Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2016

Vesmírná videa: květen a červen 2016

Juno u Jupiteru
Autor: NASA/JPL-Caltech

Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru, podíváme se v úvodu podrobně na její misi. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce. V Los Angeles bylo opět rušno, převážela se palivová nádrž k raketoplánu. Dalekohled Jamese Webba je opět blíže svému dokončení. Viděli jsme test nové čínské rakety, urychlovacího bloku rakety SLS a start nejsilnější současné rakety Delta IV Heavy. Blue origin předvedla v přímém přenosu svoji raketu New Shepard při čtvrtém balistickém skoku. Americkou Arizonu ozářil jasný bolid. Chandra ukazuje, jak se rozpíná mlhovina po výbuchu supernovy. Přistání Sojuzu z ISS vtipně oslavila jedna britská restaurace. Podíváme se i na povrch Marsu a do pouště Atacama v Chile.

Juno konečně u Jupiteru

Kosmická sonda Juno úspěšně zakotvila u Jupiteru. NASA samozřejmě věnovala misi hodně prostoru v médiích. Níže je například video, které kompletně shrnuje celou misi. V první minutě videa se setkáváme s pohledem na Jupiter, který jako jasná hvězda musel lidi fascinovat od nepaměti. Zmiňuje se zde, jak známý renesanční vědec Galileo Galilei zaměřil na tuto hvězdu svůj dalekohled a spatřil něco nevídaného. Rej několika hvězdiček v okolí Jupiterova kotoučku. Nepochybný důkaz, že kolem Jupiteru obíhají měsíce. Galileo to tehdy chápal tak, že podobně určitě probíhá i rej planet okolo Slunce. Bylo to přece tak logické, zvláště když pozoroval i fáze srpku Venuše, které tuto domněnku jednoznačně potvrzovaly. Dále jsou zmiňovány první průzkumné mise Pioneeru 10 a 11 v letech 1973 a 1974, následované dvojicí sond Voyager v roce 1979. Připomenut je výzkum magnetosféry Jupiteru v letech 1992 a 2000 sondou Ulysses a pochopitelně podrobný výzkum sondou Galileo v letech 1995–2003, která vypustila průzkumné atmosférické pouzdro. Konečně v roce 2000 kolem Jupiteru proletěla sonda Cassini na cestě k Saturnu a v roce 2007 využila Jupiter sonda New Horizons k urychlení při cestě k Plutu.

Od času 2:30 min můžeme sledovat, jak mise 5. 8. 2011 začala startem pomocí nejsilnější verze rakety Atlas V. Dále jsou připomenuto, že řízením mise je pověřena JPL, ale že na misi se podílí i Goddardovo středisko a řada univerzit. Kolem času 3:15 nám je připomenuto, že Juno je zatím nejvzdálenějším průzkumníkem, který získává energii pomocí slunečních panelů, viz infografika. Kolem čtvrté minuty videa vidíme, jak Juno opět prolétá kolem Země, aby pak byla ještě rychleji u Jupiteru, jehož oběžné dráhy dosáhla v noci ze 4. na 5. července 2016. V animaci pak vidíme, že prvním zážehem je sonda navedena na polární orbitu Jupiteru a druhým bude její oběžná dráha zkrácena na 14 dnů. Zmiňovány jsou dále výhody velmi nízkého a rychlého průletu kolem planety, když sonda bude jen krátkou dobu vystavena silné radiaci. Kromě toho nejdůležitější elektronika je dále stíněna pomocí masivní titanové schránky. Od času 5:30 jsou popisovány vědecké přístroje a jejich význam pro pochopení vnitřní stavby Jupiteru, zdroje jeho magnetismu, studia oblačnosti a polárních září a zjišťování výskytu některých molekul, například vody, což by mohlo pomoci lépe pochopit, jak Jupiter a další planety vznikaly. V čase 7:15 si připomínáme, že zhruba po dvou letech a 37 obězích by mělo dojít k dalšímu zapálení motoru a sestupu sondy do atmosféry Jupiteru, aby nemohlo případně dojít ke kontaminaci některého z měsíců, například pokud by se potvrdilo, že by na Europě mohl existovat život.

Mimochodem v červnu nám Hubbleův dalekohled připomněl, jak krásné jsou Jupiterovy polární záře. Tímto videem se prozatím loučíme s misí Juno a těšíme se na její další průlet a fotografie 27. 8. 2016.

55 let pilotované kosmonautiky

Ruská kosmická agentura Roskosmos začala v poslední době produkovat velmi pěkná videa. Jedno z nich nám nyní ukáže vývoj kosmonautiky od startu Jurije Gagarina až po život na ISS. Video je v ruštině s anglickými titulky, tak snad si každý najde to své.

Další přistání na mořské plošině

Firma SpaceX pokračovala v uplynulém období v intenzivním vypouštění především telekomunikačních družic. Takové starty vyžadují více paliva, protože družice končí na dráze přechodové ke geostacionární. To zároveň znamená méně paliva pro pokus o přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Budiž SpaceX ke cti, že ji kromě úspěšného vypouštění družic zajímá také tento nově se rozvíjející obor záchrany raket, protože pro fanoušky kosmonautiky je to mimořádně zajímavé a pro další rozvoj letů do kosmu by to mohlo znamenat revoluci asi jako příchod prvních letadel. Připomeňme, že všechny družice byly úspěšně vypuštěny a také úspěšnost pokusů o přistání byla v nadpoloviční většině. Začalo to nočním přistáním po startu družice JCSAT-14, jak ukazuje první video. Druhé video zabírá zrychleně pohled, jaký by se nám naskytl z prvního stupně rakety, když vynášela družici Thaicom-8 ( pomalejší verze s vyznačenou polohou plošiny). No a konečně třetí video ukazuje přistání stupně po vynesení dvou telekomunikačních družic. Tehdy v důsledku toho, že došlo těsně před dosednutím okysličovadlo, tak se přistání těsně nezdařilo. Raketa dosedla tvrdě a navíc došlo k požáru. Přesto se jaro 2016 zapsalo do dějin, když se povedla tři přistání na moři v řadě a čtvrté skončilo jen těsně neúspěchem.

Přechod Merkuru

Přechody planet přes Slunce jsou poměrně vzácný jev. Nejenom, že přechod Venuše už asi málokdo z nás za svého života uvidí, ale ani přechody Merkuru nejsou zrovna časté. Vždyť poslední dva, které byly viditelné z našeho území, se odehrály v květnu 2003 a 2016. Zato oběma přálo počasí. Je otázkou, zda další přechody, které připadnou na listopad (11. 11. 2019, 13. 11. 2032 a 7. 11. 2039), budou od nás viditelné, nebo si budeme muset počkat až do 7. 5. 2049, kdy nastane úkaz opět v květnu, časově téměř stejně, jako ten letošní. Snad jste tento úkaz také viděli. Nabízíme krátké ohlédnutí očima družicové observatoře SDO a krátký okamžik, kdy přes Slunce kromě Merkuru prošlo také největší dopravní letadlo Airbus 380. Pod oběma jsou podepsáni brněnští astronomové. Přechod Merkuru 2016 na našem webu.

Představení externí nádrže raketoplánu

Bude to jistě úůsobivé, až se v muzeu v Los Angeles vztyčí kompletní startovní sestava raketoplánu s vnější palivovou nádrží a dvěma postranními urychlovacími bloky. Aby mohla být tato představa naplněna, muselo dojít k přepravě raketoplánu a jeho externí nádrže do Los Angeles. ET-94, jak je poslední nádrž označena, musela být dopravena z Mexického zálivu do Tichého oceánu, o což se postaral působivý průjezd panamským průplavem. Poté následovala záchrana jedné skupinky rybářů, kteří byli zrovna poblíž a nakonec následovala samotná cesta ulicemi Los Angeles.

Přípravy JWST

NASA úspěšně dokončuje dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). V uplynulé době jsme se dočkali ukázky vztyčení a otáčení dalekohledu, který je již osazen zrcadly i vědeckými aparaturami. Start je v plánu zatím v říjnu 2018 pomocí rakety Ariane 5. Kromě zmíněného efektního zvednutí a otáčení pro účely fotografování týmu vám nabízíme také video ukazující plánované operace behem startu a rozložení dalekohledu v libračním bodě L2 za Měsícem.

Nejsilnější raketa a test nejsilnějšího boosteru

V současnosti největší nosnost mají ruský Proton a americká Delta IV Heavy. A právě druhá jmenovaná startuje poměrně vzácně. Je to dáno menší potřebou vynášet opravdu těžké družice a také faktem, že tato raketa je velice drahá. A tak zatímco Protony startují celkem běžně, tak diváci si mohli užít mimořádný start těžkotonážní varianty Delty IV poprvé od prosince 2014, kdy vynášela zkušební loď Orion. Tentokrát vynášela tajný vojenský satelit, pravděpodobně radar o průměru až 100 metrů. Na poměry utajování byl start prezentován široké veřejnosti a to až do okamžiku uvolnění družice, což byl hezký dárek. A nadšenci, sledující přípravy superrakety SLS se dočkali dalšího mezníku, když byl plně otestován urychlovací blok, odvozený z boosterů raketoplánu. Tento blok na tuhá paliva je však větší a poprvé jej nechali hořet stejně dlouho, jako potom bude při startu rakety.

Krátká návštěva povrchu Marsu

Nadšenci pracující s daty vozítka Curiosity se opět připomínají. Tentokrát byly zkombinovány fotografie z období kolem 1000. solu s výškovými daty získanými pomocí sondy Mars Reconaissance Orbiter. Výsledkem je pozoruhodně detailní a reálný průlet oblastí v kráteru Gale nazvanou Marias pass.

Mimořádně velký bolid v Arizoně

Pády jasných meteorů, tedy bolidů, nejsou z celosvětového hlediska tak vzácné, ovšem opravdu velké kousky se většinou vyhnou našim kamerám. Po delší době se taková miniplanetka o rozměru asi tři metry střetla se zemskou atmosférou v oblasti Arizony a města Phoenix. Jak dokazují záznamy kamer a následná nádherná kondenzační stopa na obloze po rozednění, jednalo se o celkem vzácný jev.

Jak se zvětšuje mlhovina

Když pozoroval Tycho Brahe v roce 1572 výbuch supernovy, vznikla na obloze nová mlhovina. Ta se neustále rozpíná a dobře to dokumentují rentgenové snímky observatoře Chandra, kde můžeme pozorovat rozpínání v průběhu několika let. Video si můžete v opakované animaci pustit na webu Chandry.

První přímý přenos Blue Origin

Blue origin ještě zpětně uveřejnila video z palubní kamery na raketě New Shepard při jejím třetím suborbitálním letu a už máme za sebou čtvrtý let. Poprvé byl přenášen v přímém přenosu na internet, asi jako reakce na úspěch přenosů SpaceX. Poslední test zároveň předevdl bezpečné dosednutí kosmické lodi i při selhání jednoho ze tří padáků.

Nová čínská raketa a přistávací kapsle

Na konci června jsme se mohli podívat na test nové čínské rakety řady Dlouhý pochod (CZ-7). Na palubě byla i zmenšená kosmická loď. Netradičně pojaté video z testu rozhodně stojí za shlédnutí. Přeci jen z oblasti čínské kosmonautiky se mnoho kvalitních videí dohledat nedá a toto je navíc viděno našima očima poněkud neobvyklé.

Gastronaut Tim Peake

Opravdu netradiční přivítání připravili britskému kosmonautovi Timu Peakovi, který se vrátil z Mezinárodní vesmírné stanice. První video ukazuje, jak přistání Sojuzu proběhlo a druhé již samotný výkon zaměstnanců Norwich pub.

Návštěvníci pouště

Poslední ukázku má zčásti na svědomí také náš šéfredaktor a fotograf ESO Petr Horálek. Video, které vzniklo v rámci seriálu ESO cast se opravdu vydařilo a bude ozdobou závěru dnešního dílu.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »