Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad 2012

Vesmírná videa: listopad 2012

Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce. Autor: Stéphane Vetter
Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce.
Autor: Stéphane Vetter
Listopadové dění se neslo především v duchu zajímavého úplného zatmění Slunce v Austrálii, připoměly se také meteorické roje. V kosmonautice jsme se opět mohli podívat na Mezinárodní vesmírnou stanici a na závěr měsíce se hodně spekulovalo také o objevech Curiosity na Marsu. Trochu v pozadí pak zůstalo padesáté výročí Evropské jižní observatoře.

Úplné zatmění Slunce

14. listopadu 2012 bylo mnoho pozorovatelů na severovýchodě Austrálie opět uchváceno nádherným přírodním úkazem. Tentokrát bylo vše okořeněno faktem, že Slunce bylo blíže obzoru a bohužel pro mnohé na pobřeží také tím, že třeba zatmělé Slunce vůbec neviděli. Ne kvůli Měsíci, nýbrž oblačnosti, která zhatila i plány české vědecké expedice vedené panem Druckmüllerem. Jiní měli štěstí, protože třeba stáli v tom srpávném kousku pobřeží, nebo popojeli za jasnou oblohou více na západ. Proto se můžeme kochat pěknými fotografiemi a také zajímavými videoanimacemi z krajiny při zatmění.

Leonida 2012

Velice pěkné time-lapse video z letošních Leonid se povedlo Stephane Vetterovi. Pomocí Nikonu D3 a 8 mm objektivu Sigma se mu podařilo pořídit 610 působivých snímků, na kterých je k vidění celá řada nádherných věcí. V první řadě je to velmi jasná Leonida, která přeťala někdy v první polovině noci celou oblohu. Tehdy byl totiž radiant, tedy souhvězdí Lva, odkud zdánlivě meteory vylétají, ještě velmi nízko nad obzorem. Proto je stopa meteoru tak dlouhá. To ale není vše. Na videu můžeme obdivovat také jevy zvířetníkového světla a nad ránem přelet Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Prohlídka vesmírné stanice

Přibližně každého půl roku se na stanici střídají posádky. Velitelka poslední mise, Sunita Williams, která 19. listopadu přistála na Zemi, pořídila zajímavou komentovanou prohlídku stanice před odletem. Video je sice komentováno anglicky, ale pokud tento jazyk ovládáte, je určitě zajímavé.

Celá mise Curiosity je zajímavá

Ano, přelomová je samotná mise vozítka Curiosity, která začala v srpnu na povrchu Marsu. Za necelý půlrok se vědcům povedlo zkontrolovat funkci všech přístrojů a ty přinesly i první zajímavé výsledky. Z hlediska široké veřejnosti asi ne tak zajímavé, ale z pohledu vědy určitě ještě neřekla Curiosity poslední slovo. Teprve řada opakovaných experimentů ale potvrdí, zda se na Marsu vůbec setkáme se složitými organickými molekulami nebo metanem. Video, které vidíte níže je úsměvnou verzí, kterak přiblížit význam a očekávání této mise. Snad se vám tento úmysl, podívat se na celou věc s trochou vtipu, bude líbit.

ESO 50 let

S výročím padesáti let od založení Evropské jižní observatoře začínají vycházet zajímavé videosestřihy na stránkách ESO. První z nich je věnován typické pozorovací noci chilských dalekohledů. Užijte si pěkné záběry nenarušené noční oblohy z pohodlí domova.

Mezi častá videa v našich přehledech patřily i záběry Země z ISS. Řadu pokusů o co nejlepší video najdete v klubu NASA na Vimeu.

Za zpoždění vydání se omlouvám, nebyly lidské zdroje. Děkuji za přízeň. Odkazy na videa pro vás připravuji ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2012, Curiosity, ISS, Leonidy 2012, ESO 50 let


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »