Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2014

Vesmírná videa: září a říjen 2014

AR 12192 z SDO Autor: NASA/SDO
AR 12192 z SDO
Autor: NASA/SDO
Začátek podzimu patřil jednoznačně dění na Slunci, které překvapilo obří skvrnou. Se sluneční aktivitou souvisí i polární záře, na které se pochopitelně také podíváme. V kosmonautice nás nejvíce zajímá Rosetta, která provede 12. listopadu očekávaný manévr, při němž na povrch vypustí pouzdro Philae. Babí léto tradičně patří nejen setkání MHV, ale také německému HTT. Závěrem se podíváme na ISS, červené skřítky v úžasném detailu a na naše místo ve vesmíru.

Aktivní oblast AR 12192 a obří skvrna

Aktivita Slunce je letos na nejvyšší úrovni od poslednío minima. Je zřejmé, že současné maximum aktivity má dva vrcholy. První nastal na podzim 2011 a druhý, vyšší, zažíváme právě nyní. V souvislosti s tím se na povrchu Slunce objevila velmi aktivní oblast, ve které se dokonce vyskytla skvrna s tak velkou rozlohou, že bychom napočítali jen deset podobných nebo větších, za celou historii záznamů skvrn na Slunci. Není divu, že byla snadno pozorovatelná i pouhým okem, a nikoho asi nepřekvapilo, že zde docházelo k častým silným erupcím. Když se skvrna natáčela směrem k Zemi, její rozloha zrovna narůstala, jak ukazuje první níže uvedené video. Mezitím už zde docházelo k erupcím nejsilnější kategorie X. Pozoruhodným faktem bylo, že žádná z erupcí nebyla doprovázena výronem hmoty z koróny, tedy oblakem plasmy, který by se vydal k Zemi a způsobil by krásné polární záře. Tak už to v přírodě chodí, že když jsme se dočkali velké a aktivní skvrny, nakonec nám zůstalo jen to divadlo zprostředkované kosmickou observatoří SDO. Ale divadlo to bylo úchvatné, jak ukazuje druhé video, na kterém je vidět hra magnetických polí a s tím související výbuchy, jak skvrna putovala k okraji viditelného povrchu Slunce. Tak pěkné záběry magnetických siločar se asi ještě na webu SDO neobjevily.

Krása polární záře

Zvýšená sluneční aktivita znamená, že na dalekém severu jsou nyní polární záře prakticky na denním pořádku. Občas si jen nedokážeme představit jejich krásu. Přesvědčila nás o tom i výprava části pražské pobočky ČAS, která polární záře zažila na vlastní oči. Pro nás ostatní jsou tu alespoň videa v reálném čase, tedy tentokrát žádné časosběrné video, nýbrž video, jak jej pořizuje videokamera. První záznam je čerstvého data (18. 10. 2014 Norsko), starší je z roku 2013 z Kanady a patří mezi to nejlepší, co lze na internetu najít.

Rosetta exceluje

Mise Rosetty k jádru komety 67P je ohromujícím úspěchem Evropské vesmírné agentury. Jak víte, sonda je nyní cca 9,8 km od povrchu jádra komety a 12. listopadu nás čeká historický přistávací manévr pouzdra Philae. Pokud vše půjde dobře, večer téhož dne se podíváme detailně na povrch komety. Mezitím tu máme zajímavé video, které ukazuje kometu ve 3D, ale musíte si prokliknout odkaz, na Youtube je jako neveřejné. Níže je pak ukázka, jak proběhnou poslední oblety a přistávací manévr. Druhé video můžeme hodnotit jako jeden z vizuálně nejhezčích krátkých filmů s kosmickou tématikou. Film Ambition propaguje misi Rosetta opravdu dokonale.

HTT 2014

Největší setkání amatérských astronomů v Německu se koná tradičně během Babího léta v oblasti Herzbergu. Místní Teleskop Treffen je také oblíbenou kratochvílí českých amatérů. Pokud jste tam ještě nezavítali, pak vězte, že zde bývá tradičně docela hezké počasí a navíc sem pravidelně jezdí jeden saský zubař s největším mobilním dalekohledem v Evropě o průměru 42 palců (asi 107 cm). Pohled přes tento dalekohled pod relativně dost tmavou oblohou je úžasným zážitkem, ovšem problém je, že pro velký zájem si s ním nemůžete prohlédnout jiné než stále tytéž provařené deepsky objekty. Níže uvedená videa ukazují, jak se takový dobson staví a jaká je zde obloha v noci.

Mezinárodní vesmírná stanice

Už jsme si zvykli, že nad našimi hlavami létá obří kolos obývaný trojicí až šesticí kosmonautů. Sami jej můžeme obdivovat jako jasnou hvězdu létající nad našimi hlavami a v dalekohledu se pak vyloupnou velké solární panely a někdy i další moduly. Pohled z druhé strany nám může zprostředkovat pouze astronaut. Dvě taková videa si můžete níže vychutnat. První zabírá Zemi s bouřkovou aktivitou, polárními zářemi až k východu Slunce. Druhé nás prostřednictvím André Kuiperse zavede do všech částí ISS.

Stanici si pochopitelně můžeme sami vyfotografovat. Snadné je to například před slunečním kotoučem. Jiná možnost vyžaduje sledovat její pohyb po obloze. Výsledek ovšem stojí za vidění, jak ukazuje další video. Autorem je známý Thierry Legault a video nám ukáže také něco málo z jeho technického vybavení.

Červení skřítci

Ze speciální bleskové aktivity nás v poslední době nejvíce překvapují nadoblačné blesky, z nichž nejznámější jsou červení skřítci – red sprites. Určitě si vzpomenete na krásně detailní fotografie Pavla Štarhy, kde je vidět jejich struktura. Níže uvedené video zase poprvé ukazuje ve velmi zpomaleném záznamu, jak probíhají.

Laniakea: naše nadkupa galaxií

Smutné události americké kosmonautiky posledního říjnového týdne by asi nebyly vhodným závěrem našeho seriálu, takže se raději porozhlédneme do obřích dálav kosmického prostoru. Mléčná dráha, naše domácí galaxie, je sice nedozírně velkým ostrovem hvězd, mlhovin a další hmoty, ale je jen malou částí celého vesmíru. Nedaleko nás najdeme další galaxie, z nichž ty nejbližší můžeme pozorovat na obloze pouhým okem. Jsou to Magellanova oblaka na jižní obloze a pro nás nejznámější Velká galaxie v Andromedě M 31. Dříve, než se začala osvětlovat města, bychom mezi ně řadili ještě M 33 v Trojúhelníku, ale ta už je vidět jen na opravdu tmavém nebi. Všechny tyto galaxie řadíme do Místní skupiny galaxií a je známo, že celá patří ke kupě galaxií v souhvězdí Panny, kde je seskupeno množství hmoty a gravitačně tu naši skupinu galaxií přitahuje. Jak bylo dále zjištěno, tato obří kupa galaxií je členem nadkupy, která je nazývána Laniakea. V animaci si můžete prohlédnout, o jaký útvar se jedná.

Souhrn zajímavých videí pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS, děkujeme za shlédnutí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »