Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2014

Vesmírná videa: leden a únor 2014

Atmosféra Jupiteru amatérsky Autor: ALPO Japan
Atmosféra Jupiteru amatérsky
Autor: ALPO Japan
Vítejte u pravidelného seriálu. Tentokrát se podíváme, co dokáží amatéři, když nejen kvalitně snímají Jupiter, ale i spojí své síly. Následovat bude pěkný zákryt Saturnu Měsícem. Z kosmonautiky vybíráme probuzení Rosetty, pěkný noční start rakety Atlas V a test SpaceShipTwo. Ovšem nechybí ani klasické time-lapse video na závěr a tentokrát je to opravdu nádhera.

Vývoj v Jupiterově atmosféře

Jupiter je v současnosti hlavním pozorovatelským lákadlem. Když se povedou podmínky, můžeme pozorovat řadu zajímavých detailů a navíc v barvách. Plynný obr má ve své atmosféře výrazné pásy, víry a kudrlinky. Navíc se poměrně rychle otáčí (asi jednou za 10 hodin). Během dlouhé zimní noci lze zachytit skoro celou jeho otočku. Co když ale vezmete kvalitní snímky amatérských astronomů a dáte je dohromady v animaci, zachycující několik měsíců změn v Jupiterově atmosféře?

No a výcledek je fantastický. Vidíme, že oblačné útvary kolují atmosférou různými rychlostmi. Vidíme, jak se mění jejich tvar a nebo mizí. V jižním pásu vyniká Velká červená skvrna a pod ní také menší "mladík" (Red Spot jr.).

Zákryty planet Měsícem

V uplynulém období jsme měli možnost zaznamenat dva zákryty planet Měsícem. Ovšem na naší obloze šlo pouze o blízká přiblížení. Jedno setkání bylo 22. 2. se Saturnem a druhé 26. 2. s Venuší, které si jistě řada čtenářů ještě vybaví. Každopádně jeden ze zákrytů se povedlo fantasticky natočit na denní obloze známému australskému amatérovi Colinu Leggovi, jehož fotky komety Lovejoy z roku 2011 mám ještě v živé paměti.

Rosetta se blíží ke kometě

Událostí v kosmonautice je nepochybně probouzení sondy Rosetta. Ta je na pouti ke kometě již deset let a teprve letos se dočkáme jejího setkání s jádrem komety Čurjumov-Gerasimenko. K probouzení sondy uspořádala Evropská vesmírná agentura velkou kampaň. Výstupem jsou i níže uvedená videa. Sami si případně můžete vybrat, zda chcete spíše pohádkově laděný příběh, nebo klasické video informující o tom, jak to probíhalo.

Noční start rakety Atlas V

Pokud vzpomínáte na pěkné noční starty raketoplánů, máme tu pro vás malé připomenutí, ovšem prostřednictvím "slabšího" nosiče. Raketa Atlas V takto vynesla na oběžnou dráhu novou komunikační družici systému TDRS, které obvykle pomáhají ke komunikaci ISS a dalších kosmických lodí se zemí.

Testy SpaceShipTwo

Začátek roku patří také pokračování testů prvního komerčního plavidla, které bude za "rozumnou cenu" vyvážet vesmírné turisty na hranice kosmu. Startuje pod trupem letadla Bílý rytíř 2 (White Knight Two) a ve výšce cca 15 kilometrů se od něj odpoutá a zapne raketový motor. Poté vystoupá až nad pomyslnou hranici vesmíru do výšky více než 100 km a zde pobude posádka krátce ve stavu beztíže (řádově minuty). Poté letoun vyklopí křídla do tvaru badmintonového míčku a po snížení rychlosti přistává jako letadlo. Prozatím se při testech dostalo letadlo "Vesmírná loď dvě" do výšky cca 25 km.

Noční time-lapse

V uplynulém období jsme dostali tipy na zvlášť pěkné záběry přírody, pořízené metodou skládání jednotlivých fotografií do videa (time-lapse). Vkládáme přímo video z Yosemit a můžete si zde v odkazu prokliknout i pokračování a dále z jiné části USA z Wyomingu. Nakonec je vloženo video z chilské Atacamy, země astronomům zaslíbené.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »