Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec a srpen 2016

Vesmírná videa: červenec a srpen 2016

Cygnus a Sojuz u ISS
Autor: NASA/Orbital ATK

Začátkem července jsme se dočkali nové oběžnice Jupiteru, ale první zajímavá data přinesla sonda Juno až na sklonku srpna. Pokračují přípravy dalekohledu JWST a chystá se také sonda OSIRIS-REx k asteroidu. V červenci se ještě několikrát objevila noční svítící oblaka. Večerní obloha patřila planetám. Proběhlo množství zajímavých startů i přistání raket a kosmických lodí. Čína pokročila s dokončením největšího radioteleskopu. Blíží se konec mise Rosetty. Nové objevy máme také ve světě trpasličích planet a u nejbližší hvězdy Proximy. To a některé další události přiblíží další díl našeho seriálu.

Juno: první výsledky od Jupiteru

Kosmická sonda Juno se nejprve zachytila na oběžné dráze kolem Jupiteru. To se stalo díky manévru v noci ze 4. na 5. července. Nyní je na protáhlé oběžné dráze vedoucí přes oba póly, což jí umožňuje unikátní výzkum dosud málo probádaných oblastí a zároveň se dostává velmi blízko oblakům (v nejnižším bodě asi 4000 km). Druhý průlet se uskutečnil 27. srpna a díky němu už máem i první várku vědeckých dat. Při dalším průletu 19. října dojde ke zkrácení oběžné doby na 14 dní. Obří planeta má kolem sebe silné magnetické pole, v němž jsou zachyceny nabité částice. Sonda při průletu detekuje rádiové vlny různých frekvencí, které převedeno na zvuk zní jako podivuhodná směs šumu s svistu. Závěrem ještě odkaz na souhrnné video dosavadních poznatků.

Přípravy JWST

Dalekohled Jamese Webba už má kompletní zrcadlo a nyní se instalovaly přístroje a řídící elektronika. Divácky vděčné jsou především časosběry z fotografií manipulace s dalekohledem. Následující video ukazuje jeho přesun v montážní hale.

OSIRIS-REx jde do finále

Příprava kosmické sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu v létě skončila. Sonda už je v ochranném obalu a v nejbližší době bude nainstalována na vršek rakety Atlas V. Přestože na Floridě došlo k explozi Falconu, na start této sondy by to nemělo mít vliv. Nyní je třeba počkat až přejde tropická bouře a můžeme startovat. Podle plánu by se tak mělo stát v noci z 8. na 9. září v 0:45 SELČ. Celou misi nám krásně představí následující video.

NLC a další atmosférické jevy

Nyní se v krátké mezipauze sneseme z vesmírných výšek do zemské atmosféry, protože oko astronoma často zaujmou i různé úkazy v naší atmosféře. A taková noční svítící oblaka (NLC) se vesmíru téměř dotýkají. Vždyť je najdeme ve výškách kolem 80 až 85 km. Níže uvedené video pořídil Jan Plachý. Z jeho posledních videí doporučujeme ještě východ Slunce 27. srpna. Více zeširoka se na podvečerní a večerní dění podíval Michal Vávra, který vše spojil do pěkného videoklipu.

Saturn

Důstojně se s planetou Saturn rozloučil Pavel Prokop, který už tradičně i v tak nízké výšce zachycuje úžasné detaily planety. Občas nás mrzí, že v naší kotlině nemůžeme pořizovat ještě lepší záběry. Může za to hlavně nízká výška planet nad obzorem, ale často taky neklid vzduchu. Podívejte se na surové video Saturnu, z něhož pak kouzlí své úžasné snímky Damian Peach.

Rakety a kosmické lodě

Společnost Orbital ATK je jedním z provozovatelů nákladních lodí k ISS. Následující video shrnuje start, přílet, odlet i zánik jejich lodi Cygnus. Ačkoli řízený zánik znamená hlavně úklid odpadků, data zaznamenaná při návratu do atmosféry se budou v budoucnu také hodit.

Náš přehled různých startů a přistání pokračuje letem nové tříčlenné posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Došlo přitom k použití modernizované lodi Sojuz ve verzi MS. Start proběhl 7. července a 9. došlo ke spojení s ISS. Video dobře ukazuje práci trysek a na konci nechybí i přivítání se s ostatními člena posádky stanice.

Ke stanici se v létě vydal také modernizovaný Progress MS-03. Vývoz rakety Sojuz-U je zachycen na následujícím videu. Raketa je tradičně přesouvána ve vodorovné poloze po železnici. Následuje vztyčení a obklopení obslužnými věžemi.

Pozoruhodný objekt se rozzářil 27. 7. 2016 nad západem USA. Na první pohled je zřejmé, že jde o zánik družice, nebo nějakého podobného objektu. O tom svědčí rychlost, jakou se pohybuje po obloze. Nakonec se ukázalo, že šlo o zánik horního stupně rakety CZ-7.

Další pěkný start nám přichystala středně těžká verze rakety Delta IV se dvěma tajnými satelity AFSPC.

Pojem Falcon 9 je vám jistě dobře znám. Boužel nyní na začátku září nám připravila tako raketa jednu nešťastnou chvilku. My se ale ohlédneme za letními úspěchy SpaceX. Následující video ukazuje parádní simulaci průběhu letu rakety a záběrů ze startu a přistání prvního stupně při letu s nákladní lodí Dragon k ISS (CRS-9). Názorně si tak můžeme udělat představu, jak vypadají manévry prvního stupně rakety, když se oddělí od horního stupně a vrací se na Floridu. Probíhá nejdřív zpětný zážeh, poté brzdící při vstupu do atmosféry a nakonec i závěrečný při přistání.

Úspěchů bylo v poslední době dost. Stačí jen připomenout, že úspěšných záchran prvního stupně proběhlo za osm měsíců už šest. Zajímavý souhrn zpomalených záběrů startů a přistání nabízí druhé video.

Poslední zachráněný stupeň pochází z přistání na mořské plošině, které se odehrálo po úspěšném vynesení družice JCSat-16.

SpaceX se nezaměřuje jen na vynášení nákladu. Připravuje také pilotovanou verzi své kosmické lodi, tzv. Crew Dragon. Nedávno například proběhl test padákového systému.

Na návštěve na ISS

Sežeňte barevné 3D brýle, protože tato videoprohlídka Mezinárodní vesmírné stanice je opravdu zdařilá a v 3D provedení i velmi realistická. Netřeba dodávat více.

Radioteleskop FAST

Pojem Arecibo v seznamu největších radioteleskopů světa už nebude na nejvyšším stupínku. Větší bratříček podobného typu se dokončuje v Číně. Radioteleskop FAST má rozměr 500 metrů a níže uvedená videa zachycují momenty z jeho stavby a druhé zdařilé video s kreslenými motivy vysvětluje jeho přínos.

Planetární okénko

Přímo o klasických planetách teď nebude řeč. V jednom případě totiž připomeneme, že za Neptunem obíhá těleso, které spadá do kategorie trpasličích planet, to znamená, že je poměrně veliké a zjistilo se to teprve nedávno. Druhé video už se týká planety, ovšem ne u Slunce. Jde o známý objev exoplanety u Slunci nejbližší hvězdy Proximy v souhvězdí Kentaura.

Slunce

K létu patří i Slunce. Nechme se nyní pozvat do kuchyně francouze Jeana-Pierra Brahice. Jeho snímky a níže uvedené video stojí za shlédnutí.

Mise Rosetty se chýlí k závěru

Sonda Rosetta aktuálně přináší moc pěkné detailní záběry povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Nicméně je už daleko od Slunce a její mise bude 30. září ukončena dosednutím na povrch komety. Vangelis zkomponoval k této misi pěkné skladby, které doprovází následující videa.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »