Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2014

Vesmírná videa: leden a únor 2014

Atmosféra Jupiteru amatérsky Autor: ALPO Japan
Atmosféra Jupiteru amatérsky
Autor: ALPO Japan
Vítejte u pravidelného seriálu. Tentokrát se podíváme, co dokáží amatéři, když nejen kvalitně snímají Jupiter, ale i spojí své síly. Následovat bude pěkný zákryt Saturnu Měsícem. Z kosmonautiky vybíráme probuzení Rosetty, pěkný noční start rakety Atlas V a test SpaceShipTwo. Ovšem nechybí ani klasické time-lapse video na závěr a tentokrát je to opravdu nádhera.

Vývoj v Jupiterově atmosféře

Jupiter je v současnosti hlavním pozorovatelským lákadlem. Když se povedou podmínky, můžeme pozorovat řadu zajímavých detailů a navíc v barvách. Plynný obr má ve své atmosféře výrazné pásy, víry a kudrlinky. Navíc se poměrně rychle otáčí (asi jednou za 10 hodin). Během dlouhé zimní noci lze zachytit skoro celou jeho otočku. Co když ale vezmete kvalitní snímky amatérských astronomů a dáte je dohromady v animaci, zachycující několik měsíců změn v Jupiterově atmosféře?

No a výcledek je fantastický. Vidíme, že oblačné útvary kolují atmosférou různými rychlostmi. Vidíme, jak se mění jejich tvar a nebo mizí. V jižním pásu vyniká Velká červená skvrna a pod ní také menší "mladík" (Red Spot jr.).

Zákryty planet Měsícem

V uplynulém období jsme měli možnost zaznamenat dva zákryty planet Měsícem. Ovšem na naší obloze šlo pouze o blízká přiblížení. Jedno setkání bylo 22. 2. se Saturnem a druhé 26. 2. s Venuší, které si jistě řada čtenářů ještě vybaví. Každopádně jeden ze zákrytů se povedlo fantasticky natočit na denní obloze známému australskému amatérovi Colinu Leggovi, jehož fotky komety Lovejoy z roku 2011 mám ještě v živé paměti.

Rosetta se blíží ke kometě

Událostí v kosmonautice je nepochybně probouzení sondy Rosetta. Ta je na pouti ke kometě již deset let a teprve letos se dočkáme jejího setkání s jádrem komety Čurjumov-Gerasimenko. K probouzení sondy uspořádala Evropská vesmírná agentura velkou kampaň. Výstupem jsou i níže uvedená videa. Sami si případně můžete vybrat, zda chcete spíše pohádkově laděný příběh, nebo klasické video informující o tom, jak to probíhalo.

Noční start rakety Atlas V

Pokud vzpomínáte na pěkné noční starty raketoplánů, máme tu pro vás malé připomenutí, ovšem prostřednictvím "slabšího" nosiče. Raketa Atlas V takto vynesla na oběžnou dráhu novou komunikační družici systému TDRS, které obvykle pomáhají ke komunikaci ISS a dalších kosmických lodí se zemí.

Testy SpaceShipTwo

Začátek roku patří také pokračování testů prvního komerčního plavidla, které bude za "rozumnou cenu" vyvážet vesmírné turisty na hranice kosmu. Startuje pod trupem letadla Bílý rytíř 2 (White Knight Two) a ve výšce cca 15 kilometrů se od něj odpoutá a zapne raketový motor. Poté vystoupá až nad pomyslnou hranici vesmíru do výšky více než 100 km a zde pobude posádka krátce ve stavu beztíže (řádově minuty). Poté letoun vyklopí křídla do tvaru badmintonového míčku a po snížení rychlosti přistává jako letadlo. Prozatím se při testech dostalo letadlo "Vesmírná loď dvě" do výšky cca 25 km.

Noční time-lapse

V uplynulém období jsme dostali tipy na zvlášť pěkné záběry přírody, pořízené metodou skládání jednotlivých fotografií do videa (time-lapse). Vkládáme přímo video z Yosemit a můžete si zde v odkazu prokliknout i pokračování a dále z jiné části USA z Wyomingu. Nakonec je vloženo video z chilské Atacamy, země astronomům zaslíbené.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »