho seriálu.

Souhrn zajímavých videí pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS, děkujeme za shlédnutí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »