Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2014

Vesmírná videa: leden a únor 2014

Atmosféra Jupiteru amatérsky Autor: ALPO Japan
Atmosféra Jupiteru amatérsky
Autor: ALPO Japan
Vítejte u pravidelného seriálu. Tentokrát se podíváme, co dokáží amatéři, když nejen kvalitně snímají Jupiter, ale i spojí své síly. Následovat bude pěkný zákryt Saturnu Měsícem. Z kosmonautiky vybíráme probuzení Rosetty, pěkný noční start rakety Atlas V a test SpaceShipTwo. Ovšem nechybí ani klasické time-lapse video na závěr a tentokrát je to opravdu nádhera.

Vývoj v Jupiterově atmosféře

Jupiter je v současnosti hlavním pozorovatelským lákadlem. Když se povedou podmínky, můžeme pozorovat řadu zajímavých detailů a navíc v barvách. Plynný obr má ve své atmosféře výrazné pásy, víry a kudrlinky. Navíc se poměrně rychle otáčí (asi jednou za 10 hodin). Během dlouhé zimní noci lze zachytit skoro celou jeho otočku. Co když ale vezmete kvalitní snímky amatérských astronomů a dáte je dohromady v animaci, zachycující několik měsíců změn v Jupiterově atmosféře?

No a výcledek je fantastický. Vidíme, že oblačné útvary kolují atmosférou různými rychlostmi. Vidíme, jak se mění jejich tvar a nebo mizí. V jižním pásu vyniká Velká červená skvrna a pod ní také menší "mladík" (Red Spot jr.).

Zákryty planet Měsícem

V uplynulém období jsme měli možnost zaznamenat dva zákryty planet Měsícem. Ovšem na naší obloze šlo pouze o blízká přiblížení. Jedno setkání bylo 22. 2. se Saturnem a druhé 26. 2. s Venuší, které si jistě řada čtenářů ještě vybaví. Každopádně jeden ze zákrytů se povedlo fantasticky natočit na denní obloze známému australskému amatérovi Colinu Leggovi, jehož fotky komety Lovejoy z roku 2011 mám ještě v živé paměti.

Rosetta se blíží ke kometě

Událostí v kosmonautice je nepochybně probouzení sondy Rosetta. Ta je na pouti ke kometě již deset let a teprve letos se dočkáme jejího setkání s jádrem komety Čurjumov-Gerasimenko. K probouzení sondy uspořádala Evropská vesmírná agentura velkou kampaň. Výstupem jsou i níže uvedená videa. Sami si případně můžete vybrat, zda chcete spíše pohádkově laděný příběh, nebo klasické video informující o tom, jak to probíhalo.

Noční start rakety Atlas V

Pokud vzpomínáte na pěkné noční starty raketoplánů, máme tu pro vás malé připomenutí, ovšem prostřednictvím "slabšího" nosiče. Raketa Atlas V takto vynesla na oběžnou dráhu novou komunikační družici systému TDRS, které obvykle pomáhají ke komunikaci ISS a dalších kosmických lodí se zemí.

Testy SpaceShipTwo

Začátek roku patří také pokračování testů prvního komerčního plavidla, které bude za "rozumnou cenu" vyvážet vesmírné turisty na hranice kosmu. Startuje pod trupem letadla Bílý rytíř 2 (White Knight Two) a ve výšce cca 15 kilometrů se od něj odpoutá a zapne raketový motor. Poté vystoupá až nad pomyslnou hranici vesmíru do výšky více než 100 km a zde pobude posádka krátce ve stavu beztíže (řádově minuty). Poté letoun vyklopí křídla do tvaru badmintonového míčku a po snížení rychlosti přistává jako letadlo. Prozatím se při testech dostalo letadlo "Vesmírná loď dvě" do výšky cca 25 km.

Noční time-lapse

V uplynulém období jsme dostali tipy na zvlášť pěkné záběry přírody, pořízené metodou skládání jednotlivých fotografií do videa (time-lapse). Vkládáme přímo video z Yosemit a můžete si zde v odkazu prokliknout i pokračování a dále z jiné části USA z Wyomingu. Nakonec je vloženo video z chilské Atacamy, země astronomům zaslíbené.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »